Novinářka pohrdavě reagovala na servilní otázku kolegyně, Čínští cenzoři zasáhli

Čínský internet zaplavily komentáře na spontánní gesto jedné z místních novinářek, která na tiskové konferenci na zasedání čínského parlamentu obrátila oči v sloup při servilní otázce jiné reportérky. Cenzoři brzy zasáhli a diskuse o tématu ukončili.

Jak uvádí zpravodajský server BBC News, tiskové konference při podobných událostech v Číně probíhají tak, že novináři kladou politikům předem schválené, nekonfliktní otázky. Vládnoucí komunistická strana se tímto způsobem pojišťuje, aby měla situaci stále pod kontrolou. Někdy se to ale úplně nepodaří.

Při tiskové konferenci přenášené živě čínskou televizí na plenárním zasedání čínského parlamentu vystoupila reportérka Čang Chuej-ťün se 40sekundovou otázkou, která byla očividnou nahrávkou na smeč přítomnému čínskému představiteli, aby mohl vychválit oblíbený projekt prezidenta Si Ťin-pchinga, novodobou hedvábnou stezku.

Čang Chuej-ťün se přitom představila jako novinářka televizního kanálu American Multimedia Television USA se sídlem ve Spojených státech, který má úzké vazby na čínskou veřejnoprávní televizi CCTV. „Rok 2018 je 40. výročím reformy a otvírání Číny světu. Čína se bude světu dále otvírat,“ spustila Čang svůj dlouhý monolog zakončený podbízivou otázkou.

To nevydržela reportérka Liang Siang-i z finančního zpravodajského serveru Yicai (I-chaj), která stála vedle ní. Obrátila oči v sloup, pohrdavě si Čang změřila od hlavy k patě a poté se s dalším obrácením očí v sloup od kolegyně odvrátila.

Scénka, kterou viděly v televizi miliony lidí po celé Číně, se ihned stala hitem na místních sociálních sítích a inspirovala řadu parodických videoklipů a komentářů. Řada diskutujících scénku označila za nejzajímavější moment z celého čtrnáctidenního zasedání parlamentu, jehož úkolem je převážně pouze schválit opatření, na nichž se vládnoucí komunisté již předem domluvili.

Další diskutující ocenili spontánnost gesta frustrované novinářky. „Dobrá práce. Najde se také reportérka, která přijde do Velké síně lidu bez předem připraveného scénáře,“ konstatoval jeden z přispěvatelů na sociální síti Weibo.

Do úterního odpoledne, kdy zasáhli čínští cenzoři, bylo jméno novinářky jedním z nejvyhledávanějších výrazů na síti Weibo, která je čínskou obdobou Twitteru. Čínské úřady následně zakázaly čínským novinářům o incidentu diskutovat.

Nejmenovaný představitel zpravodajského serveru Yicai uvedl, že Liang byla dočasně odvolána z novinářského týmu, který pokrývá dění v parlamentu. Podle deníku The Guardian se objevily i zvěsti, že novinářka byla ze zaměstnání propuštěna.

List The Guardian ale uvedl, že zaměstnavatel Liang umístil na podporu své novinářky na internet videonahrávku ukazující, jak tato reportérka klade stručnou, věcnou, 16sekundovou otázku čínskému ministrovi obchodu ohledně čínských dohod o volném obchodu.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

Usvědčující snímek: Čína staví „ostrovní pevnosti“ v Jihočínském moři

Čínská vesmírná stanice padá k Zemi. Vědci neví, kam dopadne