ČNB poprvé zveřejnila pomoc z programů Covid. K firmám mířila miliardová pomoc

Česká národní banka poprvé zveřejnila statistiku odkladů splátek a také úvěrů, které byly poskytnuty v rámci programů Covid. Právě půjčky byly od začátku spuštění tvrdě kritizovány ze strany odborníků, podle kterých je pomoc neefektivní, složitá a byrokraticky zatěžující. Čísla centrální banky potvrzují, že odklad splátek měl lepší dopad a stal se tak efektivnější pomocí než program covid.

Během koronavirové krize stát se svou pomocí mnohdy otálel a ke skutečnému zmírnění tvrdých podmínek došlo až několika měsících. Ještě v březnu ale samotné banky reagovaly tím, že řadě klientům umožnily odklad splátek, kvůli dočasnému výpadku příjmů kvůli vládním opatřením či důsledkům koronavirové krize. Na to později reagovala vláda tím, že uzákonila úvěrové moratorium, které mělo pomoci firmám, živnostníkům a domácnostem předcházet insolvencím.

Z dat České národní banky nyní vyplývá, že banky v rámci moratoria odložily splátky u korporátních klientů za půjčky v celkovém objemu 110,5 miliardy koruna a u domácností za 127,5 miliardy korun. „Banky v souvislosti s problémy způsobenými koronavirovou krizí odložily i další splátky nad rámce zákonného moratoria, a to v celkovém objemu za 32,8 miliardy korun pro korporátní úvěry a 80 miliard pro domácnosti,“ řekl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Podle něj se tak v ekonomice podařilo zachovat likviditu ve výši 10 miliard korun. To je v ostrém kontrastu s programem Covid, který měl přinést firmám a živnostníkům rychlé půjčky. „Dle zveřejněných dat ČNB načerpaly podniky ke konci května úvěry v rámci programu Covid II ve výši jen 4,1 miliardy korun, v rámci Covid Praha ve výši 339 milionu a v rámci programu Covid III prozatím obdržely banky žádosti ve výši 8,3 miliardy korun. Dnešní data ČNB tak potvrzují, že úvěrové a záruční programy Covid ve své první fázi neposkytly reálné ekonomice příliš velkou pomoc a program Covid III se teprve rozjíždí a od avizované potenciální pomoci ve výši stovek miliard korun je tak ještě velmi daleko,“ dodal Seidler.

Centrální banka také uvedla obory, do kterých peníze z programů Covid tekly. Ve fázi Covid II byla poskytnuta nejvyšší částka firmám ze segmentu velkoobchodu, maloobchodu a opravy a údržby motorových vozidel ve výši 1,6 miliardy korun a také ve zpracovatelském odvětví za 1,1 miliardy korun. Do tvrdě poškozeného odvětví ubytování, stravování a pohostinství přiteklo v druhé fázi pouze 100 milionů.

Podobně dopadly firmy v rámci programu Covid Praha, který byl poskytnut z evropských a pražských peněz pouze pro firmy z hlavní metropole, protože nemohly být zařazeny do Covid II. I tam se nejvyšší částce mohly těšit firmy z velkoobchodu a maloobchodu (168 milionů korun) a další nejvyšší částku, pouze 47 milionů korun, dostaly firmy v oboru profesní, vědecké a technické činnosti.