Když je komedie králem

Názory čtenářů

Když je komedie králem
Taťána Malá na tiskové konferenci při uvedení do funkce ministryně spravedlnosti Foto:

Foto: Jan Zatorsky

1
Aréna názorů
  • Jiří Pilař
' alt="Jiří Pilař" />
Sdílet:

Nemívám často ambice někam zavěšovat své názory na současnou politickou situaci. Nicméně po včerejší tiskové konferenci ministryně spravedlnosti Taťány Malé a večerní informaci, že premiér Babiš aspiruje na dočasné vedení resortu, který mu jde, obrazně řečeno, po krku, cítím potřebu o té vládní tragikomedii něco napsat.

Při sledování tiskové konference  nebohé ministryně Malé jsem si říkal, že asi tak nějak vypadá vraždění neviňátek. Její prostoduché argumenty byly skutečně velice přesvědčivé. Její vyznání o tom, že studovala deset let a přitom nemusela pokud by nechtěla, že velmi intenzivně spolupracovala s vedoucím své práce a mezi řádky na něho tak trochu nepřímo svalovala vinu za své plagiátorství, že navštěvovala školu i s týdenním dítětem zavěšeným na prsou, že se stala obětí mediální kampaně a další perly, včetně již dříve vyřčené myšlenky, že by měl být Babiš vyšetřován víceméně až se mu to bude hodit, to vše svědčí o jejích limitech zastávat funkci jakoukoliv.

Večerní informace, že se obviněný Babiš chystá zastávat vedle funkce premiérské i funkci ministra spravedlnosti byla skutečným vyvrcholením snahy o vytvoření věrohodné vlády. Myslím, že to je skutečná realizace předvolebního sloganu hnutí ANO, kdy jsme se všude na bilboardech mohli dočíst něco o vládě odborníků a že „my to dokážeme“. Koneckonců, podobně se jim daří i při vedení našeho hlavního města, kdy jsou výsledkem jejich rozhodování především zmatky a zmar.

Premiér Babiš neustále hlásá, že stát lze řídit jako firmu. Dle jeho konání asi skutečně ano, ale myslím, že Agrofert byl přece jenom řízen jinak. Mně to spíš připadá, jako řízení firmy směrem k ekonomickému úpadku. Vybavují se mi případy, kdy někteří vítězové privatizace systematicky dolovali zisky nabytých firem, až se jimi vlastněné podniky dostaly na ekonomické dno. Jak jinak nahlížet na skutečnost, že se republice ekonomicky daří, nicméně ji vláda stále více zadlužuje. Není to paradoxní? To je to vládnutí odborníků? Nebo spíš populistické vytváření předpolí pro možné předčasné volby?

Sociální demokraté jsou v této situaci v roli „užitečného idiota“, který má zajistit odhlasování důvěry vládě v Poslanecké sněmovně. Tím mne pan Hamáček velmi zklamal, protože jsem v něm viděl určitou naději pro pozitivní vývoj v jejich straně. Touha po tom být v Babišově vládě s premisou posilování strany jako takové je skutečně úsměvná, zvláště když z pěti pozic mají pro hlasování v podstatě pouhé tři (Hamáček dvěma rukama hlasovat nemůže a ministr Toman není Hamáčkův, ale Zemanův člověk). S tím jistě souvisí i názorový veletoč, když sociálním demokratům před časem vadil trestně obviněný Babiš jako premiér a nyní jim nevadí ani jako ministr resortu, který by měl dohlížet nad jeho, patrně spravedlivým odsouzením. 

Zkrátka, nejlepší je udělat kozla zahradníkem, což se vlastně stalo již před pěti lety, a pak se divit, že spásal celou zahradu za obviňování, že nebýt jeho, neměl by co žrát. Škoda, že o komedii králem nemůžeme hovořit v čase minulém, uvědomujíce si její možné negativní dopady na celou společnost.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit