EP: spolutvůrce, rozhodčí a dozor nad unijním rozpočtem

Evropské smlouvy poskytly Evropskému parlamentu (EP) jakožto přímo volenému orgánu Evropské unie široké pravomoci. Jedněmi z nejdůležitějších jsou pravomoci rozpočtové, v nichž má konečné slovo.

Platí obecné pravidlo, že všechny orgány a instituce EU vypracují do 1. července každého roku odhady svých výdajů na příští rozpočtový rok. Evropská komise (EK) tyto shrne do návrhu ročního rozpočtu, který nejpozději 1. září předloží Evropskému parlamentu a Radě EU. Na straně EP se uskuteční interní projednání, jehož výsledek je předán rozpočtovému výboru, který je věcně příslušným výborem připravujícím postoj EP.

Rada EU přijímá stanovisko k návrhu rozpočtu a předkládá jej EP do 1. října spolu s odůvodněním svého postoje.

Europarlament má poté 42 dnů na to, aby postoj Rady EU buď schválil, nebo jej většinou hlasů všech svých členů pozměnil. Poslanci EP hlasují o postoji, připraveném rozpočtovým výborem, a jakýchkoli předložených pozměňovacích návrzích zpravidla na říjnovém plenárním zasedání.

Pokud EP postoj Rady EU schválí nebo pokud nezaujme postoj, považuje se rozpočet za přijatý. Nicméně EP obvykle změny přijímá a pozměněné znění předkládá Radě EU. V tomto případě předseda EP okamžitě svolává schůzi dohodovacího výboru. Výbor se nesejde, pokud Rada EU do deseti dnů informuje EP, že všechny jeho pozměňovací návrhy přijala.

V opačném případě musí dospět k shodě dohodovací výbor, který se skládá ze zástupců Rady EU a ze stejného počtu členů zastupujících europarlament. Učinit tak musí ve lhůtě 21 dnů.

Pokud se to stane, mají EP a Rada EU na schválení nového návrhu 14 dní. Předseda EP poté rozpočet podepíše a prohlásí jej za přijatý s konečnou platností.

Pokud dohodovací výbor nedospěje k dohodě nebo pokud EP zamítne společný návrh, předloží EK nový návrh rozpočtu. V případě, kdy společný návrh zamítne Rada EU, může europarlament přesto rozhodnout o jeho přijetí.

Důležitá je zásada, že se rozhodnutí EP a Rady EU o ročních výdajích a příjmech musí držet v rámci ročních limitů stanovených pro výdaje v dlouhodobém finančním plánu EU, víceletém finančním rámci. Ten se sjednává jednou za sedm let, naposledy se ho povedlo přijmout v prosinci 2020:

Rozpočtová kontrola

Jakmile je rozpočet EU přijat, nese Evropská komise odpovědnost za jeho plnění (ostatní orgány a instituce nesou odpovědnost za své vlastní správní rozpočty).

Evropský parlament jakožto přímo volený orgán, který zastupuje daňové poplatníky EU, vykonává demokratický dohled s cílem zaručit, aby komise a další instituce a orgány řádně nakládaly s evropskými prostředky.

Na základě doporučení Rady EU rozhoduje EP o tom, zda udělí absolutorium, tzn. konečné schválení toho, jakým způsobem byl rozpočet v daném roce plněn.

Své rozhodnutí přijímá až poté, co výbor pro rozpočtovou kontrolu pečlivě posoudí účetní závěrky EK a zprávu o jejích činnostech za daný rok. Bere také v úvahu výroční zprávu Evropského účetního dvora (EÚD) a odpovědi EK na konkrétní otázky, které mohou klást poslanci EP.

Europarlament může také vydat komisi doporučení ohledně provádění rozpočtu. Komise musí na žádost europarlamentu podat zprávu o opatřeních, která byla přijata v souvislosti s těmito připomínkami a poznámkami.

Výsledkem tohoto postupu je udělení, odložení či odmítnutí udělení absolutoria.

Parlament postupuje stejným způsobem v případě schvalování závěrek ostatních institucí a orgánů, včetně svého vlastního správního rozpočtu.