Zelené tažení EU předstihlo svět o deset let. Klimatický summit ustoupil Číně

BOJ ZA KLIMA

Zelené tažení EU předstihlo svět o deset let. Klimatický summit ustoupil Číně
Klimaaktivisté jsou ze závěrů summitu zklamaní. Foto: Shutterstock
1
Svět

Markéta Malá

Obří klimasummit ve skotském Glasgow měl stvrdit správnost ambiciózních zelených plánů a bezuhlíkové budoucnosti. Ačkoliv někteří účastníci konference o společné dohodě mluví jako o historické, na povrch vyplouvá hlavně ústupek největším znečišťovatelům v čele s Čínou. Spočívá v pozvolném odklonu od uhlí namísto jeho úplného zavržení. Ani další přijaté závazky nedosahují radikálnosti evropských klimatických plánů, tak jak jsou představeny v takzvané zelené dohodě a stěžejním balíčku Fit for 55. Ten má přitom ambice bezprecedentně změnit Evropanům životní úroveň. I když se emise v rámci starého kontinentu sníží, Čína hodnoty celosvětově opět vyrovná. Opět se tedy může nabízet otázka po smyslu tak velkého zásahu, který Evropská komise (EK) plánuje.

Kromě formulace o postupném odklonu od používání uhlí k výrobě elektrické energie dokument z Glasgow mimo jiné obsahuje závazek téměř dvou stovek států zvrátit do roku 2030 úbytek světových lesů, či závazek snížit do roku 2030 únik metanu do atmosféry o 30 procent oproti roku 2020, k čemuž se přihlásily země představující přes 70 procent světového hrubého domácího produktu a polovinu veškerých emisí tohoto plynu.

Metan se přitom objevuje na scéně takto explicitně poprvé. „Více než sto zemí se zavázalo snížit jeho emise, které jsou mnohem škodlivější než emise oxidu uhličitého, tedy jiného skleníkového plynu, na který dosud byla upřena pozornost takřka výhradně,“ uvádí k tomu ekonom Lukáš Kovanda.

Ačkoliv EK operuje v Green Dealu především právě s emisemi uhlíku, metan je v zelené dohodě přeci jen zmíněn také, a to v zemědělské strategii Farm to Fork. V ní se mimo jiné hovoří o cíleném omezení spotřeby masa a redukci chovů dobytka právě kvůli omezení vypouštění metanu. Více jsme o tom psali zde.

Dokument z Glasgow pak také stvrzuje cíl vyplývající z klimatické pařížské dohody, která vstoupila v platnost v roce 2016, a to udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia nad úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupně.

Čínský prezident Si Ťin-pching sice na summit vůbec nedorazil, právě tato světová velmoc a největší znečišťovatel dosáhla svého. Nerozporuje sice obecně přijímaný narativ o tom, že přechod k bezuhlíkové ekonomice je do budoucna nutný, právě ústupek o „pouhém“ odklonu od uhlí, který byl mimo jiné kvůli Číně přijat, je přitom zásadní.

Evropa, která je se svým ekologickým snažením nejdále, se na emisích skleníkových plynů podílí pouze zhruba osmi procenty. Jen Čína jich přitom vypouští zhruba trojnásobek. Uhlíkově neutrální chce být sice do roku 2060 také, zatím však plánuje uvádět i nadále do provozu nové elektrárny na fosilní paliva. Jde tak proti obecnému trendu a počet na Západě odpojených uhelných elektráren dorovnává.

Podobně je na tom i Rusko, které podle loňské zprávy EU vyprodukuje zhruba pět procent celosvětových emisí. Jeho šéf Vladimir Putin do Glasgow taktéž nedorazil. I přesto také přislíbil, že se stejně jako Čína stane Rusko uhlíkově neutrálním v roce 2060. Evropa si tento cíl vytyčila o deset let dříve. Je však třeba říci, že Rusové pociťují poměrně významný mezinárodní tlak kvůli boji za klima, který vyvíjejí právě i pro zemi důležití zahraniční investoři. To bylo hlavním důvodem, proč byla ruská vláda donucena v posledních dvou letech alespoň některé kroky k omezení emisí podniknout.

Byl to místopředseda EK Frans Timmermans, kdo sice dohodu z Glasgow označil za „historickou“, marně se však na summitu snažil vystupovat s klimatickým evropským plánem, který je mnohem radikálnější a bude mít mnohem větší dopade na jednotlivé členské země a jejich obyvatele.

Zelená dohoda pro Evropu tak vystřelila EU do čela globálních snah o snižování emisí. O samotném Green Dealu už navíc žádná debata není, protože byl schválen předsedy zemí sedmadvacítky včetně dosluhujícího českého premiéra Andreje Babiše. Ten nyní ve Skotsku vystoupil s kritickým projevem. „Je to jedině EU se svým zhruba 9procentním podílem na celosvětové produkci CO2, kdo chce podniknout drastický krok k omezení své uhlíkové stopy,“ prohlásil Babiš s tím, že EU nemůže dosáhnout ničeho, pokud se k ní nepřipojí největší znečišťovatelé, jako jsou Spojené státy nebo Čína.

„Snaha Evropské unie ozelenit naši budoucnost vyjde vniveč, jestliže naši představitelé nebudou důsledněji koordinovat své plány s dalšími ekonomicky významnými regiony světa. Ty se primárně soustředí na ekonomický růst a ekologické otázky odsouvají do pozadí. Výsledkem tak může být situace, kdy si Evropská unie jako jediná připne kouli k noze, která ji bude táhnout ke dnu, zatímco ostatní se tomuto handicapu budou vyhýbat,“ vyjádřil se již dříve v této souvislosti pro deník Echo24 hlavní ekonom BHS Securities Štěpán Křeček.

Také výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor si není jistý, zda si Evropa uvědomuje všechna rizika. „Je otázkou, zdali si EU při plánování smělých dekarbonizačních cílů, které navíc celkovou světovou bilanci ovlivní velmi málo, uvědomila všechna související rizika. Evropané bezpochyby klimatickou hrozbu vnímají a leccos jsou ochotni zaplatit, dokud je z čeho, ale těžko obětují svou životní úroveň,“ domnívá se Gavor.

Ještě minimálně rok nyní bude probíhat debata o legislativním balíčku Fit for 55, který navrhuje konkrétní nástroje k realizaci Green Dealu. Mezi návrhy patří kromě zrychlení uzavírání uhelných elektráren také například výraznější zdanění paliv a topných olejů, a to i pro domácnosti, zavedení systému emisních povolenek pro silniční dopravu a budovy nebo kontroverzní návrh na zákaz prodeje nových vozů se spalovacím motorem po roce 2035.

Sama EK přiznává, že balíček bude mít vážné dopady na život obyvatel. V důsledku legislativ Fit for 55 hrozí podle analýz komise energetická chudoba více než sto milionům Evropanů. Riziko má mírnit nově zakládaný Sociální fond pro klimatická opatření, kterým by byly formou přerozdělování dotovány ohrožené domácnosti v chudších unijních zemích.