Bez jádra a plynu nesplníme klimatické závazky, řekl Vystrčil v Bruselu

Česká republika může splnit svůj podíl na klimatických závazcích Evropské unie, pokud se EU shodne na podpoře jádra a plynu jako ekologicky čistých zdrojů energie. Na závěr své dvoudenní návštěvy Bruselu to dnes novinářům řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil. Se zástupci Evropské komise a dalších unijních institucí jednal v doprovodu skupiny senátorů mimo jiné o přípravě českého předsednictví, v jehož průběhu bude ve druhé polovině příštího roku sedmadvacítka schvalovat i pravidla týkající se právě přechodu ke klimaticky šetrnému hospodářství.

Unijní exekutiva předložila v létě balíček návrhů, které mají přispět ke splnění cíle omezit emise skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Česko však stejně jako řada dalších zemí požaduje, aby mu komise vyšla vstříc například finanční podporou či vstřícnějším přístupem k technologiím, kterými chce nahradit zejména postupné odstavování uhelných elektráren.

„Jsem přesvědčen, že kompromis nalezneme. Byla nám dána naděje, že bude přijat další delegovaný akt Evropské komise, který umožní využívat jádro a plyn tak, aby nedošlo třeba k energetické chudobě,“ řekl Vystrčil. Dnes hovořil například s eurokomisařkou pro energetiku Kadri Simsonovou.

Po večerním setkání s @VeraJourova bylo první ranní setkání se v současnosti nejvýše postavenou ženou @RobertaMetsola v Evropském parlamentu. https://t.co/KBivj0mikn

— Miloš Vystrčil (@Vystrcil_Milos) November 10, 2021

Komise by ještě do konce listopadu měla zveřejnit podobu takzvané taxonomie, tedy klasifikace energetických zdrojů podle jejich vlivu na životní prostředí. Nová pravidla, na něž čekají kromě států zejména investoři hodlající vložit své peníze do ekologických projektů, byla již několikrát odložena právě kvůli sporům států o podporu jádra a plynu. Senát minulý týden odmítl podpořit části klimatického plánu, například rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami či nový rámec pro zdanění energií.

Podle Vystrčila bude rovněž důležité, aby EU přestala stanovovat pro „zelenou dohodu“ dílčí cíle, které vycházejí z předpokladu vývoje některých technologií a jiné opomíjejí. „To nás potom bude brzdit a omezovat, v tom si myslím že je ještě prostor pro další jednání,“ podotkl Vystrčil. Komise by měla do větší míry ponechat na jednotlivých státech, jak ke konečnému cíli dojdou, podotkl předseda Senátu, podle něhož například není pro Česko dosažitelné navrhované tempo zavádění elektromobilů do provozu.

Česko se předsednické role v evropském bloku chopí v červenci. Unijní představitelé se podle předsedy senátního výboru pro evropské záležitosti Mikuláše Beka zajímali o chystané posílení evropské agendy v rodící se vládě. Ta na rozdíl od dosavadního kabinetu hodlá na problematiku spojenou s EU vyhradit zvláštní ministerskou funkci. Senátoři také s činiteli v Bruselu probírali témata, na jejichž naplňování by se horní komora mohla během půlročního předsednictví podílet.

„Já očekávám, že Senát bude mít zájem například vstoupit do diskuse o Východním partnerství, o kohezní politice a o řadě dalších témat včetně výzkumu a školství,“ nastínil Bek možnosti, jak by senátoři mohli přispět k úspěšnému zvládnutí české předsednické role.