1 Komentář

Pokračování politiky mafiánskými prostředky

KOMENTÁŘ

Témata: ,

V zemích, kde se problémy řeší únosem rodinných příslušníků vysoce postavených osob, logicky vzniká podezření, že se dostaly pod vládu mafií. Skandálem s uklizením premiérova syna na Krym se mezi tyto země přihlásila také Česká republika.   

Muž ochotný zničit vlastního syna. Slovenská média, v tomto případě SME, se titulky vymykají z mainstreamu zahraničních kanálů, které se při zpravodajství z Česka omezují na konstatování, že syn českého premiéra fakticky obvinil svého otce z únosu. Také se to dalo čekat. Babiš je rodilý Slovák a tamní novináři mají pro porozumění jeho případu lepší předpoklady. Existuje ovšem ještě jeden důvod. Únos syna vysokého politika zažili také za řekou Moravou, a i když už od té doby uplynulo dlouhých 23 let, dosud je v živé paměti, jak také svědčí občasné připomínky v textech o současném českém případu.

Na první pohled šlo při únosu Michala Kováče mladšího, syna někdejšího slovenského prezidenta, o něco dost jiného. Posledního dne v srpnu 1995 byl před vlastním domem poblíž Bratislavy přepaden skupinou mužů, které vyšetřovatelé později identifikovali jako agenty Slovenské informační služby. Ti prezidentova syna omráčili, spoutali a potom do něho nalili láhev whisky. Pak ho odvezli do prvního rakouského města, jeho auto zaparkovali před policejní stanicí a zavolali policistům, ať si pro něho přijdou. Účelem operace bylo vydat prezidentova syna německé justici, která ho stíhala v případu vytunelování firmy Technopol. Synův skandál měl přinutit k rezignaci prezidenta, který se nechtěl podvolit autoritářskému premiérovi Vladimíru Mečiarovi. Rakušané ovšem odmítli Kováče juniora Němcům vydat, protože byl zadržen na základě nezákonných praktik. Prezidentův syn se za pět měsíců vrátil domů a později se u německého soudu očistil. Jakkoli byl z organizace únosu obviňován Mečiar či lidé z jeho nejbližšího okolí, nikdy nebyli odsouzeni.

Případ Andreje Babiše mladšího má odlišné souvislosti. Podle vlastního prohlášení byl unesen syn premiéra, přitom ho nechal unést jeho vlastní otec. Účelem ohlášeného únosu také nebylo někoho vydat trestnímu stíhání, ale naopak ho chránit před trestním stíháním v případu Čapí hnízdo. Uklizením Babiše syna se zároveň zdržuje celý případ, ve kterém vyšetřovatelé obvinili také Babiše otce, což ohrožuje jeho pozici premiéra.

V obou případech ovšem získala politika mafiánský rozměr, protože únos či předpokládaný únos slouží k řešení politických záležitostí na nejvyšší úrovni. Jednou se unese syn prezidenta, podruhé zmizí syn premiéra a v obou případech je účelem posílit pozici šéfa exekutivy.

Ostuda, která roste každým dnem

Objasnit případ únosu Andreje Babiše mladšího bude ještě nějakou chvíli trvat, mimo jiné i z toho důvodu, že se při prvním dějství policie příliš nesnažila. Pokud policie vyšetřuje únos a případ odloží, aniž si promluví s tím, kdo ho nahlásil, pak jistě něco zanedbala, jak včera upozornil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ovšem už dnes je možné připomenout, jaké důsledky měl únos prezidentova syna pro Slovensko. Slováci tehdy vypadli ze skupiny pěti kandidátů o vstup do Severoatlantické aliance. Rok po únosu mladého Kováče zpochybnil jejich přijetí do NATO americký Kongres i kancléř Helmut Kohl s odvoláním na nedemokratické poměry v zemi. Západní spojenci začali znovu jednat teprve po nástupu vlády Mikuláše Dzurindy o dva roky později, a tak se Slováci dostali do NATO až v roce 2004, s pětiletým zpožděním za Čechy či Maďary. Jenom díky Dzurindovi stihli první vlnu rozšiřování Evropské unie ve stejném roce.

Případ českého únosu nemusí mít tak velký ohlas. Přesto má dobrodružná historika z východní Evropy už dnes slušnou publicitu a může mít pro Čechy stejné důsledky jako pro Slováky jejich skandál, tedy oslabení jejich mezinárodní pozice, možná ostrakizaci, v každém případě pořádnou ostudu. Pochopitelně, dopady pro Čechy budou o to mírnější, čím dříve dojde k výměně na postu premiéra.

 

Týdeník Echo přináší nejdůležitější společenské události doma i ve světě, jedinečné komentáře, exkluzivní analýzy a rozhovory od uznávaných osobností. Je pro nás důležitý film, literatura, architektura, výtvarné umění a samozřejmě i historie.

Tištěný Týdeník Echo

od 1099 Kč

Každý čtvrtek ve vaší schránce

Více info

Digitální Týdeník Echo

od 149 Kč

Předplatné pro web, tablety a chytré telefony

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.