Kvůli „žlutým vestám“ se ve Francii hádají přátelé i rodiny
PROTESTY VE FRANCII
Kvůli hnutí „žlutých vest“, protestujícímu ve Francii proti chystanému zdražení pohonných hmot a reformám prezidenta Emmanuela Macrona, se rozhádávají přátelé i příbuzní a generace se rozdělují do nesmiřitelných táborů, upozornil v obsáhlém materiálu server Franceinfo.
„Když propukl rozruch okolo žlutých vest, byl jsem opravdu otrávený ze všech těch daní. Vyptával jsem se v okolí, kdo by se přidal,“ říká dvaadvacetiletý Christopher. Narazil ale na chladné přijetí. „Když si moji kamarádi, kteří jsou pro Macrona, uvědomili, že jsem se přidal k hnutí a že se hodlám zúčastnit blokád, přijali to velice špatně,“ líčí.
Dvacetiletý karosář vyrazil demonstrovat do Paříže sám. Chce dát průchod svému hněvu, ale mrzí jej, že se rozhádal s přáteli. „Už spolu nemluvíme, a to jsem je vídával každý den,“ říká.
„Cítím se odstrčený,“ přiznává Christopher. „Trpím zvyšováním všech daní. Bral jsem minimální mzdu. Když zaplatím všechno, co mám, nezbude mi ani 150 eur (asi 3900 Kč),“ dodal. Dělník se domnívá, že jeho přátelé, z daleko movitějších kruhů, jsou takových starostí ušetřeni. „Je mi líto, že jsme se rozešli, ale kdybych to mohl vrátit, udělal bych to znovu,“ tvrdí.
Sedmadvacetiletý grafik Mathieu z města Loudun se také rozešel ve zlém s několika kamarády. Spravuje pro jednu skupinu „žlutých vest“ stránku na facebooku, na té vlastní sdílí mnoho bojovných článků a zapojuje se do nekonečných debat a komentářů. „Je škoda rozbít kvůli tomu přátelství,“ lituje.
I Clément z Rouenu narazil na zeď nepochopení, a to ve vlastní rodině. Pořádně to otrávilo rodinné vazby, když dědeček osmdesátník zjistil, že vnuk nosí žlutou vestu. „Zvýšil tón, nechápal to,“ líčí. Děda prý „v životě nebyl na demonstraci“ a „celý život prožil jako rolník na venkově, daleko od všeho“. „Neumí si představit, v jaké situaci jsou mladí. Podle něj si žijeme mnohem lépe než on, ale neuvědomuje si, jak jsme na tom finančně a jaké jsou životní náklady,“ míní.
„Žiju z 500 až 600 eur měsíčně. Matka si vůbec nemůže dovolit platit mi studia. Naštěstí má přítelkyně vydělává 1000 eur a žijeme spolu. Jinak bych musel nechat školy a vrátit se domů,“ říká mladík. Zlobí se na Macrona za zkrácení příspěvku na bydlení o pět eur, protože to postihlo hlavně nemajetné studenty, kteří si musejí přivydělávat.
Jeho matka, která vydělává 1600 eur měsíčně, také šla demonstrovat. „Sama vychovala pět dětí a pak se dozvěděla, že bude muset pracovat do 63 let namísto 62, než půjde do důchodu, a to dělá od 15 let,“ říká Clément.
U Kévina zaskřípalo soužití s partnerkou: „Moje družka nesdílí můj názor. Myslí si, že je to protest jen proti ceně nafty, ale podle ní existují mnohem naléhavější problémy.“ Sám ale jako podnikatel si daňového břemene užívá až tak, že je „tak trochu proti všemu, co dělá Macron“.
Devatenáctiletý student informatiky Dylan se kvůli podpoře Macronovy politiky rozkmotřil s celou rodinou. Hlavně nechápe matku, která chodí protestovat, přestože využila vládní opatření, jako prémie 2000 eur na nákup ojetého auta se vznětovým motorem či snížení daně z bydlení o 30 procent.
„Řekl jsem jí, že to ničemu nepomůže,“ říká osmadvacetiletý Simon, který nedokáže pochopit, proč matka o víkendu blokovala kruhový objezd. „Až jednoho dne bude mít děti a domov, bude uvažovat jinak,“ odpovídá Anne-Françoise. Matka a syn vidí svou situaci úplně jinak. „Na jedné straně nám trošku peněz přidali, ale na druhé straně je berou,“ stěžuje si Anne-Françoise a připomíná, že denně najezdí 32 kilometrů. Simon si naopak myslí, že není důvod si stěžovat: během roku ušetřili na 1500 eur a kupní síla jim vzrostla. A na rozdíl od matky schvaluje politiku prezidenta, kterého volil.