Největší výzvou je nyní nová nemocnice, říká Čunek

Vybudování nové krajské nemocnice ve Zlíně považuje nyní za svou největší výzvu senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL), který v pátek oslaví 60. narozeniny. Projekt za asi osm miliard korun je podle něj v republice ojedinělý. Obhajoval ho na setkáních s lékaři i besedách s veřejností, musí o něm ještě přesvědčit krajské zastupitele. „Jsem si naprosto jist, že ji postavíme,“ řekl v rozhovoru Čunek. Kvůli práci pro kraj nyní nemá ambice ve vrcholové politice, nedávno oznámil, že nebude kandidovat na předsedu lidovců.

Díky nové nemocnici by úroveň zdravotnictví v kraji měla podle Čunka výrazně vzrůst. V kraji se chce zaměřit také na dopravu. „Chtěl bych dosáhnout toho, aby trasy dálnic se už tady konečně rozjely, aby se lidé rychleji někam dostali a zase se mohli vrátit, aby mohli žít tady,“ uvedl hejtman. Přeje si také vytvořit v kraji dobré podmínky pro mladé rodiny, zaměřit se chce i na kvalitní školství.

„Snažíme se pracovat s řediteli, kterým chceme dát takový prostor a takový rozhled, aby si dobře volili své kolegy, abychom měli skutečně dobré střední školství, za které jsme zodpovědní. Abychom tam neměli takové ty usínající a dožívající lidi, kteří jsou už bez espritu. Protože s mladými lidmi mohou pracovat jen ti, na kterých je vidět, že jdou dopředu,“ uvedl Čunek. Nevýhodou Zlínského kraje je podle něj to, že je daleko od Prahy a centrálních orgánů, a tím pádem i od peněz. Může to být však podle něj i výhodou, lidé v regionu jsou podle něj vřelejší, v regionu je také krásná krajina.

Uvedl, že práce v Senátu je pro lidi méně viditelná, být hejtmanem a senátorem je však podle něj dobrá kombinace. „Jsem v intenzivním kontaktu s tím, co se tvoří, a jako hejtman se na to můžu připravit. Nemusím o tom zvlášť hloubat, vytvářet nové týmy a platit lidi, protože to zkrátka vím. Taky v Senátu mohu prosazovat věci, které už hejtman nemůže,“ uvedl Čunek.

Čtěte také: Andrej Babiš: politik pro roztěkanou dobu

Do celostátní politiky teď Čunek jít nechce, nad koncem své politické kariéry či jejím dalším vývojem zatím nepřemýšlí. „V politice je ale každý den nový, tak uvidíme,“ uvedl. Lidovci by se podle něj měli v celostátním měřítku vždy snažit prosadit a zvýšit svou důvěryhodnost, aby jich bylo víc. „Abychom mohli tvořit partnerství, řekněme vládní, s těmi, se kterými chceme. Přál bych lidovcům, aby mohli víc ovlivňovat politiku v této zemi,“ uvedl. Receptem, jak toho docílit, je podle něj více pracovat.

Čunek se podle svých slov na prahu „šedesátky“ cítí dobře, přestože momentálně chodí o berlích kvůli zlomenému kotníku. „Ale nestalo se mi to, že bych ležel v posteli ani seděl za stolem, bylo to při extrémnějších sportech. V tom budu pokračovat,“ uvedl.

Čunek se do celostátní politiky poprvé prosadil na podzim 2006, kdy byl zvolen senátorem za Vsetínsko. Již před tím se však stal celostátně známým v souvislosti s postupem jím tehdy vedené vsetínské radnice, která vystěhovala z centra města část místních Romů na okraj Vsetína, ale i do jiných okresů. Tento postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv i některých politiků, ale současně přinesl Čunkovi popularitu. Předsedou KDU-ČSL byl od prosince 2006 do května 2009, od ledna do listopadu 2007 byl ministrem pro místní rozvoj a vicepremiérem, do úřadu se znovu vrátil 2. dubna 2008, skončil 23. ledna 2009. Od konce roku 2006 byl Čunek vyšetřován kvůli korupci, byl podezřelý z toho, že jako starosta Vsetína přijal v roce 2002 půlmilionový úplatek. Kauzu ale státní zastupitelství na podzim 2007 nadvakrát odložilo. V roce 2009 pak Nejvyšší soud konstatoval (již ale bez vlivu na samotný případ), že při vyšetřování věci byl porušen zákon. Čunek vždy obvinění odmítal, říkal, že účelem jeho obvinění bylo „dostat jej z vrcholné politiky“, protože se nechtěl zapojit do ekonomických her „velkých kluků“.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.