„Je potřeba zachránit třetí dítě.“ Prahou projdou tisíce lidí v pochodu pro život

Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti, které přicházejí na svět jako třetí v pořadí. Rodiče se obávají ekonomické nestability a až v 5000 případech ročně volí potrat. Hnutí pro život proto apeluje na politiky, aby početné rodiny podporovali, uvedla v rozhovoru pro Echo24 Zdeňka Rybová z Hnutí pro život. V sobotu 27. dubna se bude v Praze konat již 19. Národní pochod pro život a rodinu. Více než 7 tisíc lidí z celé České republiky podpoří myšlenku, že každé počaté dítě má dostat šanci žít.

Jak bude pochod pro život a rodinu probíhat?

Devatenáctý ročník Národního pochodu pro život a rodinu začne v 10.30 mší svatou v pražské katedrále Svatého Víta. To je nová tradice, kterou jsme zavedli před čtyřmi lety. Sloužit ji bude kardinál Dominik Duka ve spojení s dalšími biskupy a kněžími z celé České republiky, na pochod totiž přicházejí lidé ze všech koutů země. Katedrála bývá obvykle plně obsazena. Letos počet přihlášených přesahuje kapacitu katedrály, ale doufám, že se lidé vejdou.

Po mši svaté, která bude trvat přibližně hodinu a půl, se účastníci vydají z areálu Pražského hradu po zámeckých schodech dolů na Klárov, kde bude probíhat další program, který je koncipovaný tak, aby zabavil dospělé i děti. K dispozici bude tradičně i občerstvení, které bude dětem podáváno zdarma a dospělým za malý příspěvek

Poté projdeme v průvodu centrem Prahy – přes Smetanovo nábřeží na Národní třídu až na Václavské náměstí, kde bude po krátkém programu akce rozpuštěna. Na Václavském náměstí vystoupí režisér Jiří Strach nebo předseda Hnutí pro život Radim Ucháč, který všem poděkuje. Na závěr ještě zazní krátký příspěvek od kardinála Duky, který lidem požehná na cestu domů.

Jaké je téma? V čem je pochod letos výjimečný?

Pochod každý rok upozorňuje na jednu zásadní linii, která se za těch 19 let vůbec nezměnila – aby každé počaté dítě dostalo šanci prožít svůj život. Jakým způsobem se toho docílí, jaké budeme volit prostředky, a jak budeme motivovat konkrétní lidi, se každý rok mění.

V letošním roce chceme apelovat na fakt, který vychází ze statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistiky a říká, že nejvíce ohroženou skupinou jsou děti, které přicházejí na svět jako třetí v pořadí. Zároveň to nejsou děti v rodinách, které by byly nějakým způsobem ohrožené ekonomicky, aby opravdu žily na hranici hladu a bídy, ale jsou to průměrné ekonomicky aktivní české rodiny, které se ze strachu z budoucnosti a ekonomické stability v rodině rozhodnou, že své třetí dítě neporodí.

Jakým způsobem mají politici otázku řešit?

My se domníváme, že Česká republika je natolik bohatá, aby si tento fenomén zasloužil pozornost. My jsme proto uvítali usnesení výboru pro sociální politiku, který řekl, že rodiny se třemi a více dětmi už patří mezi ohrožené skupiny. Vycházím i z faktu, že pokud se v rodině narodí třetí dítě, tak jejich příjmy klesají pod úroveň příjmů, se kterými v ČR žijí penzisté. Domníváme se, že je tento fenomén nespravedlivý. Navíc je nevýhodný i pro stát. Skutečně by se tím měla česká politika aktivně zabývat.

K tématu „třetího dítěte“ jste natočili reklamní spot, který apeluje na to, že by se měl muž v takové situaci zachovat „jako chlap“ a o třetího potomka se postarat…

My jsme ten klip koncipovali speciálně k tématu „třetího dítěte“, protože ten problém ve společnosti je nepřehlédnutelný. Chtěli jsme naznačit, že je krásné, když je muž natolik odvážný a je skutečně mužem a když stojí vedle své svojí životní partnerky a dodává jí odvahu. Někdy ta odvaha ale opravdu nestačí. V pěti tisících případů ročně opravdu zvítězí v rodině obava ze stability - jestli budou schopni to dítě uživit, zajistit vzdělání, volnočasový komfort atd...

V čem je „třetí dítě“ výhodné pro celou společnost?

Existuje výpočet, že každé vychované dítě přináší do státního rozpočtu 3,5 miliónů korun, při aktuálním výdělku ve výši průměrného platu to jsou čisté peníze, které stát získává na dospělém dítěti, které se posléze stává daňovým poplatníkem. Když to srovnáme s investicemi do integrace ekonomických migrantů, tak je investice do dětí v podstatě bezriziková.

V čem spočívá projekt „Nesoudíme. Pomáháme“?

Vznikl jako podpůrný projekt při lince pomoci, což je krizová, telefonická nebo emailová poradenská linka, kterou jsem založila v roce 2006, kde momentálně pracuje tým psychologů nebo psychoterapeutů a je přesně zacílena na tu skupinu žen, které jsou k potratu nuceny. Poskytujeme jim informační zázemí, krizovou intervenci v profesionální kvalitě. V rámci linky pomoci, vznikla iniciativa „Nesoudíme. Pomáháme“, která se ujímá té konkrétní pomoci - například materiální, nebo se těm ženám snažíme vyjednat dobré zázemí mezi odborníky. Je to konkrétní práce s konkrétními lidmi, kteří jsou v nelehké životní situaci.

Čtěte také: Stejná práva, ale bez názvu manželství. Nacher to za svůj návrh sňatků homosexuálů schytal