Čechy krásné, Čechy mé. Ostatky kardinála Josefa Berana jsou v Praze

Letadlo s ostatky kardinála Josefa Berana přistálo v Praze-Kbelích. Po přistání se rozezněly v pražské arcidiecézi zemi zvony. Ostatky byly ve čtvrtek s příslušnými ceremoniemi vyzdviženy z podzemní kaple ve vatikánské bazilice sv. Petra. V ní tělo kardinála pronásledovaného československým komunistickým režimem spočívalo od Beranovy smrti v roce 1969. Repatriací se plní poslední vůle zesnulého.

Po vynesení rakve z letadla a uložení na katafalk zazněla píseň Čechy krásné, Čechy mé, která provázela také návrat kardinála Berana z koncentračního tábora. Ke třem biskupům, Tomáši Holubovi, Janu Vokálovi a Zdenku Wasserbauerovi, kteří doprovázeli převoz ostatků do Česka, se v Praze přidali další včetně pražského arcibiskupa kardinála Dominika Duky. Ti přivítali kardinála Berana v jeho vlasti nastoupeni na letištní ploše.

Vojenský kaplan pronesl krátkou modlitbu, ministryně obrany Karla Šlechtová uctila jeho památku položením červené růže na rakev a za český stát přivítal kardinála Berana předseda Senátu Milan Štěch. Připomněl, že Beran na svou vlast nezapomněl ani v nejtěžších chvílích, věznili ho nacisté a komunisté ho drželi v internaci. „Až dnes, u příležitosti 130. výročí jeho narození a také k 100. výročí vzniku republiky vrací se kardinál Beran konečně do vlasti,“ řekl Štěch. „Byl to jeden z nejlepších lidí, které tato země v minulém století měla. A možná nejen v minulém století,“ doplnil.

Po společném zpěvu státní hymny byla rakev naložena do pohřebního vozu a odjela směrem do Dejvic a na Strahov.

Na Strahov rakev s ostatky zamíří proto, že kardinál Beran pronesl ve strahovské bazilice své poslední kázání před zatčením komunistickými bezpečnostními složkami 18. června 1949. Královská kanonie premonstrátů na Strahově uctí památku kardinála Berana veřejně přístupnou modlitební vigilií. Ostatky kardinála zůstanou v bazilice přes noc a v sobotu vyjde procesí s ostatky směrem na Hradčany.

V katedrále sv. Víta bude pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka sloužit mši, během níž bude vystavena lebka mučedníka sv. Vojtěcha. Poté bude rakev s Beranovými ostatky po tři dny vystavena a po večerní bohoslužbě v pondělí 23. dubna bude uložena v katedrále, nikoli však pod zem, ale do nově zřízeného sarkofágu v kapli sv. Anežky.

Smlouva s Vatikánem se nyní politicky neřeší

S kardinálem se ve čtvrtek loučili seminaristé z papežské české koleje Nepomucenum, kde Beran během svého nuceného exilu pobýval. Posledního rozloučení se v Římě zúčastnila i česká delegace složená ze zástupců katolické církve i státu, která ostatky na cestě do vlasti doprovodila.

Oficiální pozvání papeže Františka do České republiky při jednání české delegace ve Vatikánu nezaznělo. Ministr kultury Ilja Šmíd ale státnímu sekretáři Pietru Parolinovi tlumočil přání, aby hlava katolické církve Česko navštívila, řekl po setkání s druhým mužem Vatikánu novinářům.

Schůzky se zúčastnil také tajemník pro styky se státy Paul Gallagher, který se české strany ptal na osud smlouvy s Vatikánem. Náměstek ministerstva zahraniční Jakub Dürr novinářům řekl, že na smlouvě pracují experti, politicky se ale nyní neřeší.

„Otázka byla položena vatikánskou stranou, co se stalo se smlouvou od roku 2002 a jak to vypadá s ratifikací,“ uvedl s tím, že odpověď byla stejná jako při setkání Gallaghera s tehdejším ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem loni v Praze. „Na naší úrovni pracovní se vede dále debata expertů, zatímco politicky se samozřejmě smlouva za stávající vlády neřeší,“ řekl Dürr.

Loni ale Gallagher, jenž je jakýmsi ministrem zahraničí papežského státu, uvedl, že dosud neschválená česko-vatikánská smlouva není podle něj problémem pro bilaterální vztahy. Současná podoba vzájemné komunikace Svatému stolci vyhovuje a považuje za užitečné vést dialog o vzájemné spolupráci v oblastech obsažených v bilaterální smlouvě, uvedl tehdy.

Čtěte také: Symbolické. Zeman dal přednost sjezdu KSČM před mší za kardinála Berana

Po dlouhým letech přerušení diplomatických vztahů byla sice vyjednána smlouva ČR s Vatikánem, nicméně Parlament ČR ji v roce 2003 neschválil. Sněmovně připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví. ČR je přitom jednou z posledních zemí Evropy, která nemá vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou.

Šmíd v pátek řekl, že na programu schůzky se zástupci Vatikánu se probírala i možnost přímo ve Vatikánu připomenout desáté výročí, které příští rok uplyne od poslední návštěvy hlavy katolické církve v ČR. Františkův předchůdce Benedikt XVI. přijel v září 2009 a sloužil mše pod širým nebem v Brně a ve Staré Boleslavi, ve středočeském městě uctil památku svatého Václava. Před Benediktem byl v Česku v roce 1997 papež Jan Pavel II.

Podle Šmída se mluvilo také o úloze kultury v Evropě, o migraci a o tom, jak se Česko dívá na migraci v Evropě. „Vyjádřili jsme velké díky Svatému stolci za to, že umožnil repatriaci (kardinála Berana) velmi rychle, jednání trvala jen pár měsíců. Stejně tak za to, že byly po celých téměř 50 let ostatky kardinála Berana uloženy na velmi čestném místě,“ řekl.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Největší ozbrojené povstání Židů utopili nacisté v krvi