Matovič je ochoten podat demisi, pokud koalice splní podmínky
VLÁDNÍ KRIZE
Slovenský premiér Igor Matovič vyjádřil ochotu podat demisi v zájmu řešení vládní krize. Svou rezignaci podmínil splněním několika požadavků zbylými koaličními stranami, včetně personálních. Matovič to řekl novinářům dnes večer, v den prvního výročí jmenování svého kabinetu. Demise premiéra znamená podle ústavy pád vlády. Z vyjádření Matoviče ale vyplynulo, že stávající čtyřčlenná koalice by měla pokračovat, sestavit nový kabinet a on sám bude členem vlády.
Vládní krizi dříve v tomto měsíci prohloubila výzva dvou menších vládních stran Svoboda a solidarita (SaS) a Za lidi, aby Matovič rezignoval. Svůj požadavek zdůvodnily konflikty v koalici a konfrontačním způsobem Matovičova vládnutí. SaS podmínila své setrvání v koalici výměnou premiéra.
"Uvědomujeme si i svůj vlastní podíl zodpovědnosti za současnou krizi v koalici a rovněž vážnost situace. Mnohem důležitější než jakékoliv místo jednotlivce v této vládě je budoucnost Slovenska a další působení demokratické vlády," řekl slovenský premiér.
Podle Matoviče podmínkou jeho protikorupčního hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) pro výměnu předsedy vlády kromě jiného je, aby z kabinetu odešel také ministr hospodářství a šéf SaS Richard Sulík, se kterým je Matovič dlouhodobě ve vzájemném sporu ohledně řešení epidemie covidu-19. Sulík už dříve uvedl, že je připraven rezignovat, pokud by tak učinil i Matovič. SaS by se podle Matoviče také měla vzdát vedení jednoho ze tří ministerstev, které po zohlednění volebního výsledku strana dostala navíc.
Matovič je podle svých kritiků i části představitelů koalice extrémně mstivý, příliš citlivý na kritiku a rád poutá pozornost. Během koronavirové krize postavil proti sobě také prezidentku Zuzanu Čaputovou, představitele samosprávy či část vědců, kteří upozornili na pochybení vlády.
Podle průzkumu veřejného mínění má ze všech členů vlády největší nedůvěru obyvatel země právě Matovič.
Předseda slovenské vlády také řekl, že OLaNO přijímá nabídku na rezignaci ministryně spravedlnosti Márie Kolíkové ze strany Za lidi. Kolíková se rovněž vymezovala vůči Matovičovi. Ministryně spravedlnosti za první rok fungování nynější vlády dokázala prosadit například navrhované změny v soudnictví. Právě justice je podle politologů oblastí, kde jsou výsledky práce nynějšího kabinetu nejviditelnější.
Během stávající vládní krize už po tlaku stran SaS a Za lidi rezignoval ministr zdravotnictví Marek Krajčí za OLaNO, později překvapivě ohlásil demisi ministr sociálních věcí Milan Krajniak z hnutí Jsme rodina.
Slovensko zkušenosti s výměnou premiéra během volebního období a bez vypsání nových voleb už má. V roce 2018 podal demisi předseda vlády Robert Fico v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Tehdejší koalice se pak dohodla na novém kabinetu Petera Pellegriniho, ve kterém pokračovala většina ministrů Ficovy vlády. Ficova strana Směr-sociální demokracie po porážce v posledních volbách v únoru 2020 odešla do pozice a po následném rozkolu ji opustila skupina poslanců v čele s Pellegrinim.
OLaNO po přesvědčivém volebním vítězství obsadilo v nové vládě polovinu křesel. Matovičovo hnutí vytvořilo koalici se stranami SaS, Za lidi a s hnutím Jsme rodina nynějšího šéfa parlamentu Borise Kollára. Čtyři vládní strany mají ve sněmovně až ústavní většinu, byť na znamení nesouhlasu s Matovičovou politikou dříve opustili stranu Za lidi dva poslanci.