1 Kontroverzní návrh

Den, kdy USA ztratily zájem. Před deseti lety ztroskotala snaha o radar v Brdech

, NOVÉ

Témata: , ,

Před deseti lety vzdaly USA svou snahu o postavení vojenského radaru v Brdech, který by měl detekoval případný raketový útok vedený z východu či jihovýchodu. Proti umístění radaru amerického protiraketového deštníku, který měl být instalován v ČR podle představ administrativy amerického prezidenta George Bushe mladšího, protestovalo zejména Rusko a zapojila se i část české veřejnosti.

Americká administrativa dalšího prezidenta Baracka Obamy plány přehodnotila a před deseti lety, 17. září 2009, bylo oznámeno, že radar v ČR potřeba není. Obama to oficiálně zdůvodnil tím, že Írán se méně soustředí na rakety dlouhého doletu, proti nimž byl původní štít zamýšlen.

Základní smlouvu o umístění radaru podepsali tehdejší ministři zahraničí USA a České republiky Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg. Po dvou letech vyjednávání výstavba radaru v Brdech získala konkrétní základ v podobě třicetistránkového dokumentu. Proti vybudování základny od počátku jednání ostře protestovalo Rusko a kritika se ozývala i v České republice.

Americký záměr vybudovat v Polsku a Česku část protiraketového systému vyjednala administrativa amerického prezidenta George Bushe mladšího. Moskva plán označila za ohrožení své bezpečnosti a 5. listopadu 2008 oznámila, že rozmístí své rakety v ruské Kaliningradské oblasti mezi Polskem a Litvou jako „odvetné opatření“ v případě rozmístění amerického systému. Moskvu neuspokojilo vysvětlení Washingtonu, že budovaný systém je namířen především proti střelám ze zemí, jako je Írán.

Obamovo rozhodnutí přivítala v ČR levice, hnutí „Ne základnám!“ a starostové brdských obcí, kteří dlouhodobě zamýšlenou výstavbu americké radarové stanice kritizovali. Naopak předseda ODS Mirek Topolánek, za jehož vlády byla smlouva podepsána, konec radaru v ČR označil za porušení podepsané smlouvy a za oslabení českého zakotvení v euroatlantických bezpečnostních strukturách.

Severoatlantická aliance na svém summitu v roce 2010 rozhodla o vytvoření nového protiraketového štítu, který by propojil obranné prvky v Evropě i v USA a ochránil všechny členy NATO před balistickými střelami dlouhého doletu, kterými by mohl disponovat například Írán. Plán počítá s umístěním několika lodí s protiraketovými střelami ve Středozemním moři a Spojené státy také zprovoznily v roce 2016 na vojenské základně v rumunském Deveselu protiraketový systém, který je součástí tohoto štítu.

Další americký radar byl také umístěn v Küreciku ve východoturecké provincii Malatya a v roce 2020 by měla být otevřena americká základna u polského města Redzikowo.

Čtěte také: Takhle měl vypadat radar v Brdech. USA projekt zastavily

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

,

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.