Litevský premiér neúspěl v prezidentských volbách. Slíbil, že odstoupí
Prezidentské volby v Litvě
NOVÉ
1
V druhém kole prezidentských voleb se v Litvě utká politický nováček, ekonom Gitanas Nauséda, a bývalá ministryně financí Ingrid Šimonytéová. Premiér Saulius Skvernelis po neúspěchu v prvním kole voleb oznámil, že v červenci odstoupí z úřadu. Šimonytéová vyhrála první kolo se ziskem 31,4 procenta hlasů, ale Nauséda s 31,2 procenty zaostal o pouhých 2647 hlasů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na údaje úřadů. Skvernelis získal 21 procent.
Oblíbená prezidentka Dalia Grybauskaitéová, která mezi lídry Evropské unie patří k nejrazantnějším kritikům Ruska, už kandidovat nemohla – v čele země už stojí podruhé. Čtyřiačtyřicetiletá Šimonytéová, jež ministerský post zastávala v středopravé vládě, a čtyřiapadesátiletý Nauséda své síly poměří 26. května.
„Chtěl bych být prezidentem, který iniciuje národní shodu při řešení mnoha komplikovaných otázek, jež se řadu let neřešily, zejména školství a zdravotnictví,“ řekl po volbách novinářům Nauséda.
„Mým poselstvím pro druhé kolo bude, že se nesmíme starat pouze o velká města, ale i o ta malá, že nemáme dvě Litvy, ale Litvu jedinou, která je úspěšná a silná,“ sdělila tisku Šimonytéová.
„Opravdu jsem věřil tomu, že se dostanu do druhého kola, ale výsledky nasvědčují tomu, že to bylo příliš vysoké očekávání,“ reagoval na neúspěch před zklamanými příznivci v metropoli Vilnius osmačtyřicetiletý Skvernelis. Dodal, že ze svého úřadu odstoupí 12. července. „Při vstupu do voleb jsem řekl, že to bude vyhodnocení mé práce na postu premiéra,“ připomněl.
Volební kampaň se v Litvě soustředila na vnitropolitická témata, hlavně na zlepšení stavu ekonomiky, boj s korupcí a zajištění sociální stability. Nerovnost příjmů je zde po Bulharsko druhá nejvyšší v Evropské unii. Za klíčovou úlohu čekající na budoucího prezidenta místní média shodně označují zajištění litevské bezpečnosti před agresivní politikou ruského souseda.
Šéf státu v nejjižnější z pobaltských zemí má částečně i výkonné pravomoci; jmenuje klíčové představitele, jako jsou soudci, generální prokurátor či guvernér centrální banky. Má také právo vetovat zákony a spolu s vládou určuje zahraniční a bezpečnostní politiku země.
Osmačtyřicetiletý premiér Skvernelis před zklamanými přívrženci v hlavním městě Vilniusu přiznal porážku a řekl, že 12. července odstoupí z funkce premiéra. Jeho strana, která má 51 z 141 křesel v parlamentu, hodlá přejít do opozice, pokud 26. května nevyhraje volby do Evropského parlamentu, což je podle průzkumů veřejného mínění pravděpodobné. Místní média již spekulují o předčasných volbách, menšinové vládě či úřednickém kabinetu. Příští parlamentní volby se mají konat v řádném termínu v říjnu příštího roku.
