Zadlužení obyvatel stále roste. Každý Čech dluží v průměru už přes 200 tisíc
Dluhy českých domácností
NOVÉ
1
Objem dluhu obyvatel ČR činil ke konci třetího čtvrtletí 2,41 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 143,7 miliardy. Z toho 117,6 miliardy byl nárůst dluhu z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření, a to přesto, že trh s hypotékami postupně ochlazuje. Růst objemu nových hypoték zpomaluje a počet lidí s úvěrem na bydlení se meziročně snížil téměř o 9000. Vyplývá to z údajů, které zveřejnily Bankovní a Nebankovní registry klientských informací.
Zatímco loni vzrostl ve třetím čtvrtletí objem dluhu z hypotečních úvěrů mezičtvrtletně o 33 miliard korun, letos šlo pouze o 19 miliard. „Počet lidí, kteří mají jen úvěry na bydlení a nemají k tomu další úvěr, se meziročně snížil dokonce o 23 000. Naopak roste počet lidí, kteří mají úvěr na bydlení a zároveň čerpají ještě nějaký další typ úvěru. To může indikovat, že v některých regionech lidé doplňují své hypoteční úvěry jinými úvěry,“ uvedla výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.
Objem ohroženého dluhu, tedy dluhu z úvěrů, u kterých nebyly zaplaceny tři po sobě následující řádné splátky nebo které byly zesplatněny (věřitel požaduje jeho okamžité splacení), klesl o 5,3 miliardy na 31,2 miliardy korun. Počet lidí, kteří měli problém se splácením svých dluhů na spotřebu, se meziročně snížil o 60 000 na 211 000. Počet lidí, kteří nespláceli úvěry určené na bydlení, dosahoval 17 800, což představuje meziroční pokles o 4400.
„Počet lidí, kteří nezvládají splácet hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, klesá už 14 čtvrtletí v řadě. Výraznější zrychlení tohoto poklesu jsme zaznamenali začátkem roku 2017, kdy začal pravidelně klesat meziročně o více než desetinu. Ve třetím čtvrtletí tohoto roku se jejich počet snížil meziročně dokonce o pětinu. Za posledních pět let se tak počet lidí, kteří nezvládali splácet úvěry na bydlení, snížil o celou polovinu, což je výrazný úspěch,“ upozornila Novotná.
Klesá také počet těch, kteří nejsou schopní splácet své úvěry na spotřebu. „Předpokládáme, že pokles počtu lidí, kteří nesplácí své krátkodobé úvěry, může ještě nějakou dobu pokračovat, ovšem velký prostor pro další snižování není. Zastavení tohoto trendu indikuje objem ohroženého dluhu, který stále klesá, ale pomaleji než dříve,“ uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.
Nejrizikovějšími klienty jsou pro banky a ostatní finanční instituce obecně mladí lidé do 24 let, naopak nejlepšími klienty, z pohledu schopnosti splácet své závazky, bývají třicátníci a čtyřicátníci. Situace se přitom liší podle toho, zda jde o úvěry na bydlení nebo o úvěry na spotřebu.
U úvěrů na spotřebu jsou mladí lidé jednoznačně nejrizikovější skupinou. Jeden nebo více svých úvěrů na spotřebu řádně nesplácí 15 procent klientů do 24 let a celková nesplácená částka činí šest procent celkového dluhu této věkové skupiny.
U úvěrů na bydlení je situace o něco komplikovanější. Mladí lidé do 24 let mají sice v rámci věkových skupin nejvyšší míru delikvence, své úvěry nesplácí tři procenta z nich, ale podíl nespláceného dluhu u nich není tak vysoký jako u jiných věkových skupin. Lidé do 24 let nesplácejí 0,67 procenta objemu dluhu na bydlení, u lidí mezi 45 a 54 lidmi činí objem nespláceného dluhu 0,69 procenta a u lidí nad 55 let dosahuje dokonce 1,5 procenta celkového dluhu.
