Sankce fungují, říká Draghi. Ruská ekonomika se vzpamatuje až kolem roku 2030

Mezinárodní protiruské sankce jsou účinné, uvedl dosluhující italský premiér Mario Draghi. Ruská propaganda ve snaze prezentovat je jako neúčinné selhala, dodal. Jeho slova potvrzuje například analýza evropské ratingové agentury Scope Ratings, podle které se ruská ekonomika na úroveň z doby před zahájením útoku na Ukrajinu pravděpodobně nevrátí dříve než v roce 2030.

Zpráva předpokládá, že výkon ruské ekonomiky se bude na konci příštího roku nacházet zhruba osm procent pod úrovní z loňského roku. „Ruská vláda s pomocí ruské centrální banky využila nečekané exportní příjmy ke zmírnění bezprostředního dopadu války na Ukrajině a sankcí na domácí ekonomiku. Dlouhodobější vyhlídky (ruské ekonomiky) se však zhoršují,“ uvedla agentura Scope.

Hospodářský růst v Rusku bude podle zprávy nadále podkopávat zrychlující odliv kapitálu, omezený přístup k západním technologiím a nepříznivé demografické trendy.

Zpráva předpokládá, že soukromý sektor v letošním roce stáhne z Ruska více kapitálu než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Tehdy odliv soukromého kapitálu z Ruska dosáhl 152 miliard dolarů (zhruba 3,7 bilionu Kč). V letošním prvním čtvrtletí podle zprávy odliv kapitálu činil 64,2 miliardy dolarů.

Ruské úřady v poslední době zlepšují odhady letošního vývoje domácí ekonomiky a tvrdí, že západní sankce mají na ruské hospodářství menší dopad, než se předpokládalo. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov například minulý týden předpověděl, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska letos klesne o 2,9 procenta. Ještě v srpnu jeho ministerstvo předpokládalo propad o 4,2 procenta.

Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož tento měsíc citovala agentura Bloomberg, ovšem varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.

Oproti tomu Itálie známky recese prý nevykazuje. Hospodářský růst ale kvůli inflaci a rostoucím cenám energií zpomaluje, uvedl Draghi na tiskové konferenci po schválení balíčku za 14 miliard eur (343,5 miliardy korun) na pomoc firmám a domácnostem. Nový balíček zahrnuje jednorázovou platbu 150 eur (3680 korun) pro lidi, kteří vydělávají méně než 20.000 eur (490.700 korun) ročně, uvedla agentura ANSA s odkazem na vlastní zdroje. Vláda již dříve vyplatila jednorázovou podporu 200 eur (4900 korun) Italům s nízkými příjmy, píše ANSA.

Draghiho vláda v červenci přišla o důvěru a Itálii 25. září čekají předčasné parlamentní volby. Draghi vyloučil, že by se po volbách ucházel o post premiéra. „Italská demokracie je silná. Neobávám se, že by Rusko mohlo zasahovat do italské politiky financováním některých stran,“ řekl Draghi podle agentury APA.