Tajemné podzemní město třetí říše. Jedno z nejzáhadnějších míst Evropy

TAJEMSTVÍ SOVÍCH HOR

Tajemné podzemní město třetí říše. Jedno z nejzáhadnějších míst Evropy
Stavební práce na projektu s krycím jménem Riese (Obr) byly zahájeny nejspíš už v roce 1943 a probíhaly až do posledních dní války. Foto: Mariusz Cieszewski
5
Svět
  • Marta Borowiecká
Sdílet:

Soví hory (Góry Sowie) jsou malebné pohoří, které se rozkládá necelou hodinu cesty od Broumova. Zároveň je to jedno z nejzáhadnějších míst celé Evropy, a to díky událostem, které se zde odehrály v minulém století. Soví hory dodnes ukrývají nejedno tajemství a lákají díky tomu množství turistů, milovníků historie i dobrodruhů.

Tajemné podzemní město třetí říše

Stavební práce na projektu s krycím jménem Riese (Obr) byly zahájeny nejspíš už v roce 1943 a probíhaly až do posledních dní války. Je to jeden z nejtajuplnějších počinů, které Němci během druhé světové války na území dnešního Polska realizovali. Dodnes není zřejmé, za jakým účelem byly mnohakilometrové sítě podzemních tunelů v Sovích horách vybudovány. Hypotéz existuje řada. Podle té nejčastější měl komplex Riese sloužit jako tajné sídlo Adolfa Hitlera. Podle jiné teorie měla v Sovích horách vzniknout podzemní továrna na zbraně.

Na stavbě tunelů, která probíhala v třísměnném režimu ve dne v noci, pracovaly tisíce vězňů koncentračního tábora Gross-Rosen.
Na stavbě tunelů, která probíhala v třísměnném režimu ve dne v noci, pracovaly tisíce vězňů koncentračního tábora Gross-Rosen. Foto: Mariusz Cieszewski

Zatím bylo objeveno sedm podzemních objektů, které jsou součástí komplexu Riese. Jeden z nich přitom leží přímo pod jedním z nejkrásnějších a největších polských hradů a zámků – pod zámkem Książ. Z dosud zveřejněných dokumentů z doby třetí říše vyplývá, že realizace projektu pohltila horentní částku 150 milionů říšských marek. Vezmeme-li v potaz množství stavebního materiálu a celkový rozsah komplexu, jak to uvádí dokumentace, můžeme vyslovit domněnku, že zhruba 70 % podzemních chodeb stále ještě nebylo objeveno.

Na stavbě tunelů, která probíhala v třísměnném režimu ve dne v noci, pracovaly tisíce vězňů koncentračního tábora Gross-Rosen. Podle oficiálních statistik působilo v letech 1944–1945 v Sovích horách přibližně 13 000 vězňů, odhaduje se však, že jejich skutečný počet mohl být až třikrát vyšší. Jejich převážnou část tvořili Židé z Maďarska, Polska, Řecka, Jugoslávie, Československa, Itálie, Belgie a Nizozemska.

Procházíme-li chodbami podzemního města Osówka, můžeme si představovat, v jakých podmínkách asi vězni pracovali. Oblečeni do trestaneckých mundúrů, hladoví a na pokraji vyčerpání byli nuceni hloubit tunely v mimořádně tvrdé hornině – rule. Vražedná práce v náročných podmínkách, v prostředí s vysokou vlhkostí a v nízkých teplotách, panujících v podzemí po celý rok, způsobovala vysokou nemocnost a úmrtnost. Podle oficiálních statistik zemřelo při budování komplexu Riese na pět tisíc lidí, avšak dnes už nikdo není schopen stanovit přesný počet zemřelých.

Riese. Na stavbě tunelů, která probíhala v třísměnném režimu ve dne v noci, pracovaly tisíce vězňů koncentračního tábora Gross-Rosen.
Riese. Na stavbě tunelů, která probíhala v třísměnném režimu ve dne v noci, pracovaly tisíce vězňů koncentračního tábora Gross-Rosen. Foto: Marta Borowiecka

Projekt nikdy nebyl dokončen. Když se začaly přibližovat armády SSSR, nacisté část tunelů zbořili a zbytek ponechali ladem. Po válce lidé nacházeli v Sovích horách pozůstatky stavebních strojů a materiálu ještě řadu let. V současné době jsou z celkem sedmi podzemních objektů turisticky zpřístupněny čtyři: podzemní město Osówka (přibližně 1500 metrů tunelů a bunkrů), Walimské štoly (Rzeczka, zhruba 500 metrů podzemních provozů), Włodarz (dvě etáže, podzemní kino a možnost plavby na člunu po zatopených částech komplexu) a zámek Książ (turisticky zpřístupněný asi stometrový úsek tunelu).

Největší horská pevnost Evropy

Dějiny se ukrývají nejen v podzemí, ale také na vrcholcích Sovích hor. Jen něco málo přes hodinu jízdy od hraničního přechodu Náchod – Kudowa-Zdrój (česky Lázně Chudoba) stojí celoevropsky jedinečný vojenský objekt. Pevnost Stříbrná hora (Srebrna Góra) – největší horská pevnost v Evropě a v současnosti jedna z největších atrakcí Dolního Slezska.

Pevnost Stříbrná hora (Srebrna Góra) – největší horská pevnost v Evropě a v současnosti jedna z největších atrakcí Dolního Slezska.
Pevnost Stříbrná hora (Srebrna Góra) – největší horská pevnost v Evropě a v současnosti jedna z největších atrakcí Dolního Slezska. Foto: Twierdza Srebrna Góra

Rozsáhlá pevnost vznikla v letech 1765–1777 z popudu pruského krále Fridricha II. Velikého, který na její výstavbu osobně dohlížel. Komplex byl vybudován na čtyřech návrších v Sovích horách tak, aby byl zdola z údolí prakticky neviditelný. Skládal se ze šesti fortů i několika bašt, z nichž nejpůsobivější byl centrální a největší donjon se čtyřmi věžemi a zdmi 12 metrů silnými. V objektu bylo přes 300 místností, situovaných ve třech podlažích. Bývala zde mimo jiné nemocnice, pivovar, pekárna, zbrojnice a řemeslnické dílny. V případě, že by vypukla válka, měla pevnost Stříbrná hora pojmout až 5000 vojáků, kteří by zde vydrželi až rok trvající obléhání. Celková rozloha opevněného areálu čítá více než 100 hektarů a délka opevnění tři kilometry.

Pevnost byla vystavěna za účelem obrany slezské provincie před potenciálním útokem z rakouské strany. Ve skutečnosti vznikla spíš jako králův rozmar než kvůli faktickému strategickému významu, a tak byla ve své historii vojensky obléhána jen jednou – v roce 1807 Napoleonovými vojsky. A trvalo to pouze několik dní, neboť hned po prvním útoku přispěchal na bojiště posel, který přinesl zprávu o uzavření tzv. tylžského míru. Pevnost tedy nikdy nebyla dobyta.

Dne 1. ledna 1860 byl vydán rozkaz o zrušení pevnosti. Poslední vojáci ji opustili v roce 1867. Během druhé světové války sídlil v jejích fortech trestný zajatecký tábor pro polské důstojníky. Bylo zde vězněno přes 300 lidí, a to včetně obránců polského pobřeží z roku 1939. Podobně jako komplex Riese byla i pevnost Stříbrná hora součástí tajných plánů třetí říše, avšak o její přesné funkci panují nejasnosti.

Pevnost Stříbrná hora (Srebrna Góra) – největší horská pevnost v Evropě a v současnosti jedna z největších atrakcí Dolního Slezska.
Pevnost Stříbrná hora (Srebrna Góra) – největší horská pevnost v Evropě a v současnosti jedna z největších atrakcí Dolního Slezska. Foto: Twierdza Srebrna Góra

Dnes patří stříbrnohorská pevnost k největším atrakcím Sovích hor i celého Dolního Slezska. Pro turisty zde byla otevřena rekonstruovaná prohlídková trasa, na níž se lze seznámit s životními podmínkami a pravidly panujícími v pruské armádě na přelomu 18. a 19. století. Průvodce ve vojenské uniformě vám zábavnou a přístupnou formou představí dějiny pevnosti. Památka je pro návštěvníky otevřená celoročně.

Z polštiny přeložil Martin Veselka.

 

 

Sdílet:

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články