Tvrdý střet o peníze a zásluhy. Příspěvkem rodičům spory ČSSD a ANO nekončí
Státní rozpočet
NOVÉ
1
Spory v kabinetu Andreje Babiše nepřestávají ani po shodě na rodičovském příspěvku, který koalice řešila skoro dva měsíce. Při představování rozpočtu totiž ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že by šéfka resortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) měla provést revizi sociálních dávek. Předseda sociální demokracie Jan Hamáček oproti tomu tepe do vládního hnutí, kdy Babišův návrh založení Národního rozvojového fondu považuje za nápad odněkud z východu.
Jeden z největších svárů přitom vyvolala výše rodičovského příspěvku, která se má příští rok zvednout o 80 tisíc korun. Ministryně práce Jana Maláčová po dlouhých tahanicích uspěla, kdy prosadila navýšení pro rodiče novorozenců i dětí do čtyř let. Předseda vlády Andrej Babiš při představení státního rozpočtu na příští rok uvedl, že návrh je totožný s tím, který prosazovala Alena Schillerová už minulý rok. „V podstatě jsme strávili strašně moc času a ve finále je návrh paní ministryně Maláčové identický jako původní návrh paní ministryně Schillerové… Škoda, že jsme se na tom nedohodli hned a ČSSD několikrát změnila stanovisko,“ řekl Andrej Babiš.
Alena Schillerová poté uvedla, že by ministryně Maláčová měla spíše šetřit. „Zatím paní ministryně mě informovala, že pro rok 2020 má úsporu asi 250 milionů korun, což je kapka v moři rozpočtu, který bude mít ministerstvo práce a sociálních věcí příští rok 674,2 miliardy,“ uvedla před jednáním kabinetu Schillerová.
S tím však nesouhlasí Jana Maláčová, podle které má všechny potřebné dokumenty Schillerová u sebe. „Paní ministryně má podrobný návrh na revizi dávek na bydlení k dispozici. To znamená, že ho v příštích týdnech předložíme do meziresortního připomínkového řízení. Zároveň jsme v únoru předložili poměrně podrobnou analýzu, ze které vyplývá, že jiná revize sociálních dávek nepřichází v úvahu, protože další dvě velké nepojistné sociální dávky jsou rodinný příspěvek a potom příspěvek na péči, který se má zvyšovat,“ řekla pro Echo24 Jana Maláčová.
Ta také uvedla, že zdanění bankovního sektoru není vyloučené. Návrh sektorové daně dohnal sociální demokraty právě kvůli shánění peněz na rodičovský příspěvek. „Současné příjmy státního rozpočtu nejsou bezedné a je třeba hledat i nové zdroje financování na kvalitní veřejné služby. Nesmíme opomenout, že dnes je český rozpočet z 80 procent tažený příjmy z práce a spotřeby a takový daňový mix je pro ekonomiky nezdravý. Jde nám o pozitivní redistribuci bohatství ve společnosti, tedy že pokud zde velké firmy vytvářejí ročně miliardové zisky, měly by se chovat společensky odpovědně a namísto enormního odlivu peněz do zahraničí tu mají část svého zisku nechat a podílet se tak na pozitivním rozvoji naší společnosti,“ uvedla Maláčová.
Andrej Babiš nechce o zdanění bank ani slyšet. Proto přišel s vlastním návrhem, který počítá se založeném Národního rozvojového fondu. Do něj budou banky zřejmě dobrovolně přispívat. To se však nelíbí předsedovi ČSSD Janu Hamáčkovi. „Nějaký dobrovolný fond, do kterého bude pan premiér vybírat nějaké poplatky, tak to mi přijde podivné a spíš je to něco, co se dělá na východ od nás. Jsme západoevropská země a měli bychom mít daňový systém postavený na zákonech, nikoliv na dobrovolnosti,“ řekl novinářům Jan Hamáček.
Podobně jako Jana Maláčová dodal, že o bankovní dani budou s hnutím ANO nadále jednat. Jednání na bázi koaliční rady se však neuskutečnilo dva týdny. Během projednávání rodičovského příspěvku 1. dubna dospěl spor tak daleko, že si obě strany vyjasňovaly své názory skoro tři hodiny. Po jednání vystoupily špičky ANO a ČSSD s tím, že se pro lepší komunikaci v koalici budou scházet jednou za dva týdny.
Hned první schůzi 15. dubna však Babiš zrušil, protože se odmítl bavit se sociálními demokraty o zdanění bank. Odkázal je na ministryni financí Alenu Schillerovou, která má řešit jednotlivé kapitoly příjmů. Po dvou týdnech se koalice řádně sešla a výsledkem byla shoda na digitální dani. 6. května se však představitelé vládních stran sešli naposledy. Koaliční jednání jsou přitom pro sociální demokraty podstatná. Bez nich premiér Andrej Babiš navrhuje změny bez konkrétního projednání s koaličními partnery.
Státní rozpočet se schodkem 40 miliard
Premiér spolu s ministryní financí představili státní rozpočet na příští rok, který má být opět se schodkem 40 miliard. Největší kapitola zabere tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, které si odkrojí 674 miliard korun. Největší položkou jsou na ministerstvu výdaje na důchody, které tvoří 42 procent rozpočtu resortu Jany Maláčové. Ještě v roce 2017 byly výdaje na penze 414 miliard korun. Na příští rok se navrhuje, i přes neustálé navyšování důchodů dvakrát po sobě o 900 korun, skok na 509 miliard korun.
S rozpočtem souhlasí sociální demokraté, kteří návrh včera na vládě podpořili. Kdo bude mít s příjmy a výdaji problém, budou zřejmě komunisté. Ti vládu podporují a také na jejich hlasech stojí vládní koalice. KSČM už dříve avizovala, že hodlá podpořit rozpočet s maximálním schodkem 30 miliard korun. Předseda strany Vojtěch Filip dokonce pohrozil, že pokud nebude požadavek splněn, rozpočet nebude ze strany komunistů podpořen. „KSČM s takovým schodkem zatím nepočítá a bude to předmětem jednání o pokračování tolerance,“ uvedl předseda Filip.
