Rusko už cítí dopady sankcí. Za potraviny lidé platí dvakrát víc než před invazí

Zatímco od některých prominentních zástupců ruského režimu zaznívá směrem k sankcím posměch, jejich dopad na životní úroveň v Rusku se stupňuje. A obavy podnikatelů zaznívají i v ruských médiích, rekordně zdražují potraviny a Rusku hrozí inflace jako z dob krize devadesátých let.

„Večeře u (ministra zahraničí Sergeje) Lavrova vždycky probíhají s humorem,“ pochlubila se v pondělí prominentní tvář ruské propagandy Margarita Simonjan na svém Twitteru fotografií, na níž je papír s výběrem možností „pod sankcemi“ a „zatím ne“. Zatímco si však šéfredaktorka ruské státní televizní stanice RT sankcím posmívá, pro Rusy z nich začíná být hořká zkušenost.

Přes dřívější ujišťování Kremlu, že sankce Rusko posílí, jejich dopad se začíná s postupem času více projevovat a v ruských médiích se objevují obavy z vyprazdňujících se skladů a končících exportních řetězců, které nemusí jít tak snadno nahradit. Podle ruského deníku Kommersant tak začínají některé obchody řešit například obavy z nedostatku instalatérských a stavebních materiálů, nářadí či technologických součástek i sanitární keramiky.

Podle listu jsou na vině kromě nového balíčku sankcí, který v pátek schválila evropská unie, také logistické problémy či zhoršující se situace s covidem-19 v Číně. U dodavatelů tak v některých případech zbývá zboží například na další tři měsíce, pak není jisté, zda půjde plně nahradit. I pro místní výrobce totiž nastává problém s dovozem výrobních surovin.

Dopady sankcí pak cítí Rusové i při nákupech potravin. Podle šéfa ruské styčné kanceláře Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) utrácejí za potraviny až 40 % svého příjmu, což je dvakrát více než před ruskou invazí na Ukrajinu. Podle údajů ruské vlády dosáhla k 1. dubnu meziroční inflace potravin vlivem západních sankcí 18,75 procenta.

Lidé se podle šéfa styčné kanceláře FAO Olega Kobjakova uchylují ke krizovým strategiím, protože velkou část svých příjmů vynakládají na základní potřeby, například potraviny. „Odkládají plány, jako je studium na vysoké škole nebo koupě domu. Šetří pro případ ztráty zaměstnání nebo úmrtí,“ uvedl.

Pro tisíce lidí pak válka na Ukrajině znamená ztrátu zaměstnání. Odchod stovek západních firem za sebou nechává nejen své zaměstnance, ale i zaměstnance navazujících řetězců. V Rusku ukončil podnikání například řetězec hobbymarketů OBI, který zaměstnával pět tisíc lidí, nábytkářská značka IKEA zaměstnávala téměř 15 tisíc lidí, nově zemi opouští například společnost Nokia, jejíž odchod se dotkne dvou tisíc zaměstnanců.

Podle ruského nezávislého sociologického střediska Levada se obavy Rusů z dopadů západních sankcí v březnu výrazně zvýšily. „Vyvolávají obavy téměř u poloviny respondentů. Dvě třetiny respondentů věří, že sankce přímo zasahují širokou populaci. Zhruba třetina pak říká, že sankce už dokonce způsobily problémy jim a jejich rodinám,“ uvádí středisko k průzkumu.

Dopady sankcí však zároveň zjevně nebudí nevoli ke krokům Kremlu. Podle březnových dat Levady se oproti únoru také výrazně zvýšila podpora vedení země i jejímu směřování. S jednáním prezidenta Vladimira Putina souhlasilo v březnu 83 % respodentů, což je nejvyšší hodnota od roku 2017, vzrostla pak i podpora obecného směřování Ruska a to téměř na 70 %.