Na Bělehrad II.

KOMENTÁŘ

Na Bělehrad II.
USA prý už nemají námitek, aby Ukrajinci americkými raketami ATACMS zasahovali i cíle v ruském vnitrozemí. Ačkoliv zatím by prý šlo jen o ničení ruských sil, které chtějí zpátky dobýt části Kurska. Foto: Wikipedia/ sill-www.army.mil
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Jako blesk v neděli udeřila zpráva, že americký prezident Joe Biden dal svému ukrajinskému kolegovi, oč Volodymyr Zelenskyj dlouho usiloval. USA prý už nemají námitek, aby Ukrajinci americkými raketami ATACMS zasahovali i cíle v ruském vnitrozemí. Ačkoliv zatím by prý šlo jen o ničení ruských sil, které chtějí zpátky dobýt části Kurska, Kyjevu logicky musí jít o zatažení Západu do přímé války, neboť je na tom vojensky špatně.

Takže Bidenovo rozhodnutí by mělo potenciál prudké eskalace ve válce, která je v prvním plánu válkou Ruska proti Ukrajině, ale v jakési hlubší rovině válkou Ruska se Západem. Sice ani v pondělí večer ještě nevíme, jestli tato zpráva z nejmenovaných zdrojů náhodou není klamná – Biden ji během svého turné po Jižní Americe ani nedementoval, ani nepotvrdil –, různí aktéři ale reagují s vážností, jako kdyby pravdivá byla.

 

Rick Grenell, bývalý Trumpův velvyslanec v Německu a pak ještě chvíli ředitel tajných služeb, muž, který by mohl přistát na nějaké pozici i v nové Trumpově vládě, na X píše: „Nikdo nečekal, že Joe Biden bude ESKALOVAT válku na Ukrajině uprostřed přechodného období (před nástupem zvoleného prezidenta – pozn. red.). Tím se mění všechno a všechny předcházející kalkulace ztrácejí platnost. A to všechno kvůli politice.“

Jaké politické důvody by za Bidenovým rozhodnutím asi byly? Dosluhující prezident byl do podpory válečného úsilí Ukrajiny určitě žhavější než opoziční Donald Trump. Biden už za Obamy, kdy byl viceprezidentem a v portfoliu měl právě Ukrajinu, do záležitostí Ukrajiny zasahoval. Za něj a s podporou Washingtonu byl odstraněn „proruský“, ovšem demokraticky zvolený prezident Viktor Janukovyč. Majdanem začíná poslední, krvavá fáze ukrajinské tragédie. Biden je tu zapletený politicky a patrně i osobně. To on se postaral o odvolání generálního prokurátora Ukrajiny, který vyšetřoval firmu, v jejíž dozorčí radě na dálku seděl Biden junior. Biden senior se tím pak ještě sám na záznam chlubil.

Pokud – nebo spíš až – se jednou ustálí konsenzus o spoluzodpovědnosti Západu na vzniku této proxy války Rusko–Západ, bude mít Biden lví podíl na západní části viny. Do poslední chvíle lpěl na politice otevřených dveří do NATO, ačkoliv Rusko asi patnáct roků opakovalo, že původně neutrální Ukrajina v Alianci pro něj bude důvodem k válce. Biden dal Putinovi přinejmenším záminku, možná skutečný důvod k válce. Třeba si starý pán myslí, že toho nemůže jen tak nechat a potřebuje za svým konáním řádnou tečku.

Ale až do voleb 5. listopadu měl Biden nějaké své důvody, proč Ukrajině povolení zasahovat raketami ATACMS cíle hluboko v Rusku odmítal dát. Tvrdil, že se chce vyhnout třetí světové válce. Pokud teď to povolení Zelenskému dal, buď to znamená, že se ve skutečnosti nebál třetí světové války, ale jen výsledků voleb doma (tvrdá politika vůči Rusku podle většiny amerických voličů zašla příliš daleko), anebo že z nějakého důvodu nepovažuje odvetu Ruska za reálnou. Je asi na pováženou, aby úvahy, které mají jisté dopady i na nás v Evropě, vedl člověk odstavený vlastními lidmi z voleb pro svůj mentální úpadek.

A přesto tu máme tolik svým způsobem předvídatelných, a přece těžko uvěřitelných reakcí z České republiky. Zmiňuji jako jednoho za všechny prezidentova poradce Petra Koláře: „Já to věděl! Nemýlil jsem se! Tedy spíš jsem v to doufal. Beru to jako krásný dárek k našemu dnešnímu svátku.“

Kolář je nezanedbatelnou oporou prostředí, které u nás dosud úspěšně vytvářelo ovzduší, v jakém se nedá vést otevřená diskuse o povaze, tedy o příčinách války na Ukrajině. Nesmí se ani sáhnout na výklad, v němž chce Rusko obsadit střední a pak západní Evropu. Tento výklad mimochodem Ukrajinu odsuzuje k vykrvácení, protože kdyby jí Putin skutečně odpíral právo na existenci, nemá ta nebohá země až na pár set tisíc životů co ztratit, ale může zachránit nás ostatní.

A co když to tak jednoznačné není, co když se například válce na Ukrajině dalo zabránit diplomaticky? Co když ukrajinští vojáci už dnes spíš zachraňují reputaci Bidena, Zelenského, Koláře…? Můžeme se snadno vcítit do pocitů člověka, který má ve velké geopolitické hře, kterou hrají jiní, „nainvestováno“. Ale reputační ztráty jsou ve srovnání se ztrátami zbytku obyvatelstva ve velké válce zanedbatelné.

 

×

Podobné články