Věznila Solženicyna i Magnitského. Nechvalně známá věznice Butyrka se zavírá

Ruská vězeňská správa se rozhodla uzavřít nechvalně známou moskevskou vazební věznici Butyrka. Oznámila to agentura Interfax s odkazem na informaci moskevské radnice. Spolu s věznicí starou téměř 250 let má ukončit provoz vazební vězení Krasnaja presňa. Nahradit je má moderní zařízení umístěné mimo moskevské centrum.

V Moskvě v úterý podle federální vězeňské správy existuje osm vazebních věznic, k nejznámějším patří kromě Butyrky Matrosskaja tišina a Lefortovo, které je ve správě ruské kontrarozvědky FSB. Butyrku nechala poblíž Butyrské městské brány postavit carevna Kateřina Veliká, v éře diktátora Josifa Stalina byla přestupní stanici politických vězňů na cestě do pracovních táborů, takzvaných gulagů.

Vězení je proslulé brutálními podmínkami, podle přiznání vězeňské správy je chronicky přeplněné. Nejen v době stavby, ale ještě v polovině minulého století stála Butyrka mimo město, dnes ale vězení stojí nedaleko moskevského centra.

K nejznámějším vězňům Butyrky patřili básník Osip Mandelštam, spisovatel Alexandr Solženicyn nebo revolucionář Felix Dzeržinskij, který po bolševické revoluci jako šéf tajné služby sám do Butyrky posílal nepřátele režimu. Světovou pozornost Butyrka vzbudila v roce 2009, když ve vězení zemřel Sergej Magnitskij, auditor usvědčující prominentní Rusy z obřích defraudací.

Moskevské věznice přesahují plánovanou kapacitu o desítky procent, podle oficiálních údajů zhruba o čtvrtinu, podle nezávislých odhadů až o 40 procent.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: V Praze se chystá čtení i průvod za Havla. První český prezident zemřel před sedmi lety

Unikátní zlatý poklad z třicetileté války byl zahrabán jen mělce