„O euro není proč stát.“ Podle Mojmíra Hampla je pro ECB důležitější klima než inflace

ZELENÁ ECB

„O euro není proč stát.“ Podle Mojmíra Hampla je pro ECB důležitější klima než inflace
"ECB se stala centrální bankou, která už dnes neřídí inflaci, a snad se o to ani nesnaží, ale je inflací řízena," říká Mojmír Hampl. Foto: Evropský parlament
1
Ekonomika

Markéta Malá

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky (ECB), šokovala slovy o tom, že tato finanční instituce má půjčovat na zelené projekty a podporovat bezuhlíkovou transformaci. Takovéto ideologické vystupování je daleko za hranou mandátu ECB, což sama Lagardeová přiznala. Banka tedy chce namísto primárního boje se zdražováním dohlížet také na to, jak EU plní své zelené cíle. Někdejší viceguvernér české centrální banky Mojmír Hampl upozorňuje na velké nebezpečí politizace. „Jako obyvatel eurozóny bych se vážně necítil bezpečně, kdybych měl věřit, že Lagardeová mě má zachránit od nejvyšší inflace v Evropě za několik posledních dekád,“ říká.

„Výroky paní Lagardeové jen znovu potvrzují, jak smutné a nebezpečně je, když se centrální banka, původně technokratická instituce, která má být striktně oddělena od volebního cyklu, začne politizovat. Lagardeová je jistě inteligentní žena. Ale je to expolitička, navíc právnička a neekonom, bez širšího chápaní makroekonomických souvislostí a podstaty měnové politiky. To mohu potvrdit z osobní zkušenosti. Jako obyvatel eurozóny bych se necítil úplně bezpečně, kdybych měl věřit, že právě ona mě má zachránit od nejvyšší inflace v Evropě za několik posledních dekád,“ vyjádřil se pro Echo24 Hampl.

ECB se podle Hampla stala centrální bankou, která už dnes neřídí inflaci a ani se o to nesnaží, ale je inflací řízena. „Nedosahování vlastních cílů se jaksi nesnaží napravit, ale jen komunikací vysvětlit. Věřím, že právě politizace jejího vedení a fakt, že dva nejvyšší představitelé ECB jsou expolitici, a to z jižních zemí eurozóny, k tomu přispívá. Místo módních témat jako je zelená ekonomika, o které Lagardeová mluví, a zavádění central bank digital currency, které okupovaly konference centrálních bankéřů v posledních letech, je nutné se urychleně vrátit k základní práci centrální banky, tedy ke zkrocení inflace a návratu k cenové stabilitě,“ domnívá se Hampl.

„Poučení z toho plyne i pro domácí prostředí. Bude fajn, když v Česku politizaci centrální banky nepřipustíme a její nezávislost udržíme. Bylo by tedy dobré, aby se její vedení nezačalo plnit expolitiky, ale aby zůstalo technokratické. O euro jako měnu není co stát, pokud pro vedení ECB je změna klimatu důležitější prioritou než cenová stabilita. A budoucnost ukáže, kdo se rychleji vrátí k cenové stabilitě, zda eurozóna či Česká republika,“ říká Hampl.

Už koncem května ECB uvedla, že její depozitní sazba se zřejmě dostane z negativního pásma do konce září a mohla by se pak dál zvyšovat, pokud nebude vidět, že se inflace stabilizuje na dvou procentech. Zdůraznila tak svou zásadní změnu postoje k měnové politice. Původně zvyšování úroků v letošním roce vylučovala, teď už ale plánuje úroky zvýšit vícekrát. Důvodem je rekordní inflace v eurozóně.

Základní úroková sazba v eurozóně je na nule, depozitní na minus 0,5 procenta. To znamená, že komerční banky za uložení peněz u ECB platí. Pod nulou je depozitní sazba od roku 2014, kdy ECB bojovala s příliš nízkou inflací. Trhy odhadují, že ECB do konce roku zvedne základní úrokovou sazbu o 1,30 procentního bodu. V červenci počítají najisto se zvýšením úroků o čtvrtinu procentního bodu a na 30 procent odhadují šanci, že se sazba zvedne o celou polovinu procentního bodu.

Podle některých prognóz by ECB dokonce mohla zvýšit svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu jak na svém červencovém, tak zářijovém zasedání.

„Stane-li se tak, znamená v překladu kapitulaci. Kapitulaci před inflací, respektive rezignaci na přesvědčení, že inflace je do značné míry přechodná a že si s ní přinejhorším poradí „jemné ladění“ prostřednictvím standardního, čtvrtprocentního navýšení základního úroku. Prognóza Bank of America je prvním takto zásadním dokladem, že svět začíná být přesvědčený, že ECB v boji s inflací totálně zaspala. Rozhodně daleko více než třeba Česká národní banka, která svůj základní úrok začala zvyšovat už zhruba před rokem,“ uvedl k tomu ekonom Lukáš Kovanda.