Fialova koalice čelí první zkoušce. Ve sněmovně otestuje svou většinu

VOLBA PŘEDSEDY SNĚMOVNY

Fialova koalice čelí první zkoušce. Ve sněmovně otestuje svou většinu
Koalice po podpisu programového prohlášení. Foto: ODS
2
Domov

Ladislav Šustr

Novou koalici ve složení ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN čeká první ostrá zkouška po nových volbách. Poslanecká sněmovna si totiž bude v tajné volbě vybírat nového šéfa dolní komory. Jasnou favoritkou je předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová, kterou navrhla nová koalice. S nominantem však přichází i hnutí ANO, které jako nejsilnější poslanecký klub chce funkci pro sebe. Problémem ale je, že se o místo uchází současný ministr Babišovy vlády Karel Havlíček, který však nemůže kandidovat kvůli souběhu svých funkcí. Shodují se na tom jak ústavní právníci, tak i sněmovní legislativní odbor. Celé jednání také může být ve znamení obstrukcí zejména z hnutí SPD Tomia Okamury.

Noví zákonodárci v pondělí skládali své poslanecké sliby a během jednání se podařilo i zřídit mandátový a imunitní výbor. Hlavní souboj se však odehraje až ve středu, kdy má dojít k hlasování o předsedovi Poslanecké sněmovny. Jedná se o pozici třetího ústavního činitele hned za předsedou Senátu a prezidentem. V klání se tak utká Markéta Pekarová Adamová spolu s ministrem dopravy a průmyslu Karlem Havlíčkem.

Jeho snaha o post předsedy sněmovny je však v rozporu s ústavou. Shodují se na tom jak ústavní právníci oslovení deníkem Echo24, tak i sněmovní legislativní odbor. „Nesplňuje podmínky. Kdyby byl zvolen, tak porušuje článek 32 ústavy, kdy člen vlády nemůže být předsedou nebo místopředsedou Poslanecké sněmovny. Vždy se to respektovalo,“ řekl pro Echo24 ústavní právník Jan Wintr. Více jsme psali zde.

Ke stejnému výsledku došli také sněmovní legislativci. „Předpokladem pro to, aby poslanec – člen vlády, mohl být volen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny, je nutný předchozí zánik členství ve vládě,“ uvedli ve stanovisku. Funkce ministra by mu tak měla zaniknout ještě před volbou. Podle stanoviska právníků by jinak neměl být k volbě ani připuštěn.

Hnutí ANO však potvrdilo, že nominace ministra a vicepremiéra Havlíčka zůstává v platnosti. Předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO) uvedl, že před volbou zřejmě nechá hlasovat, zda Havlíček může být k volbě předsedy sněmovny připuštěn. I to by však nebylo v souladu s ústavou.

Ještě před samotnou volbou musí poslanci ustavit mandátový a imunitní výbor a potvrdit jeho předsedu. Od pondělka je známé, že bude mít 16 členů a vést by ho zřejmě měla exministryně spravedlnosti za hnutí ANO Helena Válková.

Po volbě předsedy se také předpokládá velká diskuze o postech místopředsedů Poslanecké sněmovny. Těch bude podle dřívějších jednání celkem 6, kdy 2 posty připadnou hnutí ANO. Do klání vyšlou bývalého předsedu sněmovny Radka Vondráčka a exhejtmanku Karlovarského kraje Janu Mračkovou Vildumetzovou. Za ODS se bude o místo ucházet poslanec Jan Skopeček, za STAN Věra Kovářová, za lidovce Jan Bartošek a za Piráty Olga Richterová.

Hnutí SPD nepřipadl žádné místopředsednické místo a předseda Tomio Okamura už dříve avizoval, že se o místo bude také ucházet. Očekává se tak, že před volbou proběhne bouřlivá diskuze. Vyloučeny nejsou také dlouhé projevy poslanců SPD. Rozpory panují také u Radka Vondráčka, který je pod tlakem kritiky po jeho tajné návštěvě prezidenta Miloše Zemana v nemocnici.

Sám Vondráček však nevidí problém na své nominaci. „Je to taková první konfrontace mezi většinou a menšinou, že si našli nějaký důvod vůči mé osobě. Já zase najdu sto důvodů, proč já se svou pětiletou zkušeností ve vedení sněmovny, na rozdíl od většiny, téměř všech nominantů, bych tam měl být. Měla by tam být nějaká kontinuita, protože ono to opravdu je nějaké řemeslo, které se učí. Takže ta pozitiva určitě převyšují negativa, takže já to vnímám čistě politicky,“ řekl Vondráček pro Echo24.

Pokud by se ve středu nepodařilo zvolit všechny místopředsedy, tak by se volba přesunula na další schůzi. Oddalovalo by to však konec vlády Andreje Babiše. Premiér totiž uvedl, že demisi podá k rukám prezidenta poté, co skončí ustavující schůze Poslanecké sněmovny. Předseda ODS Petr Fiala po podpisu koaliční smlouvy v pondělí předpokládal, že se tomu tak stane na konci tohoto týdne. Premiér však dosud neuvedl jasné datum, kdy demisi podá.