Venezuelská vláda nepustila europoslance do země. Chtěli se sejít s Guaidóem

Venezuelské úřady nepustily do země skupinu europoslanců, kteří v neděli přiletěli na letiště ve venezuelském městě Maiquetía na oficiální pozvání venezuelského parlamentu. Delegace, vedená španělským europoslancem Estebanem Gonzálezem Ponsem, se chtěla sejít s šéfem parlamentu Juanem Guaidóem, jehož od ledna přes 50 zemí uznalo jako dočasného venezuelského prezidenta. Venezuelské ministerstvo zahraničí schůzku označilo za konspiraci a provokaci.

„Sebrali nám pasy a neřekli ani důvod, proč nás vyhošťují,“ postěžoval si na videu zveřejněném v neděli na sociálních sítích Pons. Dodal, že přiletěli na oficiální pozvání parlamentní komise pro zahraniční záležitosti. „Jsme první mezinárodní delegace, která přiletěla navštívit dočasného prezidenta Juana Guaidóa,“ dodal Pons, jehož doprovázeli nizozemská europoslankyně Esther de Langeová, Portugalec Paulo Rangel a Španělé José Salafranca, Juan Salafranca a Gabriel Mato.

Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza uvedl, že europoslanci byli informováni několik dní předem, že je venezuelské úřady do země nepustí. „Zamýšleli navštívit zemi s konspirativními cíli,“ uvedl Arreaza s tím, že šlo o další provokaci Západu.

Guaidó, který je od ledna předsedou parlamentu, se prohlásil prozatímním prezidentem během demonstrací 23. ledna. Učinil tak poté, co parlament označil za nelegitimní nový prezidentský mandát Nicoláse Madura s tím, že vzešel z nesvobodných voleb. Guaidóa uznaly jako nejvyššího venezuelského představitele Spojené státy i další americké země, posléze se přidaly i státy evropské a jiné. Madura stále uznávají mimo jiné Rusko, Čína či Turecko.

Evropská unie jako celek Guaidóa výslovně neuznala, ale i ona označila loňské prezidentské volby ve Venezuele za nesvobodné. Evropský parlament ale v nezávazné rezoluci Guaidóa jako prezidenta uznal. Pons dnes zopakoval, že europoslanci podporují Guaidóa v jeho snaze ukončit Madurovu autoritářskou vládu, vytvořit přechodný kabinet a uspořádat svobodné volby.

Delegace europoslanců z Venezuely také vzkázala, že požádá EU, aby vystoupila z mezinárodní kontaktní skupiny. Tu unie vytvořila spolu s Mexikem a Uruguayí a snaží se svobodných voleb dosáhnout prostřednictvím dialogu opozice s Madurem. Dialog ale venezuelská opozice odmítá s tím, že nejprve se musí Maduro vzdát moci. Jednání opozice s autoritářskou vládou v roce 2016 zprostředkoval Vatikán, skončilo ale nezdarem.

Venezuelská vláda je obviňována mimo jiné z porušování lidských práv, kvůli tomu se několik amerických zemí i organizací obrátilo na Mezinárodní trestní soudu (ICC).

Tento týden vrcholí přípravy sobotní demonstrace, na kterou se venezuelská opozice snaží svolat co nejvíce lidí se záměrem přesvědčit armádu, aby nebránila vstupu humanitární pomoci do země. Tu Madurova vláda odmítá s tím, že jde o začátek vojenské intervence USA. Venezuelská úřady proto zvyšují přítomnost vojáků u kolumbijské hranice, u níž se v blízkosti kolumbijské Cúcuty pomoc soustředí. Maduro tvrdí, že Venezuela pomoc nepotřebuje a potraviny v humanitárních dodávkách označil za zkažené a kontaminované.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Státy EU jsou ve vztahu k Rusku naivní. Braňte se propagandě víc, vyzval litevský ministr

Osvojuje si Meghan Markleová britský přízvuk? Od svatby s princem Harrym prý mluví jinak