Radarů v Česku přibývá. Jeden městu vydělá i desítky milionů ročně
POKUTY ZA RYCHLOST
V posledních letech v České republice výrazně přibývá radarů měřících rychlost na silnicích. Mnohé obce a města instalují tyto zařízení nejen za účelem zvýšení bezpečnosti, ale také jako významný zdroj příjmů do obecních rozpočtů. Takový radar může městu v prvním roce po nainstalování vynést i desítky milionů korun.
Uveďme několik příkladů obcí s vysokými příjmy z radarů měřících rychlost. Jedním z nejvýraznějších jsou Říčany u Prahy. V roce 2023 zde bylo instalováno 66 radarů, které vygenerovaly příjmy z pokut ve výši 78 milionů korun. Tato částka představuje téměř 10 procent městského rozpočtu. Podobně ve Vimperku na Šumavě přineslo úsekové měření rychlosti v roce 2023 do obecní pokladny 39 milionů korun, což činí 12 procent rozpočtu města. Tato čísla ukazují, jak významným zdrojem financí mohou být pro samosprávy pokuty za překročení rychlosti.
Zatímco zástupci obcí argumentují zvýšením bezpečnosti na silnicích, kritici poukazují na to, že radary jsou často umisťovány na místa s nízkou nehodovostí, což naznačuje spíše snahu o zvýšení příjmů než o prevenci nehod. Například v Lesních Albrechticích na Vítkovsku přinesl radar za dva měsíce provozu pokuty ve výši přesahující 6 milionů korun, přičemž zaznamenal tisíce přestupků. Řidiči si ale většinou na radary zvyknou a řeknou si o nich, takže pokut postupem času ubývá.
Nové automatické radary letos nainstalovaly také města Šternberk nebo Uničov na Olomoucku. „Hned v prvním týdnu po uvedení do ostrého provozu byl záchyt přestupků enormní,“ popisoval efekt prázdninové novinky mluvčí uničovského městského úřadu Marek Juráň. Radar umístil Uničov v místní části Nová Dědina u přechodu pro chodce k autobusové zastávce. „Ohroženi rychle jedoucími auty byli nejen chodci, ale i motoristé vyjíždějící z parkoviště u oblíbené výletní restaurace,“ dodal.
Moderní radary jsou stále sofistikovanější a dokážou detekovat nejen překročení rychlosti, ale i další přestupky, jako je jízda na červenou, nepovolené odbočení či používání mobilního telefonu za jízdy. V některých obcích jsou radary nastaveny tak přísně, že pokutu lze dostat i za překročení rychlosti o pouhé 4 km/h.
Jde přitom o přestupky, které policie většinou řeší pouze domluvou. Pokud vás ale chytí městský radar, nemusíte si toho vůbec všimnout. Pokuta, která většinou nebývá menší než 600 korun, vám může přijít do schránky až za několik týdnů, nebo dokonce i měsíců.
Deník Echo24 si všiml nedávného případu z Vracova na Kyjovsku, kdy řidič dostal „na padesátce“ pokutu už za rychlost 55 km/h, což při toleranci 3 km/h představuje překročení rychlosti o pouhé 2 km/h. Ani samotné tachometry v autě přitom nejsou úplně spolehlivé a zpravidla ukazují víc o 3 až 8 kilometrů v hodině, v závislosti na typu vozu.
Podle šéfa BESIP Tomáše Neřolda mírné překročení rychlosti reálně nezvyšuje nebezpečnost provozu. „Hlavní příčinou závažných nehod na silnici bývá až výrazné překročení dovolené rychlosti,“ řekl serveru iDnes.cz. Ten poukazoval na příklad nově nainstalovaného radaru v liberecké ulici Dubice. V dubnu neoznačený radar vyfotil 14 tisíc řidičů jedoucích rychle, 12 tisíc ale překročilo rychlost do 10 km/h. Město od dubna vybralo 15 milionů na pokutách.
Dopravní expert a bývalý ředitel BESIP Roman Budský zase označuje přísné nastavení radarů za „past na řidiče“, kdy jde spíše o finanční přínos než o reálnou snahu zlepšit bezpečnost na silnicích. „Je to past na řidiče. Číhají na ně za bukem jako loupežníci. Kdyby jim šlo o bezpečnost, tak tam dají ceduli a neměří tak přísně, ale to by zas nevybrali peníze,“ říká Budský.
Počet silničních radarů podle statistik Českého metrologického institutu stále roste. V roce 2018 jich bylo 120, letos jich je už skoro 400. Aplikace mapy.cz dokonce hlásí 751 měření, mnohdy ale jde o radar měřící oba směry a je tak počítaný dvakrát.