Kritické místo světa. Rusové vyhrožují Litvě a píší o proražení koridoru do Kaliningradu
BLOKÁDA KALININGRADU
Kreml zuří a hrozí Litvě odvetou za blokádu dopravy do západní ruské enklávy Kaliningradu. V ruských médiích se tak objevují úvahy, jak má Rusko proti litevským krokům „udeřit“ i varování, že Litevci odvetu silně pocítí. Spolu s dalšími výhrůžkami se tak objevila i stará známá hrozba. Útok na polsko-litevskou hranici a proražení koridoru ke Kaliningradu.
Litva minulý týden zakázala po železnici převážet do ruské enklávy u Baltského moře zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Reakce Moskvy byla značně rozzuřená. „Rusko na takové nenávistné kroky jistě odpoví,“ reagoval tajemník ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev, podle kterého ruské úřady připravují příslušná opatření, jež Moskva v nejbližší době přijme. „Jejich důsledky budou mít na Litevce vážný negativní dopad,“ dodal tajemník. Situace na hranicích enklávy a pobaltského státu podle něj vznikla v kontextu „navyšování vojenské a zpravodajské přítomnosti NATO u ruských hranic“.
V ruských médiích se tak začínají objevovat spekulace, jaká odveta přichází ze strany Ruska v úvahu. Deník Komsomolskaja pravda přišel s pěticí možných reakcí. Rusko by podle deníku mohlo zrušit smlouvy uznávající nezávislost Litvy, stažení dohod o vstupu země do Evropské unie, která podle deníku garantovala otevřený transport do Kaliningradu či návrat přístavu Klajpeda do rukou Ruska jakožto nástupnického státu SSSR.
Suwalský koridor, potenciální brána útoku Ruska na NATO
Mezi první z tvrdších reakcí pak uvádí deník odpojení Litvy od elektřiny. To je však zřejmě poněkud planá výhrůžka, jelikož Litva už v květnu oznámila, že se plně odpojila od ruských dodavatelů. Jako nejtvrdší reakci však deník uvádí letitou hrozbu, o které se na Západě mluví delší dobu. Proražení tzv. Suwalského koridoru, který leží na polsko-litevských hranicích a spojuje Bělorusko s Kaliningradskou oblastí. „Je jasné, co by tento krok znamenal – válku s NATO,“ poznamenává deník.
Suwalský koridor, který je tvořený přirozeně vhodným, průchodným terénem, se táhne zhruba sto kilometrů mezi Kalinigradskou oblastí a hranicemi Běloruska. V médiích titulovaný například i jako „nejnebezpečnější místo na planetě“ je západními odborníky považovaný za možný prvotní cíl, kterým by Rusko postupovalo v případě konfliktu se Severoatlantickou aliancí. Umožnil by totiž odstřižení pobaltských států a jejich obklíčení. Objevovaly se také úvahy, zda by Rusko nemohlo útokem na tento řídce osídlený a jinak spíše nevýznamný pohraniční koridor dosáhnout určitého rozkolu v NATO. Tedy vyvolat rozpory, zda kvůli tomuto kousku území aktivovat článek 5 kolektivní obrany.
Tyto úvahy však podle analytika a spolupracovníka redakce Lukáše Visingra zcela změnila válka na Ukrajině. „Vzhledem k tomu, co se teď stalo na Ukrajině, Rusko nemá kapacity na to, aby něco takového udělalo. V ruských médiích dlouhodobě zaznívají různé hlasy, které požadují to, či ono, dlouhodobě je ale jasné, že ti radikálové požadují věci, které jsou naprosto mimo realitu a možnosti ruských ozbrojených sil,“ řekl deníku Echo24 Visingr.
Podle něj je už navíc nyní jasné, že zrovna Polsko, na jehož hranicích se území nachází, má operačně nejschopnější armádu v rámci unie a rozhodně by v takovém případě bojovalo, minimálně s podporou USA a Británie. „Hypotetický útok na ten koridor nebo Pobaltí by mohl být ze strany Ruska jakýsi test soudržnosti NATO, taková úvaha je. Na druhou stranu vzhledem k tomu, co se teď stalo, myslím, že by NATO reagovalo. Také se ukázalo, že v tomhle Západ Rusové těžce podcenili,“ dodal Visingr. Podle něj je ale především potěšující, že si někdo v NATO uvědomil, že Kaliningrad není jen hrozbou pro Evropu kvůli své koncentraci vojenské techniky. „Konečně také někomu došlo, že to může být obrovský problém pro Rusko,“ řekl Visingr.
Kaliningradská oblast, vklíněná mezi Polsko a Litvu, dostává dodávky zboží z Ruska po železnici přes litevské území, také plyn do tohoto regionu teče plynovodem přes Litvu. Alternativní zásobovací trasa vede po moři, je však delší a nákladnější. Toto omezení podle gubernátora Kaliningradské oblasti Antona Alichanova postihlo až polovinu sortimentu nákladů, přepravovaných do Kaliningradu po železnici přes Litvu z jiných regionů Ruska.
„Podobné kroky jsou nepřijatelné a vyústí v odpovídající reakci,“ kritizovala situaci mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Litevci podle ní navíc „blokádou“ přispívají i k současné potravinové krizi. Ta celosvětově hrozí v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, která je významným vývozcem obilí a dalších potravin. „Je ironie poslouchat rétoriku o údajném porušování mezinárodního práva od země, která opakovaně porušila každou mezinárodní dohodu,“ reagovala podle agentury Reuters litevská premiérka Ingrida Šimonytéová na vyjádření ruských představitelů. Odmítla také opatření nazývat blokádou. „Žádná blokáda Kaliningradu není. Litva zavádí sankce EU,“ dodala premiérka.