České děti pouštěly spolužákům z Ukrajiny ruskou hymnu. „Gratuluji rodičům, jste borci“

Dočasnou ochranu v Česku už získalo asi 450 tisíc lidí z Ukrajiny. Velmi často sem prchají především matky s dětmi, které se následně snaží začlenit se do kolektivu v místních školách. Ostatní děti nemusí být k ukrajinským spolužákům dostatečně citlivé, ilustruje to případ, na který upozornil starosta obce Tetín v Královéhradeckém kraji Matěj Hlavatý. Podle něj za někdy nevhodné chování dětí mohou především jeho rodiče. České školy mají dlouhodobě se šikanou problémy, což potvrdil i poslední průzkum společnosti Scio.

Hlavatý na svém twitterovém účtu informoval o tom, že na nejmenované škole zaregistroval případy, kdy děti pouštěli svým ukrajinským spolužákům ruskou hymnu a kdy děti z Ukrajiny čelily tvrzením, že Rusko válku na Ukrajině nepochybně vyhraje. Podle Hlavatého nesou vinu rodiče.

„Chtěl bych pogratulovat všem rodičům, kteří doma naočkovali své děti k tomu, aby ve škole znepříjemňovali život dětem z Ukrajiny. Jste borci. Pouštět jim hymnu Ruska při příchodu do třídy je fakt super. Doufám, že jste na sebe pyšný. Je mi z vás zle,“ uvedl Hlavatý. Na dotazy dodal, že jde o skutečný případ. „Ano, doopravdy děje. Jde o 2. třídu základní školy. Kde jim ještě řeknou, že Rusko stejně vyhraje, protože je lepší,“ uvedl Hlavatý.

Chtěl bych pogratulovat všem rodičům, který doma naočkovali své děti k tomu, aby ve škole znepříjemňovali život dětem z Ukrajiny. Jste borci. Pouštět jim hymnu russka při příchodu do třídy je fakt super. Doufám, že jste na sebe pyšný. Je mi z vás zle.

— Matěj - starosta z Tetína (@matej_hlavaty) October 25, 2022

Dodal, že jméno školy zveřejňovat nechce. „Je to dobrá škola s dobrým vedením. Věřím, že se tomu budou věnovat správně. Přál bych si, aby k tomu přistupovaly školy jako celek. Xenofobie a další nenávisti do škol nepatří,“ uvedl Hlavatý. Šikana v Česku není žádnou výjimkou, především v počátku války se s ní podle odborníků setkávaly především děti Rusů.

Čtyři z deseti žáků na druhém stupni českých základních škol se často, nebo dokonce denně setkávají se slovní šikanou, 13 procent pak dokonce s fyzickým násilím. Většina navíc nemá nikoho, na koho by se ve škole obrátila. Výsledky vycházejí z dotazníkového šetření Mapa školy, které každoročně realizuje společnost Scio. V uplynulém školním roce se do něj zapojilo 14 800 dětí z prvního stupně a 12 800 žáků druhého stupně z celkem 110 škol.

Data navíc korespondují i se zjištěními České školní inspekce. Až 41 procent škol v posledních letech muselo řešit případy šikany. V mezinárodním šetření PISA pak 24 procent českých žáků uvedlo, že se šikanou mají zkušenost.

Dočasnou ochranu český stát udělil od počátku války více než 450 tisícům lidí. Víza držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Uprchlíci se musí do tří dnů od příjezdu do České republiky nahlásit cizinecké policii, dosud se u ní zaregistrovalo 545 829 Ukrajinců. Ohlašovat se nemusí děti do 15 let, kterých je mezi uprchlíky asi třetina.

Přesný počet ukrajinských běženců pobývajících aktuálně v Česku není známý. V schengenském prostoru je volný pohyb. Část lidí se vrátila do vlasti, část pokračovala případně do jiných států. Minulý týden ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání s kolegy z ostatních členských zemí zmínil, že by v ČR mohlo být kolem 320 000 uprchlíků.

Uvedl také, že český sociální systém se ukrajinským válečným uprchlíkům plně neotevře. ČR bude příchozím dál poskytovat humanitární dávku, kterou mohou získat lidé s vízem k dočasné ochraně. Podle evropského rozhodnutí o prodloužení doby dočasné ochrany pak upraví svůj zákon „lex Ukrajina“.

Děti z Ukrajiny se mají upálit či utopit, řekl propagandista

Zpráva o nevhodném chování k ukrajinským dětem přišla v době, kdy násilí na dětech stejné národnosti vyzývala ruská televize RT. Její moderátor Anton Krasovskij požadoval utopení či upálení ukrajinských dětí. Poté se omluvil a požádal o odpuštění za svá slova. Stalo se tak poté, co s ním televize pozastavila spolupráci a šéf ruské kriminální ústředny na podnět jednoho z uživatelů sociálních sítí nařídil prověřit situaci po výrocích Krasovského.

Krasovskij, známý svou podporou války proti Ukrajině, dosud zastával funkci ředitele vysílání televize RT, považované za jednu z hlásných trub kremelské propagandy. Po Krasovského vyjádřeních na adresu ukrajinských dětí šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba vyzval země světa k zákazu RT.

„Poslyšte, opravdu se stydím, že jsem nějak neviděl tu hranici týkající se dětí,“ uvedl Krasovskij podle agentury TASS. „Inu, stane se, že jste ve vysílání a necháte se unést. A nemůžete přestat. Omlouvám se všem, které to šokovalo, kterým to připadalo zvířecké, nemyslitelné a za hranou,“ dodal.

Krasovskij ve vysílání RT reagoval na vyprávění ruského spisovatele Sergeje Lukjaněnka o tom, jak mu děti při jeho návštěvě Ukrajiny v 80. letech minulého století říkaly, že by se jim žilo lépe, kdyby jejich zemi neokupovala Moskva.

„Měli je utopit,“ reagoval Krasovskij. „Prostě ty děti utopte, utopte je,“ prohlásil moderátor. Případně by je podle něj mohli „strčit do chatrčí a upálit“. V krátkém výňatku z rozhovoru, který se objevil na sociálních sítích, se Krasovskij také vysmál obviněním, že ruští vojáci během invaze znásilňovali starší ukrajinské ženy.

„Vlády, které ještě nezakázaly RT, se musí podívat na tento úryvek,“ uvedl v neděli šéf ukrajinské diplomacie Kuleba na twitteru, kde záznam sdílel. „Agresivní podněcování ke genocidě (toho člověka za to postavíme před soud), které nemá nic společného se svobodou slova. Zakažte RT po celém světě,“ dodal Kuleba.

Vysílání televize RT zakázala nedlouho po ruské invazi na Ukrajinu například Evropská unie, a to kvůli systematickým dezinformacím. RT dlouhodobě čelí kritice, že šíří ruskou vládní propagandu a protizápadní lživé informace. Moderátoři ruské televize běžně odmítají zprávy o ruských válečných zločinech a mnozí z nich využívají vysílací čas k tomu, aby vyzývali ruského prezidenta Vladimira Putina k ještě agresivnějšímu postupu během invaze, poznamenala agentura Reuters.