Berlusconi má nakročeno do europarlamentu. Zvolení má téměř jisté
Berlusconi do Bruselu
Bývalý italský premiér Silvio Berlusconi má nakročeno k tomu, aby se po květnových eurovolbách stal patrně nejznámějším nováčkem v Evropském parlamentu (EP). Díky prvnímu místu na kandidátce své strany má zvolení takřka jisté, stejně jako další tváře známé z národních vlád. Je mezi nimi například polská expremiérka Beata Szydlová nebo německá ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová, napsal server Politico.eu.
Vzhledem k tomu, že část ze současných 751 europoslanců v květnu nekandiduje a další mají malou šanci na úspěch, očekává se, že přibližně polovinu zvolených budou tvořit nováčci.
Dvaaosmdesátiletý mediální magnát a trojnásobný italský premiér Berlusconi je jedničkou na listině své strany Vzhůru, Itálie, které dávají průzkumy šanci přibližně na osm europoslanců. Ačkoli některá média podotýkají, že pro muže odsouzeného za daňové úniky a dlouhodobě čelícího řadě obvinění je motivací hlavně imunita spojená s poslaneckým mandátem, sám Berlusconi hodlá být v Bruselu a Štrasburku vidět. Tento týden v textu zveřejněném v listu Corriere della Sera napsal, že chce zprostředkovat dohodu mezi nejsilnější europoslaneckou frakcí lidovců, kam patří i jeho strana, a euroskeptickými formacemi kolem strany Liga, vedené italským ministrem vnitra Matteem Salvinim. Ten má v plánu spojit protievropské síly v EP, aby získaly větší vliv na jeho chod. Berlusconi už v europarlamentu působil na přelomu století a tehdy čelili zákonodárci výzvám, aby jej kvůli vyšetřování údajných daňových machinací zbavili imunity.
Szydlová, která vedla polskou vládu v letech 2015 až 2017, stojí v čele kandidátky vládní strany Právo a spravedlnost (PiS). Ta bude podle voličských anket dominantní silou evropských voleb v Polsku. V Bruselu zanechala jako premiérka stopy hlavně vedením sporů s Evropskou komisí kvůli právnímu státu v Polsku a také tím, že se jako jediná z unijních lídrů vyslovila proti znovuzvolení svého krajana a názorového oponenta PiS Donalda Tuska do čela Evropské rady.
Aktivní europoslankyní zřejmě bude německá ministryně spravedlnosti Katarina Barleyová, která vede kandidátku sociálních demokratů. V minulosti se podle médií vyslovila například pro vytvoření společné unijní armády nebo pro větší regulaci sociálních sítí.
Také strana francouzského prezidenta Emmanuela Macrona postavila do čela své kandidátky ženu, která ještě v březnu seděla v ministerském křesle. Někdejší ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Loiseauová proslula tvrdým přístupem k požadavkům Británie při vyjednávání o vystoupení z EU a patří mezi politiky, kteří podporují brexit.
Španělský ministr zahraničí Josep Borrell je zase jedničkou na seznamu kandidátů vládních socialistů a do EP se vrátí po deseti letech. Politik, který byl v letech 2004 až 2007 předsedou europarlamentu, je zastáncem užší evropské integrace. Některá média spekulují, že by se mohl stát španělským kandidátem na příštího evropského komisaře.