Vztah běžných Rusů k Západu se výrazně zhoršil. Teď inklinují k Číně, ukazuje průzkum

Přes projevující se dopady sankcí, izolace a samotného rozpoutání války na Ukrajině se nezdá, že by vláda Vladimira Putina přílišně ztrácela podporu mezi vlastními obyvateli. Jak upozorňovali někteří experti, Rusové mohou i pod tíhou propagandy hledat viníka zejména na Západě. A že to zřejmě Putinovi vychází, naznačuje i průzkum nezávislého centra Levada. Vztah Rusů k západním zemím se podle posledních dat prudce zhoršil.

Podle nezávislého ruského centra Levada došlo v březnu k prudkému zhoršení pohledu Rusů na Spojené státy i Evropskou unii jako celek. „Postoj k Ukrajině se prakticky nezměnil, zatímco vztah k Číně se výrazně zlepšil,“ uvádí dále výzkumníci. Výsledky tak zřejmě kopírují i postoje jednotlivých zemí ke konfliktu na Ukrajině, zatímco USA i Evropská unie podporují v konfliktu Ukrajinu, Čína se zatím odmítla připojit k západním sankcím či další izolaci Ruska.

Zatímco v únoru zaujímalo negativní postoj ke Spojeným státům „pouze“ 55 % Rusů a okolo třetiny mělo postoj pozitivní, v březnu se poměr negativního postoje zvýšil na 72 %. Stejně tak se propadl počet respondentů s pozitivním pohledem a to na 17 %. Podle Levady se tak nálady vrátily na úroveň před zhruba sedmi lety, kdy byly vztahy obou zemí také vypjaté.

Výrazně přes polovinu se pak dostal i negativní pohled na Evropskou unii. Ta si sice v únoru „vedla“ lépe než Spojené státy, když ji pozitivně nahlíželo 37 % Rusů a negativně pak 48 %, v březnu už však negativní postoj k EU zaujímalo 67 % Rusů a pozitivní pouze kolem pětiny.

Naopak postoj Rusů k Severoatlantické alianci zůstává v porovnání s rokem 2018 stále konstantní. Negativně ji totiž vnímá téměř 80 % Rusů. Ve všech případech je pak vidět výrazný rozdíl mezi generacemi, mladší lidé mezi 18-39 lety vnímají USA, EU i NATO pozitivněji. Například NATO vnímá pozitivně až pětina nejmladších mezi 18-24 lety, zatímco v případě lidí starších 55 let jde o pouhé dvě procenta.

Naopak v případě Číny vyjadřuje pozitivní postoj historicky rekordní počet respondentů, tedy až 83 % oproti pouze 8 % s postojem negativním. V tomto případě přitom podle Levady nejsou patrné ani přílišné generační rozdíly. Postoj k Ukrajině se pak podle Levady příliš nezměnil, pouze se mírně opět zhoršil, což je trend, který je v datech patrný již řadu posledních měsíců.

Podle březnových dat Levady podporuje „speciální operaci“, jak Kreml nazývá válku proti Ukrajině, až 81 % respondentů. To je jen o dvě procenta méně, než podporuje samotného ruského vůdce Vladimira Putina. Jak ale upozornil například sociolog Daniel Prokop, některé experimenty poukazují také na určité zkreslení výsledků v průzkumech, s kterým je zřejmě nutné v současné atmosféře počítat, zejména kvůli strachu ze zaujetí protivládních postojů.