1 KOMENTÁŘ

Vyvlastnění přestává být sprosté slovo

Témata: , ,

České dráhy mají reklamu na spoj Praha–Berlín a na příslušném billboardu se píše, že jsme si blíž, než myslíme. To je pravda, například jsou si obě hlavní města blízká, pokud jde o katastrofální poměry na trhu s bydlením. V Praze rychle rostoucí ceny vedly dvě třetiny současné rady k úvahám o špehování skrze elektroměry a dodatečnou daň na prázdné byty. Vypukl kvůli tomu menší skandál a primátor Zdeněk Hřib zacouval. Berlín je dál. V neděli centrum německé metropole zažilo velkou demonstraci lidí rozzlobených na vysoké nájemné. Souběžně s demonstrací začala velká petice za referendum, v němž by Berlíňané hlasovali o vyvlastnění soukromých firem s bytovými fondy.

Plán je čistý socialismus: domy v majetku firem, které vlastní víc než 3000 bytů, budou zespolečenštěny. Podle iniciátorů by se tak Berlín mohl levně dostat až ke 250 tisícům bytů, čímž by razantně zvětšil svůj vlastní fond sociálního bydlení.

Toho, kdo by si naivně myslel, že znárodňování v právním státě s tržní ekonomikou nelze provést, vyvede z omylu článek 15 německé ústavy. Ten „zespolečenštění“ umožňuje, byť s kompenzací. Je to relikt poválečné doby, napsaný krátce předtím, než hospodářský zázrak v režii Ludwiga Erharda demonstroval Němcům výhody tržní ekonomiky a na dohlednou dobu je vyléčil ze socialismu.

Co ještě před pár měsíci (o vyvlastňovacím referendu se v Berlíně mluví už několik měsíců) vypadalo jako záblesk extremismu, stává se předmětem vážných rozprav.

Národním správcům tu jde hlavně o majetek jedné velké firmy, Deutsche Wohnen, která od města před patnácti lety skutečně velmi levně koupila 65 tisíc komunálních bytů. Deutsche Wohnen vyměřuje sice jen asi o deset procent vyšší cenu za pronajatý metr čtvereční než samo město, stala se však ztělesněním kapitalistického profitu. Demonstranty, petenty i současné rudorudozelené vedení města nejvíc dráždí, že v onom roce 2004 prodal Berlín 65 tisíc bytů lacino – za 405 milionů eur. Dnes mají hodnotu v desítkách miliard. Vyvlastňovací akce, kdy by Deutsche Wohnen a další, byť menší firmy musely přijmout netržně nízké kompenzace, by Berlín podle iniciátorů petice stála „pouhých“ deset až patnáct miliard eur, přičemž tržní cena bytů, o něž jde, se odhaduje na 40 miliard.

Co se vlastně stalo? Proč se ceny nemovitostí v Berlíně dostaly za oněch patnáct roků na sedmi- až desetinásobek? V roce 2004 byl trh na dně, město se pořád ještě potýkalo s následky komunismu a slučování. Spolková republika byla ve špatné hospodářské kondici, země nebyla kdovíjak atraktivní. Ale v Berlíně také až do konce 90. let navzdory jeho levičácké pověsti úřadovali konzervativní primátoři a v 90. letech zažilo město (stejně jako celá bývalá NDR) ohromné investice do bytů a nemovitostí.

To všechno se změnilo. Německo už dávno není nemocný muž Evropy, nýbrž lokomotiva eurozóny, migranti se do něj z Blízkého východu nebo Afriky vlečou nikoli proto, aby se usídlili mezi bio Němci na venkově, ale mezi svými ve velkých městech, například v Berlíně. Městu už dlouho vládne levice. A Berlín má stejný problém jako Praha, totiž neúměrně dlouhá povolovací řízení.

V Praze zabere developerský projekt průměrně sedm let, v Berlíně se udává osm až dvanáct (podle čtvrti). V obou městech během posledních let počet udělených stavebních povolení stabilně klesal A zatímco u nás vládne městu jednou protikorupční = protideveloperské ANO, pak protikorupční = protideveloperští Piráti a Čižinského Praha sobě, v Berlíně mají primátora sociální demokraté, ale vládnou se dvěma extremistickými stranami – Zelenými a Levicí, což jsou přímo nástupci Honeckerových komunistů. Zřejmě i proto je na Sprévě přijatelné i přímé znárodňování.

V Praze je problém s bydlením jednoduchý: lidí v hlavním městě dlouhodobě přibývá dvakrát rychleji než bytů. Podobně a ještě dál je na tom Berlín. Se znárodňovací iniciativou, ať už se referendum skutečně vypíše, nebo ne, se hlavně podaří dál odradit investory, takže bytů dlouhodobě přibývat nebude. Ale lidí ano. Pozoruhodné je, že stačí třicet roků a povědomí o tom, jaké výsledky měl reálný socialismus, už vybledlo.

Echo Komplet

2 999 Kč

Získejte to nejlepší za méně jak 40% ceny! Díky tomuto balíčku si užijete unikátní web bez reklam EchoPrime, denní komentáře Echo24 a Týdeník Echo jak v digitální, tak v tištěné podobě

Více info

/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.