Kde udělalo ANO chybu

komentář

Kde udělalo ANO chybu
Kandidát na pražského primátora Petr Stuchlík a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Foto:

FOTO: anobudelip.cz

 

1
Komentáře
Petr Holub
Sdílet:

Ve volebních kampaních nedělá Andrej Babiš se svým týmem chyby, zní obvyklé přesvědčení. Proto se čeká, že ANO bude suverénní také při víkendových volbách na velkých radnicích, a že tak politická divize Agrofertu získá pevný vertikální rozměr. Jedné chyby se však Babiš tentokrát dopustil. Může za ni zaplatit porážkou v nejdůležitějším letošním hlasování, v souboji o pražský magistrát.

Nejde ani tak o to, že už sněmovní volby vyhrál Babiš v Praze minimálním tříprocentním rozdílem, také nemusí být klíčová zkušenost s fiaskem dosavadní pražské reprezentace ANO. To by ještě šlo napravit, kdyby se kampaň vzala za správný konec. Z pohledu ANO ovšem bylo opravdu nešťastné, že jeho lídři zveřejnili strategii, jak znovu ovládnout hlavní město, a to ještě způsobem, který musí ty, s jejichž pomocí chtějí magistrát ovládnout, nutně urážet. „Na sídlištích bydlí více než 40 procent Pražanů, tedy každý druhý,“ vysvětlil primátorský kandidát ANO Petr Stuchlík, proč se rozhodl právě mezi paneláky pořádat tzv. sousedské večeře, tedy kontaktní kampaň spojenou s rozdáváním piva a buřtů. Stuchlík se narodil na zlínském sídlišti a od té doby má k panelovým domům „určitý vztah“. Je to prý hezké místo k životu, bohužel je často zanedbané a nedovybavené infrastrukturou.

To se však změní, až nastoupí do primátorského úřadu. Okamžitě se začnou revitalizovat vnitrobloky, stavět nová podzemní parkoviště a v žádném případě nikdo nebude sídliště zahušťovat další výstavbou. Ani kandidát na druhém místě Patrik Nacher se neopomněl pochlubit, že patnáct let žil na Proseku na sídlišti, „takže zná to prostředí“.

Proč se odstěhovali?

Tím kandidáti ANO prozrazují, že o panelácích nic nevědí. S pomocí státních a evropských dotací prošla v posledních letech revitalizací všechna česká i moravské sídliště. Někde se obnova vyloženě podařila, jak svědčí opravené chodníky a parkové úpravy mezi paneláky se vzrostlými stromy, jinde se to přehnalo s rozšířením parkovišť, systémovým problémem se stává zateplení, pod jehož neprodyšnými vrstvami se daří plísním. Rozhodně ale nejsou sídliště šedá, jak se nechal slyšet Nacher, ale pestrobarevná v přímém protikladu s šedou panelovou výstavbou konce období reálného socialismu. Kdo přijde do „toho prostředí“ zvenku a vidí všechna nově vybavená dětská hřiště, ten si nutně pomyslí, že se tam musí žít dobře a klidně. Pak musí překvapit, že se zvláště některé panelové enklávy staly ohniskem, odkud se šíří protestní nálady a kde mají navrch příznivci populistů, jak se prokázalo při posledních parlamentních i prezidentských volbách. To přece musí mít nějaký důvod, který souvisí se skrytou realitou sídlišť. Ovšem Stuchlík ani jeho rádci se tímto hlubším důvodem nezabývali.

Namísto toho si spočítali, že v parlamentních volbách brali na pražských sídlištích pětadvacet procent, a pokud by se jim podařilo tento výsledek udržet nebo ještě zlepšit, pak mohou předpokládat, že na magistrátu obhájí.

Skrytý důvod nespokojenosti obyvatel sídlišť však existuje a v odborných knihách se mu říká filtrace. Není to přírodní zákon, ale značná část obyvatel bydlí na sídlištích jen z toho důvodu, že nemá na lepší byt, nejlépe na rodinný domek za městem, případně v cihlové zástavbě blíže centru a kvalitnější infrastruktuře. Pokud přijdou k penězům a mohou se odstěhovat, zaplní jejich místa ti, kdo už nemají na vysoké nájmy v bohatších čtvrtích, případně ekonomičtí přistěhovalci z Východu. Sociální struktura obyvatel jde postupně dolů, záleží ovšem na každém sídlišti, jak rychle. Kdo zůstává, ten si musí být vědom toho, že se poměry zhoršují, a stejně tak dobře ví, že už to lepší nebude, maximálně jde úpadek zadržet. Jedinou cestou, jak oživit sídliště, je paradoxně využít přilehlé pozemky k nové a dražší výstavbě, tohoto nástroje se však Stuchlík i další kandidáti svými úvahami o nepřípustnosti „zahušťování“ předem vzdali. Příkladem filtrace jsou nakonec oba lídři ANO. Jeden půjčoval, druhý dělal politiku, měli tedy dost, aby se mohli odstěhovat.

Až se probudí sídliště

Z nepochopení poměrů na sídlištích vychází i nevhodná kampaň Stuchlíka a jeho kolegů. Značná část lidí z paneláků už dříve projevila sklony věřit populistům, tak se jim zase něco nereálného slíbí, pozvou se na vepřové a byl by v tom byl čert, kdyby to s nimi zase nevyšlo. Po volbách ať se zase vrátí do svého ghetta.

Strategie ANO je chybná i z toho důvodu, že sází na jedinou kartu, a tím dává občanům z ostatních městských čtvrtí najevo, že nad nimi už Babiš zlomil hůl. Nejhorší efekt však nastane, pokud si dostatečně velká část lidí ze sídlišť uvědomí, o co jde. V panelácích nebydlí jen chudáci, často se prostě jen spokojí s horším standardem bydlení, protože mají jinak postavené hodnoty. Snadno je může napadnout, že mají posloužit těm, kdo jimi hluboce pohrdají a ani se nesnaží to skrývat.

Jedinými průzkumy jsou před komunálními volbami kurzy sázkových kanceláří. Pokud jde o města, Tipsport i Fortuna Babišově straně přejí, také v Praze má nejlepší kurz, ovšem jen neznatelně lepší, než mají Piráti a ODS. Přinejmenším ze hry o důležitou pozici v městské radě nejsou ani další dvě strany. O výsledku ANO až v poslední chvíli rozhodne, jestli se mu podaří osedlat nespokojenost sídlišť, anebo jestli se tato nespokojenost obrátí proti němu. Teoreticky to nemusí platit jenom v Praze.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články