„Radikální změna konfliktu.“ Moskva pohrozila reakcí za použití západních střel v Rusku
RUSKO HROZÍ
Pokud Ukrajina použije na ruském území střely dlouhého doletu dodávané Spojenými státy a jejich spojenci, bude to znamenat radikální změnu konfliktu. Rusko v takovém případě zareaguje odpovídajícím způsobem. Podle tiskových agentur to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Moskva již třetím rokem pokračuje v agresi na Ukrajině, která chce střely využívat k obraně proti ruské ofenzivě. Rozhodnutí USA podpořilo například Polsko či Litva. Naopak Slovensko, Maďarsko či Itálie je kritizovaly.
„Použití střel dlouhého doletu Kyjevem k útokům na naše území bude znamenat přímé zapojení Spojených států a jejich satelitů,“ prohlásila dnes mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.
Končící americký prezident Joe Biden povolil podle médií Ukrajincům používat americké střely dlouhého doletu také proti vojenským cílům na ruském území, což je věc, o niž Kyjev dlouhé měsíce marně usiloval. Následně došlo k upřesnění, že povolení se má týkat specificky Kurské oblasti. Jedná se o informace médií. Bílý dům informace oficiálně nekomentoval.
Střely označované zkratkou ATACMS by tak mohly být brzy použity především v ruské Kurské oblasti k podpoře tam působících ukrajinských sil. Některá média hovoří i o tom, že omezení na rakety Storm Shadow a SCALP zruší i Británie a Francie, které se k věci oficiálně nevyjádřily. Naproti tomu německý kancléř Olaf Scholz podle agentury Reuters trvá na zákazu přeshraničního využití střel Taurus. Naopak kandidát na kancléře za Zelené Robert Habeck nedávno uvedl, že by Ukrajině rakety Taurus poslal.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell věří, že se unijní země shodnou, že Ukrajina může útočit do hloubi ruského území. Borrell to dnes uvedl během zasedání ministrů zahraničí zemí EU v Bruselu. Šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot podle agentury Reuters poznamenal, že Paříž takovou možnost zvažuje.
„Říkám opakovaně, že Ukrajina by měla mít možnost používat zbraně, které jsme jí poskytli, nejenom aby zastavila šípy, ale také aby byla schopna zasáhnout lučištníky,“ nechal se slyšet Borrell. „Jsem si jistý, že o tom budeme znovu diskutovat. Doufám, že členské státy se na tom shodnou,“ doplnil.
Bidenovo rozhodnutí přivítal polský prezident Andrzej Duda. „Rusko jasně vidí, že Ukrajině se dostává výrazné podpory. To je důležitý, možná přelomový okamžik války,“ cituje Dudu portál onet.pl. Dodal, že americké rakety, kterými Ukrajina disponuje, nejsou takové, kterými „je možné udeřit na cíle v Moskvě nebo Petrohradu. Umožňují odrazit ruské zázemí fronty a to má význam“. „Týká se to sil, které vedou agresi proti Ukrajině,“ podotkl polský prezident.
Podle litevského ministra zahraničí Gabrieliuse Landsbergise by měla být zrušena veškerá omezení týkající se použití zbraní. „Zatím ale ještě neotvírám šampaňské, protože nevím, kolik raket Rusové mají a zda to změní situaci na bojišti. Rovněž není jasné, zda ty restrikce byly zrušeny úplně, nebo částečně,“ uvedl v reakci na Bidenovo rozhodnutí. „Když ale nedovolíme Ukrajině, aby se mohla bránit, pak prohraje a my prohrajeme s ní,“ dodal.
Naopak kritiky se rozhodnutí dostalo ze Slovenska, Maďarska či Itálie. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó, kterého citovala agentura Reuters, rozhodnutí USA zkritizoval a označil za „obrovsky nebezpečné“. „Proválečný mainstream ve Washingtonu a Bruselu zahájil poslední, hořký pokus vzepřít se nové realitě,“ napsal Szijjárto na facebooku.
Rozhodnutí kritizoval i Fico. „Vyjadřuji ostrý nesouhlas s rozhodnutím amerického prezidenta povolit použití amerických raket dlouhého doletu na cíle na území Ruské federace s jasným cílem zmařit nebo oddálit mírová jednání. Jde o bezprecedentní eskalaci napětí, jde o rozhodnutí, které maří naděje na zahájení jakýchkoliv mírových jednání a ukončení zabíjení Slovanů na Ukrajině,“ řekl Fico v nahrávce, kterou dnes zveřejnil na sociální síti.
Zacharovová již v neděli odkázala na dřívější vyjádření prezidenta Vladimira Putina. Šéf Kremlu v září prohlásil, že by odpálení západních raket do Ruska znamenalo, že proti němu přímo bojují země NATO. Putin v této souvislosti hovořil o možném využití jaderných zbraní v případě, že Ukrajina zaútočí konvenčními zbraněmi s podporou jaderného státu.