1 komentář

Nad Hrabalovým světem zhaslo další světlo: Milan Jankovič

komentář

Témata: , ,

V roce 1989 Hrabal napsal v jednom dopise Dubence, té své polofiktivní americké lásce: „Přece já podpis na Několika větách nevyměním za osmdesát tisíc Hlučných samot, které vyjdou teď v listopadu, já těch Několik vět nevyměním za osmdesát tisíc doslovů Milana Jankoviče... Vždyť, Dubenko, já jsem vlastně na světě jen proto, abych napsal Příliš hlučnou samotu...“

Muž, kterého si Hrabal tak vážil, že se na jeho doslov vymlouval, že nepodepsal Václavu Havlovi petici, kterou mu zkusil nabídnout, v sobotu ráno, 5. ledna, zemřel. Milan Jankovič, nestor české literární vědy, zemřel v požehnaném věku 89 let. Jeho život byl naplněn prací, literaturou a smyslem, což bylo jeho klíčové slovo.

Jeho knihy se jmenovaly Cesty za smyslem literárního díla, Dílo jako dění smyslu, Nesamozřejmost smyslu. Vracelo se do nich jeho originální zaujetí „děním smyslu“, jenž v jeho interpretaci vzniká pokaždé znovu četbou, během které se smysl znovu rekonstruuje. Takové pojetí vyžaduje setkání se vzácnou literaturou a se vzácnými tvůrci, jímž pro Jankoviče byl Hrabal, jehož byl nejen vykladačem, interpretem a teoretikem, ale i blízkým pozorovatelem a snad i přítelem, jak jen to v Hrabalově případě bylo možné.

Jankovič patřil k silné generaci literárních intelektuálů, která nastupovala v době, kdy bylo možné nejsnáze propadnout revolučnímu dogmatismu. Někdo mu odolal snáze, jiný obtížněji, někdo ho zcela přijal. Jankovičově kritickému naturelu, tíhnoucímu k teoretickému uvažování, byl brzy krunýř literárního marxismu těsný. Východiska pro svou metodu našel brzy v tradici českého strukturalismu, který spolu s významnými teoretiky – a kolegy – Květoslavem Chvatíkem, Zdeňkem Kožmínem, Olegem Susem a svými nejbližšími přáteli, Přemyslem Blažíčkem a Miroslavem Červenkou, rozvíjeli, obohacováni „čerstvou krví“ soudobé české literatury především 60. let. Pozoruhodná je mimo jiná tato spjatost, někdy i přátelská, teoretiků s tvůrci, jejich rovnocenná a vzájemně se obohacující vzájemnost. Těžko hledat obdobu v současnosti.

S nástupem normalizace byl Jankovič nejdřív sesazen z místa vedoucího oddělení literární teorie Ústavu pro českou literaturu, chvíli pracoval pro Památník národního písemnictví a pak už ani to mu nedovolili, takže prošel různými profesemi, až nakonec zakotvil na deset let jako fotograf a dokumentarista n. p. Pragoprojekt. Profesi fotografa zúročil i jako Hrabalův pozorovatel v sérii výborných portrétů, které vyhotovil nejčastěji u jednoho hospodského stolu. Hrabal byl často fotografován (Chochola, Michálek…), ale Jankovičovy fotografie jsou v něčem zcela jedinečné, neboť vznikaly přímo od piva, přímo z hovoru, je na nich extáze, odmlčení, naslouchání, splín i deprese a zase znovu. V té době psal Jankovič i svou nejvýznamnější práci, která v roce 1996 vyšla v Torstu jako Kapitoly z poetiky Bohumila Hrabala a v roce 1997, kdy Hrabal zemřel, dostala Statní cenu za literaturu.

Poslední Jankovičovou prací pro Hrabala byl výbor jeho kratších textů Povídky, črty, hovory, který v České knižnici nakladatelství Host vyšel v roce 2015. Představil v něm „svého“ celoživotního Hrabala v důrazu na jeho existenciální a v nepřikrášlené skutečnosti lidského bytí hluboce ponořenou podobu. S vědomím toho, co sám formuloval větou, na kterou člověk často myslí, že „hodnoty nelze dokazovat, lze na ně pouze ukazovat“.

Týdeník Echo přináší nejdůležitější společenské události doma i ve světě, jedinečné komentáře, exkluzivní analýzy a rozhovory od uznávaných osobností. Je pro nás důležitý film, literatura, architektura, výtvarné umění a samozřejmě i historie.

Digitální Týdeník Echo + komentáře Echo24.cz

od 199 Kč

Získejte plnou verzi jedinečných komentářů, esejí, exkluzivní analýzy a rozhovory s inspirativními osobnostmi a další klíčové texty Echo24.cz

Více info

Vážení čtenáři,
internetový deník Echo24 se rozhodl změnit podobu čtenářských diskuzí pod texty, které na našich stránkách publikujeme. Diskuzí se nově mohou účastnit pouze ti čtenáři, kteří jsou přihlášení a kteří mají zaplacený nějaký typ předplatného. To si můžete pořídit již od 149 korun měsíčně zde.

K tomuto kroku jsme se rozhodli kvůli neúměrně velkému počtu diskutujících, kteří nerespektovali pravidla slušné diskuze, napadali ostatní diskutéry a podobně. Navíc používali i různé anonymizéry, které jim umožňovaly se do diskuze vrátit i poté, co jim redakce jejich účet zablokovala.

Kvůli malému počtu členů redakce nebylo v našich silách neustále procházet všechny diskuze a mazat urážlivé či jinak nevhodné příspěvky. Slušní diskutující jsou nadále na našich stránkách vítáni.