Juncker zhatil plán vlády na výstavbu jezu u Děčína. ČR nemůže dopady kompenzovat v cizině
vodní cesty
NOVÉ
Foto: Ředitelství vodních cest ČR
Rozšiřování vodních cest v České republice má vážný problém. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker zarazil plán české vlády na řešení ekologického problému při stavbě jezu u Děčína. Kompenzace negativních dopadů stavby na krajinu není možné přenést do jiného členského státu Evropské unie. Vyplývá to z Junckerova dopisu premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který má k dispozici ČTK. Česko se u komise snažilo vyjednat možnost, že by dopady stavby jezu na životní prostředí kompenzovalo v zahraničí. Stát by tak investoval do ekologie v cizině.
„Členské státy jsou odpovědné za provádění právních předpisů EU v rámci svých hranic. Jakákoli kompenzační opatření zaměřená na zachování soudržnosti sítě Natura 2000 by proto měla být provedena na území členského státu, v němž se plán nebo projekt realizuje. Nemohou být přenesena do jiného členského státu,“ uvedl Juncker. „Rád bych Vás proto požádal, abyste nadále usilovali o stanovení kompenzačních opatření v České republice,“ dodal. Natura 2000 je soubor chráněných území v Evropské unii.
Ministerstvo dopravy, které také stavbu jezu prosazuje, se nyní zabývá dalším postupem. „Je zcela evidentní, že dle reakce EK není možné sledovat kompenzační opatření mimo ČR a dle textu obsaženého v dopise z EK je zde dokonce doporučeno hledat je na území ČR,“ napsal úřad.
Rejdaři usilují o stavbu děčínského jezu už několik let. Podle nich by měl výrazně zvýšit splavnost Labe v úseku, který je podstatnou část roku pro lodě uzavřen. Proti je naopak ministerstvo životního prostředí.
Stavbu dlouhodobě brzdí problémy právě s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu plavebního stupně stanovením kompenzačních opatření za případné zničení přírody. V této souvislosti loni rozhodovala Správa Národního parku České Švýcarsko o stanovení možných kompenzačních opatření. Došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat.
Svaz dopravy ČR v úterý uvedl, že studie, podle které vhodná opatření na kompenzaci neexistují, je nezákonná a účelová. Podle Správy Národního parku České Švýcarsko ale stanovisko vzniklo na základě několika odborných studií předních českých akademických institucí, včetně České zemědělské univerzity, Masarykovy univerzity v Brně nebo Ostravské univerzity.
Přes negativní výsledky studie však ministerstvo dopravy zahrnulo stavbu vodního jezu do připravované koncepce vodní dopravy. Podle ministerstva převažuje v případě děčínského jezu veřejný zájem nad případnými zásahy do okolní krajiny.
Juncker v dopise dále vybídl Českou republiku, aby dokončila vyhlášení lokalit Natura 2000. Stát by tak podle něj zajistil právní srozumitelnost a jistotu pro rozvoj regionu.
Jez v Děčíně by byl překážkou pro migraci lososů
Stavbu dlouhodobě brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu plavebního stupně stanovením kompenzačních opatření za případné zničení přírody. V této souvislosti loni rozhodovala Správa národního parku České Švýcarsko o stanovení možných kompenzačních opatření. Správa došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat.
„Pokud vláda poruší vlastní zákony, dá nám jasně najevo, že platí jen pro někoho, kdy se mu to hodí. Pro vládu není evidentně důležitá ochrana přírody, ani ekonomické zájmy. Investicí do výstavby jezu u Děčína za pět miliard korun zničí cenné přírodní hodnoty za cenu zcela pochybné návratnosti,“ uvedl Jiří Káňa z Arniky.
Jan Skalický, předseda představenstva Vodní cesty, však tvrdí, že jez žádnou bariéru představovat nebude. „Vodní systém funguje a dokonce dochází k migraci ryb. Na plavebním stupni, který je na Labi, tak lososi úplně v pohodě projdou a dostanou se až k nám. Na navrhovaném plavebním stupni Děčín jsou tři rybí přechody, ty budou mít různé rychlosti a výšky,“ řekl již dříve pro Echo24.
Proti tomu ale argumentoval pro Echo24 ichtyolog Jiří Křesina ze společnosti Beleco: „Plavební stupeň je vždy bariérou migrace, přestože jsou na něm rybí přechody. Rybí přechod totiž nikdy nemá stoprocentní účinnost. Ta se samozřejmě snižuje, když se ty rybí přechody kumulují za sebou. Překážku pro migraci ryb představuje i vzdutí vody, které doprovází plavební stupně.“ Zároveň dodal, že by stavba navíc ohrozila možnost migrace lososů do Ploučnice a Ohře.
