5 10 let od podpisu dohody

Takhle měl vypadat radar v Brdech. USA projekt zastavily

FOTO UVNITŘ

Témata: , , , ,

Před deseti lety, 8. července 2008, podepsali tehdejší ministři zahraničí USA a České republiky Condoleezza Riceová a Karel Schwarzenberg dohodu o vybudování radaru protiraketového systému USA v Česku. Po dvou letech vyjednávání výstavba radaru v Brdech získala konkrétní základ v podobě třicetistránkového dokumentu. Proti vybudování základny od počátku jednání ostře protestovalo Rusko a kritika se ozývala i v České republice. Spojené státy nakonec od záměru ustoupily.

Americký záměr vybudovat v Polsku a Česku část protiraketového systému vyjednala administrativa amerického prezidenta George Bushe mladšího. Moskva plán označila za ohrožení své bezpečnosti a 5. listopadu 2008 oznámila, že rozmístí své rakety v ruské Kaliningradské oblasti mezi Polskem a Litvou jako „odvetné opatření“ v případě rozmístění amerického systému. Moskvu neuspokojilo vysvětlení Washingtonu, že budovaný systém je namířen především proti střelám ze zemí, jako je Írán.

Takto měl americký radar v Brdech vypadat:

Bývalý americký prezident Barack Obama, který do funkce nastoupil v lednu 2009, projekt základny přehodnotil a 17. září 2009 USA od záměru vybudovat v Česku a v Polsku protiraketový štít upustily. Obama to oficiálně zdůvodnil tím, že Írán se méně soustředí na rakety dlouhého doletu, proti nimž byl původní štít zamýšlen.

Obamovo rozhodnutí přivítala levice, hnutí „Ne základnám!“ a starostové brdských obcí, kteří dlouhodobě zamýšlenou výstavbu americké radarové stanice kritizovali. Naopak předseda ODS Mirek Topolánek, za jehož vlády byla smlouva podepsána, konec radaru v ČR označil za porušení podepsané smlouvy a za oslabení českého zakotvení v euroatlantických bezpečnostních strukturách.

Severoatlantická aliance na svém summitu v roce 2010 rozhodla o vytvoření nového protiraketového štítu, který by propojil obranné prvky v Evropě i v USA a ochránil všechny členy NATO před balistickými střelami dlouhého doletu, kterými by mohl disponovat například Írán. Plán počítá s umístěním několika lodí s protiraketovými střelami ve Středozemním moři a Spojené státy také zprovoznily v roce 2016 na vojenské základně v rumunském Deveselu protiraketový systém, který je součástí tohoto štítu.

Další americký radar byl také umístěn v Küreciku ve východoturecké provincii Malatya a v roce 2020 by měla být otevřena americká základna u polského města Redzikowo.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Radar 2.0? Trumpovo okolí mluví o jaderném štítu v Česku a Polsku

Z nového čísla Bitva o Británii. Boris Johnson táhne do totální války

Echo týdne: Neznámá Albánie, smetiště a restart ● Analýza: VIP spravedlnost pro Babiše ● Svět: Může být pravice pro chudé? ● Recenze: Hlavně že se píše ● Umění a kritika: Jak Hitler setřásl dvě zlatá jablka

Němci se musí rozhodnout: buď USA, nebo Čína Rozhovor s brigádním generálem v. v. Robertem Spaldingem
SPECIÁL KNIHY: Anatomie povídky Co ospravedlní naši existenci ve vesmíru

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.