Zločinci a mytologické postavy. Ruské regiony hlásí úspěch při náborech vojáků

RUSKÁ SKRYTÁ MOBILIZACE

Zločinci a mytologické postavy. Ruské regiony hlásí úspěch při náborech vojáků
Rusko hledá čerstvé síly pro posílení invazních jednotek na Ukrajině. Foto: Shutterstock
1
Svět

Záviš Dobiašovský

Skrytá mobilizace v Rusku pokračuje. Zatímco z něj zaznívá, že totalitní Severní Korea nabízí svému spojenci desítky tisíc vojáků, samotné ruské vedení musí zřejmě i z obav před pobouřením davů sbírat čerstvé síly pod rouškou „dobrovolnosti“. A regiony nyní hlásí první úspěchy. Nově vzniklým jednotkám dávají jména i podle mytologických postav.

Rusko má dlouhodobě podle analytiků problém s nedostatkem čerstvých sil k nasazení při agresi na Ukrajině. Podle nejnovějších odhadů mohlo ve ztrátách dosáhnout už na čísla kolem 80 tisíc padlých a zraněných vojáků, což je výrazná rána jednotkám nasazeným na Ukrajině. Ta má přitom i přes svou menší velikost výhodu v tom, že přikročila ke všeobecné mobilizaci.

Té se Rusko dosud vyhýbá nejen kvůli potřebě v takovém případě vyhlásit skutečně válku, nikoliv pouze „speciální vojenskou operaci“, jak Kreml svůj útok proti Ukrajině nazývá, ale také zřejmě kvůli obavám z negativní reakce veřejného mínění. I tak ale podle analytiků může Rusko získat statisíce nových vojáků pomocí skryté či částečné mobilizace. Jedním z takových kroků je i příkaz regionům sestavit „dobrovolnické“ prapory, do nichž začaly některé regiony nabírat například i specialisty z řad šedesátníků.

Podle informací ruského deníku Kommersant tak už zřejmě vzniklo minimálně 40 takovýchto dobrovolných jednotek napříč 20 ruskými regiony. Jak ukazovaly dřívější zkušenosti, „dobrovolnost“ zapojení do těchto praporů se často snoubí se značně vysokými finančními pobídkami, které zvláště pro obyvatele chudších regionů často znamenají neopakovatelnou šanci. Nabíraní dobrovolníků podle listu probíhá už od jarních měsíců, v poslední době se však objevily informace z ruských zdrojů, podle kterých přišlo do regionů nařízení z Kremlu. Začaly se tak záhy objevovat nové inzeráty na oficiálních webech regionů i občas poněkud bizarní náborářská videa (více jsme o tom psali zde).

Pokud by každý subjekt Ruské federace vytvořil alespoň jednu jednotku o 400 mužích, získala by ruská strana 34 000 „dobrovolníků“. „Nově zformované prapory jsou v současnosti odesílány na cvičiště a svůj měsíční výcvik pravděpodobně dokončí ke konci srpna,“ konstatovali již dříve analytici Institutu pro studium války. Čísla, která zmiňuje Kommersant, se v regionech různí a často se jimi chlubí na sociálních sítích sami vůdci regionů. Zatímco v některých regionech vznikly například i dva prapory po 400 mužích, jinde jde o skupiny nižších stovek či desítek lidí.

Příslušnost k regionům pak zdůrazňují i samotná jména praporů, která se vážou ať už na místní reálie či například i mytologické postavy. V sibiřském Jakutsku tak například podle listu vznikl dobrovolnický prapor Bootur, který odkazuje na legendu, prapředka Jakutů Elleje Bootura. V Petrohradě pak zase vznikly například prapory Něva či Pavlovsk.

Do bojů na Ukrajině míří i odsouzení vězni

Není to jediný způsob, jak Rusko nyní verbuje čerstvé síly. Ruská polovojenská Vagnerova skupina najímá žoldnéře do bojů na Ukrajině ve věznicích v různých částech Ruska. S odvoláním na nezávislý mediální projekt Vjerstka a organizaci na ochranu lidských práv Rusko za mřížemi o tom informoval investigativní portál The Insider sídlící v Rize. Zástupci Vagnerovy skupiny nábor provedli už v 17 věznicích v deseti ruských regionech a přihlásilo se jim více než 1000 odsouzených, kteří souhlasí s tím, že půjdou bojovat na Ukrajinu.

Šéfka organizace Rusko za mřížemi Olga Romanovová uvedla, že vězni jdou v předvoji v první linii. V nápravném zařízení číslo 2 v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska podle Vjerstky vzniklo výcvikové středisko pro rekruty Vagnerovy skupiny z řad vězňů: výcvik trvá 20 hodin denně, čtyři hodiny jsou vyhrazeny spánku. První skupina, která výcvik v tomto táboře absolvovala, byla vyslána na frontu 20. července.

Náboráři nejčastěji navštěvují věznice s přísným režimem. Vězni, kteří nejdříve se vstupem do Wagnerovy skupiny souhlasí, ale pak si to rozmyslí, končí na samotce a je na ně vyvíjen nátlak. Při náboru pomáhají zástupci ruské vězeňské služby, v některých případech vysoce postavení představitelé tohoto úřadu. Někdy na „besedy“ s představiteli Wagnerovy skupiny přijíždějí i zástupci ruské tajné služby FSB.

Odsouzení popsali, že ozbrojení „náboráři“ nechají vězně nahnat na vězeňský dvůr, kde je vyzývají, aby „bránili vlast“ a nabízejí jim žold 200 000 rublů (téměř 80 000 Kč) měsíčně, tedy několikanásobek průměrné mzdy v Rusku. K tomu jim náleží odškodnění v případě zranění a pět milionů rublů „na rakev“ v případě, že ve válce zemřou. Pokud vydrží ve službě půl roku, nabízí jim svobodu.