Reorganizace policie: Vznikne nový útvar pro boj s kyberkriminalitou a extremismem

Policejní prezident Martin Vondrášek přišel na veřejnost s očekávanou reformu uvnitř kriminální policie. Vyčleněním z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) nakonec vznikne jeden nový útvar, který se bude zabývat bojem s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou. Ještě nedávno se podle důvěryhodných informací redakce zvažovala také možnost vzniku dvou samostatných útvarů, od ní se nakonec upustilo.

Policejní prezident řekl, že nový celorepublikový útvar pro boj s terorismem, extremismem a kybernetickou kriminalitou má začít fungovat od ledna příštího roku. Jde o první velkou změnu uvnitř policie po šesti letech. Podle Vondráška se připravovala průběžně od roku 2019. Reorganizaci představili Vondrášek spolu s Rakušanem poslancům sněmovního bezpečnostního výboru za zavřenými dveřmi už ve čtvrtek. Rakušan po jednání uvedl, že s reorganizací souhlasí a přebírá za ni politickou odpovědnost.

Policejní prezident dnes také řekl, že změnu projednal jak s vedením NCOZ, tak s nejvyšším státním zástupcem Igorem Střížem a vrchní státní zástupkyní v Praze Lenkou Bradáčovou. „Mohu říci, že jsme v naprosté většině ve shodě,“ řekl v pátek Vondrášek.

Formální změna se týká zhruba 150 zaměstnanců NCOZ, kteří v současnosti pracují ve dvou z pěti sekcí: na sekci terorismu a extremismu a sekci kyberkriminality. Nový útvar bude mít vlastního ředitele, pod nímž by měl pracovat jeden či dva náměstci. Sídlo útvaru zůstane v Praze na Zbraslavi. Uvnitř NCOZ bude nadále fungovat sekce zločineckých struktur, sekce závažné hospodářské trestné činnosti a korupce a sekce finanční kriminality. „Tyto tři sekce zůstanou součástí NCOZ a nemáme ambici už z toho cokoli vydělovat,“ řekl v reakci na dotaz deníku Echo24 Martin Vondrášek. Zůstanou zachovány i jednotlivé expozitury. Policisté si budou moci vybrat, jestli zůstanou na NCOZ, nebo přejdou na nově vzniklý útvar.

Nevím o větších hrozbách, říká Vondrášek

Vondrášek dodal, že po vyhodnocení rizik, které přinesla pandemie a válka na Ukrajině, je lepší policii postavit na „agenturním modelu“, „mít útlejší autonomní celky, které budou mít jednoznačnou specializaci, budou tím pádem podstatně erudovanější, než když musíte dělat dvě tři problematiky, a které spolu budou spolupracovat.“. „Proto jsme se rozhodli v oblasti terorismu, extremismu a kybernetické kriminality – a já teď nevím o větších hrozbách pro ČR – pro vznik samostatného útvaru,“ popisoval důvod reformy NCOZ Vondrášek. Připomněl, že k podobnému kroku už během odtržení Národní protidrogové centrály od ÚOOZ.

Na dotaz redakce, proč bylo nakonec rozhodnuto o vzniku pouze jednoho útvaru namísto dvou, jak bylo původně plánováno (psali jsme o tom zde), Vondrášek odpověděl: „Vemte si, jaké jsou v posledních letech formy extremistických a teroristických projevů. Naprostá většina útoku na demokratické principy státu, na státní a ústavní instituce a na kritickou infrastrukturu jsou útoky kybernetické. Ta provázanost problematiky extremismu, terorismu s tou kybernetickou kriminalitou je taková, že jsme došli k závěru, že není možné kybernetickou kriminalitu ve smyslu těch nejvýznamnějších kybernetických útoků na ČR oddělovat od extremismu a terorismu.“

Ředitel NCOZ Jiří Mazánek souhlasil a řekl, že je přesvědčen o správnosti kroku. „Vidíme vývoj nově se rozvíjejících problematik jako je kyberkriminalita a terorismus. Jsme přesvědčeni, že ta nutnost je tady jednoznačně dána. Bude velmi důležité splnit ve velmi klidné a profesionální formě vydělení těch dvou sekcí. A samozřejmě do té doby, než ten útvar vznikne, splnit úkoly, které máme uloženy, a to především s přihlédnutí k předsednictví v EU.“

Kritika od opozice

Načasování změn kritizují poslanci hnutí ANO. „Nemyslím si, že dává smysl dělat reformu právě teď v době, kdy podle premiéra i ministra čelíme mimořádné bezpečnostní situaci,“ uvedla pro místopředsedkyně sněmovny Jana Vildumetzová pro ČTK.

Za špatné považuje načasování i člen sněmovního bezpečnostního výboru Robert Králíček (oba ANO). Králíček míní, že obě sekce mohly v NCOZ zůstat. „Já tam doopravdy nevidím zásadní a velký smysl, proč to teď rozdělovat. Za mě je to oslabení NCOZ a já se ptám, proč ho někdo chce oslabit,“ řekl. Vzniknou podle něj zbytečné náklady spojené se vznikem nového útvaru o 150 lidech.

Národní centrála proti organizovanému zločinu je elitní celorepublikový útvar, který vznikl během poslední reorganizace policie v roce 2016 sloučením „protimafiánského“ Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a „protikorupčního“ Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, za ministra Milana Chovance (ČSSD). Na celém útvaru pracuje asi 900 policistů a 100 civilních zaměstnanců.

Reforma se netýká pouze NCOZ

Policejní prezident zároveň oznámil změny v platových třídách některých policistů. Od prvního září má dojít k zařazení vedoucích a jejich zástupců na oddělení obecné a hospodářské kriminality na územních odborech do osmých tarifních tříd, tedy o stupeň výš než nyní, tedy do služebních hodností vrchních komisařů.

Náměstek policejního prezidenta pro kriminální policii řekl, že vedení Policie ČR nebude pokračovat v plánu na vytvoření tzv. Národního kriminálního úřadu, o jehož vzniku se debatovalo poslední dekádu. Úřad měl zastřešovat NCOZ a další policejní složky. Současné vedení policie ale plánuje jít opačným směrem.