1 Komentář

Zákopová válka Praha–Brusel

KOMENTÁŘ

Témata: ,

O střetu zájmů Andreje Babiše ví Evropská komise už tři měsíce. Stejně dobře bruselští komisaři vědí, že by s tím měli něco dělat, ovšem český premiér střet zájmů popírá. Obě strany sporu se zatím nemají k činu a obhlížejí bitevní pole.

Babišův střet zájmů spočívá v tom, že řídí vládu, která rozhoduje o dotacích pro holding Agrofert, kde je jediným beneficientem. Dostatečně to popsal právní servis Evropské komise, a proto 29. listopadu požádal komisař pro rozpočet Günther Oettinger Babiše, ať dá věci do pořádku, tedy odstoupí z vládní funkce, nebo Agrofert prodá. Ještě koncem ledna konstatovala předsedkyně kontrolního výboru europarlamentu Ingeborg Grässleová, že uspokojivá odpověď do Bruselu nepřišla. Sám Babiš a jeho lidé odmítají i na přímý dotaz vysvětlit, jak na Oettingerův dopis odpoví. Prázdné gesto, kterým je rezignace na funkci předsedy vládní rady pro dotace, přitom očividně nestačí.

Plané sliby komisaře Oettingera

Brusel se k žádným dalším významnějším aktivitám nemá. Komisařka pro regionální rozvoj Corina Crețuová v oficiálním prohlášení pouze potvrdila, že se „Komise snaží získat lepší přehled o situaci“, jinými slovy čeká na závěr kontroly, kterou by měli její auditoři dodat do konce dubna. Komisař Oettinger evropským poslancům slíbil, že do chvíle, než se vše vyjasní, nevyplatí Agrofertu jediné euro. Přes vyhýbavé odpovědi bruselských úředníků ovšem zpravodajové Echo24.cz ověřili, že Komise i nadále hradí Agrofertu dotace z Evropského záručního zemědělského fondu (v Česku se jim nepřesně říká „nárokové dotace“), ze kterého Babišova firma obvykle inkasuje čtyři pětiny evropské podpory. Jde o peníze v řádu desítek milionů eur.

Brusel žádá nápravu a hrozí, že s českým premiérem ve střetu zájmů zatočí, zatím však nedělá nic a stejně tak potichu vyčkává premiér, kterého roztržka s Komisí finančně nepoškodila. Taková strategie se v politice někdy označuje termínem „vysedět problém“, jindy „nechat protivníka vycukat“, přístup obou stran je však zneklidňující z pohledu daňových poplatníků. Politici mohou spřádat složité strategické plány, ovšem to jde těžko přijmout ve chvíli, kdy se peníze z daní bez přerušení a velmi pravděpodobně v rozporu s právními předpisy ukládají na účtech Agrofertu. Vyhýbat se dotazům těch, jejichž peníze se tímto nejasným způsobem rozhazují, případně jejich dotazy ignorovat, shazuje prestiž obou účastníků sporu.

Největší dotační magnát Evropy

Je možné, že šéf pražské vlády i protagonisté bruselské Komise usilovně pracují na tom, aby nemilý zádrhel vyřešili, zřejmě je však pravděpodobnější výklad, že Babišovi současná situace vyhovuje a že si Oettinger ani jeho kolegové neuvědomují její vážnost. Svědčí o tom údaje o dvaceti největších příjemcích evropských zemědělských dotací za rok 2017, které před dvěma měsíci publikoval komisař pro zemědělství Phil Hogan. Na první místo se dostala Rada pro zemědělství a rozvoj venkova španělské provincie Castilla-La-Mancha, která inkasovala skoro 48 milionů eur. Dvacátý je německý Zemský podnik pro ochranu pobřeží a moře s dvanácti miliony. Nejčastěji se opravdu objevují velká sdružení zemědělských producentů, případně státní podniky, které se zabývají ochranou přírody. Výjimkou jsou dvě velké cukrovarnické společnosti z francouzského ostrova Réunion a rovněž francouzský mlékárenský koncern Lactalis Ingredients, který získal z Bruselu 21 milionů. Skutečnost, že chybí Agrofert, poukazuje na nedostatečnost statistiky. Při součtu všech dotací, které roku 2017 obdržely české a slovenské součásti holdingu, se Babišův podnik s celkovou dotací 45 milionů eur dostává na druhé místo žebříčku.

Možná to komisaři netuší, a tak nevěnují pozornost zdánlivě okrajové komplikaci, která může kvůli pár eurům způsobit diplomatickou roztržku s členským státem. Existuje však i druhá možnost, že o objemu dotací pro Babiše dobře vědí a zároveň si uvědomují, že jde o systémovou chybu, která zpochybňuje celý dotační model. Proč by měli daňoví poplatníci desítkami milionů eur každoročně financovat expanzi jakéhokoli koncernu, to těžko v prostředí svobodného trhu vysvětlit. Proto také problém s českým premiérem nehodlají komisaři razantně řešit, aby na něj ještě neupozornili.

 

Tištěný Týdeník Echo

od 1099 Kč

Každý čtvrtek ve vaší schránce

Více info

EchoPrime

od 249 Kč

Jedinečné komentáře, eseje, exkluzivní analýzy a rozhovory s inspirativními osobnostmi od našich uznávaných autorů

Více info

/
komentátor

Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.