Socialismus ze Západu, osud českého uranu a pohled ústavního soudce Vladimíra Sládečka

Titulním tématem nového čísla Týdeníku Echo je socialismus přicházející ze Západu. Esej o této problematice napsal Martin Weiss říká a  v jeho úvodu připomíná, že třicet let po pádu Berlínské zdi vyrostla na Západě generace, pro kterou nemusejí být myšlenky socialismu tak nepřijatelné jako pro její rodiče.

„Zatímco fašismus zůstává ve slušné společnosti tabu nepřetržitě od konce druhé světové války, socialismus dnes pro mnoho lidí na Západě nemá nálepku nejen zločinné, ale ani beznadějné ideologie. Jean-Luc Mélenchon ve Francii je vlivný s radikálně levicovým programem, jiné síly jako třeba Hnutí pěti hvězd v Itálii sice nemají přímo socialistickou ideologii, ale taky vůči ní nemají imunitu. Jeremy Corbyn je jeden z těch, o nichž po pádu Železné opony nějaký čas nebylo slyšet. V roce 1989 pravidelným přispěvatelem komunistických novin Morning Star, jež líčily pád komunismu ve východní Evropě jako kontrarevoluci. Od té doby své názory nezměnil, jen je dnes předsedou jedné ze dvou rozhodujících stran v Británii,“ píše Martin Weiss.

O méně známých aspektech historie dobývání uranu na českém území napsal geolog Václav Cílek: „Češi nevěděli, že řízením uranových operací byl pověřen sám šéf NKVD, mimořádně schopný a nelítostný Berija. Těžba uranu vyžadovala velké množství lidí, jenže to po odsunu v pohraničí scházelo. Nebylo kde brát a bylo obtížné přimět lidi z vnitrozemí, aby odešli do obtížného důlního prostředí. Ruský model již byl v sibiřských gulazích vyzkoušený – zaměstnat vězně a v případě jejich nedostatku rozpoutat čistky. Vězňů už v roce 1950 v Jáchymově pracovalo víc jak osm tisíc s výhledem na celkem 13 tisíc nuceně nasazených. V roce 1953 začali čeští političtí vězni pracovat i ve středočeské Příbrami, protože běžně dostupné pracovní síly budovaly těžký průmysl na Kladně a v podbrdských železárnách. V Příbrami zpočátku pracovali i němečtí váleční zajatci. Většina politických vězňů získala v roce 1960 amnestii. Dnes je připomíná obnovený areál Vojna. Ostatní vězni trestaní za různé kriminální činy však v příbramských dolech pracovali až do počátku 90. let.“

„Za zvláště nelogické považuji setrvávat na některých zcela samostatných pravomocích prezidenta republiky podle čl. 62 Ústavy,“ říká Vladimír Sládeček, soudce Ústavního soudu České republiky, v rozhovoru s Jaromírem Slomkem.

Hovoří nejen o aktuálních otázkách české justice, ale také například o tom, jak ústavní soudci v Brně tráví volný čas – často prý společně v kině. A na jaké filmy chodí? Dočtete se v Týdeníku Echo č. 9.