Den, kdy USA ztratily zájem. Před deseti lety ztroskotala snaha o radar v Brdech

Kontroverzní návrh

Den, kdy USA ztratily zájem. Před deseti lety ztroskotala snaha o radar v BrdechNOVÉ
Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg Foto:

Foto: Wikimedia Commons/ Lisa Fife, U.S. Embassy – State Dept photo at [1], Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5142883

Svět

Echo24

Před deseti lety vzdaly USA svou snahu o postavení vojenského radaru v Brdech, který by měl detekoval případný raketový útok vedený z východu či jihovýchodu. Proti umístění radaru amerického protiraketového deštníku, který měl být instalován v ČR podle představ administrativy amerického prezidenta George Bushe mladšího, protestovalo zejména Rusko a zapojila se i část české veřejnosti.

Americká administrativa dalšího prezidenta Baracka Obamy plány přehodnotila a před deseti lety, 17. září 2009, bylo oznámeno, že radar v ČR potřeba není. Obama to oficiálně zdůvodnil tím, že Írán se méně soustředí na rakety dlouhého doletu, proti nimž byl původní štít zamýšlen.

Základní smlouvu o umístění radaru podepsali tehdejší ministři zahraničí USA a České republiky Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg. Po dvou letech vyjednávání výstavba radaru v Brdech získala konkrétní základ v podobě třicetistránkového dokumentu. Proti vybudování základny od počátku jednání ostře protestovalo Rusko a kritika se ozývala i v České republice.

Americký záměr vybudovat v Polsku a Česku část protiraketového systému vyjednala administrativa amerického prezidenta George Bushe mladšího. Moskva plán označila za ohrožení své bezpečnosti a 5. listopadu 2008 oznámila, že rozmístí své rakety v ruské Kaliningradské oblasti mezi Polskem a Litvou jako „odvetné opatření“ v případě rozmístění amerického systému. Moskvu neuspokojilo vysvětlení Washingtonu, že budovaný systém je namířen především proti střelám ze zemí, jako je Írán.

Obamovo rozhodnutí přivítala v ČR levice, hnutí „Ne základnám!“ a starostové brdských obcí, kteří dlouhodobě zamýšlenou výstavbu americké radarové stanice kritizovali. Naopak předseda ODS Mirek Topolánek, za jehož vlády byla smlouva podepsána, konec radaru v ČR označil za porušení podepsané smlouvy a za oslabení českého zakotvení v euroatlantických bezpečnostních strukturách.

Severoatlantická aliance na svém summitu v roce 2010 rozhodla o vytvoření nového protiraketového štítu, který by propojil obranné prvky v Evropě i v USA a ochránil všechny členy NATO před balistickými střelami dlouhého doletu, kterými by mohl disponovat například Írán. Plán počítá s umístěním několika lodí s protiraketovými střelami ve Středozemním moři a Spojené státy také zprovoznily v roce 2016 na vojenské základně v rumunském Deveselu protiraketový systém, který je součástí tohoto štítu.

Další americký radar byl také umístěn v Küreciku ve východoturecké provincii Malatya a v roce 2020 by měla být otevřena americká základna u polského města Redzikowo.

Čtěte také: Takhle měl vypadat radar v Brdech. USA projekt zastavily

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.