Blažek ztrhal Ištvana. Nového vrchního státního zástupce jmenuje nejspíš v řádu dnů

ZMĚNY V JUSTICI

Blažek ztrhal Ištvana. Nového vrchního státního zástupce jmenuje nejspíš v řádu dnů
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Foto: Vláda ČR
1
Domov

Jakub Fujáček

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) využil příležitosti páteční schůzky s Radimem Daňhelem, jenž má nahradit v čele Vrchního státního zastupitelství v Olomouci po dvou dekádách Ivo Ištvana, aby představil veřejnosti analýzu, která je k práci olomouckých žalobců zvlášť kritická. Problémy vidí v hospodaření i efektivitě práce. Blažkovo kritické vystoupení se nelíbilo ani Ištvanovi, ani nejvyššímu státnímu zástupci Igoru Střížovi. Daňhela ministr jmenuje, jakmile se seznámí s jeho návrhem na reorganizaci úřadu – zřejmě v řádu dnů.

Analýza vypracovaná ministerstvem spravedlnosti srovnává výsledky práce olomouckého vrchního státního zastupitelství a pražského vrchního státního zastupitelství, které poslední dekádu vede Lenka Bradáčová. A pro olomoucký úřad vyznívá značně nelichotivě. Upozorňuje například na podle Blažka „znepokojující“ částky vyplacené na náhradách škody za nezákonná trestní stíhání. Od roku 2012 šlo v Olomouci o 511,5 milionu korun. V Praze, která je počtem státních zástupců až trojnásobná, mělo jít přitom jen o zhruba 331 milionů korun.

Blažek upozornil i na další dlouhodobé problémy, které ze srovnání vyplývají. Zmínil například „neuspokojivé hospodaření“. „Na 30 státních zástupců je tam (v Olomouci) až 15 vedoucích míst, což si myslím, že takový úřad nenajdeme,“ řekl ministr (více jsme psali zde).

Reakce na ministra přišly okamžitě. Blažkovo vystoupení zkritizovali jak nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, tak Ivo Ištvan, který odešel s koncem března z úřadu olomouckého vrchního žalobce po dvou dekádách dobrovolně na pozici řadového žalobce při Nejvyšším státním zastupitelství v Brně. Tvrdil ale, že důvodem je příprava novely zákona o státním zastupitelství. Vláda mimo jiné v rámci novely plánuje, že by mohlo být v budoucnu omezeno funkční období vedoucích státních zástupců, podobně jako třeba u ústavních soudců, na deset let.

Blažek na razii na úřadu vlády nezapomněl

O Ištvanově odchodu bylo nicméně rozhodnuto už v prosinci, kdy došlo ke jmenování Pavla Blažka ministrem spravedlnosti. Blažek byl totiž jedním z Ištvanových největších kritiků. A to zejména kvůli událostem z června 2013, kdy po nočním zásahu komanda na Úřadu vlády vystoupil Ištvan z pozice vrchního státního zástupce v Olomouci, jehož úřad policejní vyšetřování dozoroval, a spolu s ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robertem Šlachtou oznámil zajištění několika kilogramů zlata a 150 milionů korun v hotovosti. Notoricky známé vystoupení tohoto tandemu vyvolalo zdání rozkrytí historicky největší korupční kauzy, která vyvolala zájem i zahraničních médií. Nedlouho nato došlo po necelém roce od jmenování k pádu vlády Petra Nečase (ODS), v níž byl Blažek poprvé ministrem spravedlnosti.

I přesto šlo ale nakonec o pouhé plácnutí do vody, protože obžaloba nebyla schopna předložit přesvědčivé důkazy, které by přesvědčily soudy o vině v kauzách údajné rozsáhlé politické korupce. Soudy ve většině případů, které se týkaly mimo jiné šéfky kabinetu a partnerky tehdejšího premiéra Jany Nagyové (dnes Nečasové), obžalované zbavily po několika letech viny. V kauze tehdy začaly unikat do médií i intimní odposlechy pořízené policisty během vyšetřování, což Blažek rovněž kritizoval.

Co na to říká Ištvan

Podle Ištvana byla Blažkova kritika ovlivněna právě těmito událostmi. „Když byl Pavel Blažek ministrem spravedlnosti v roce 2012 a 2013, tak neměl k fungování VSZ v Olomouci vůbec žádné připomínky ani poznámky, přestože jsme se vídali a přestože měl všechny informace, které dnes prezentuje, tak mu nevadilo vůbec nic,“ uvedl Ištvan v reakci pro ČTK. „Jeho (Blažkův) postoj se radikálně změnil od roku 2013 po zásahu policie na úřadu vlády. Berte to touto optikou,“ dodal.

Blažek na Ištvanova slova reagoval s tím, že výsledky prezentované analýzy činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci platí bez ohledu na zmíněný policejní zásah před téměř deseti lety. K vyjádření nejvyššího státního zástupce Igora Stříže, který se s hodnocením práce olomouckých žalobců rovněž neztotožňuje a tvrdí, že úspěšnost nelze hodnotit jen podle statistik, Blažek poznamenal: „Uváděl jsem čísla bez výraznějšího komentáře. Údaje si může každý vyhodnotit sám.“

Jmenování může přijít v nejbližších dnech

Dá se očekávat, že Blažek jmenuje Střížem navrženého kandidáta Radima Daňhela, který nyní působí jako okresní státní zástupce v Kroměříži, v nejbližší době. Ministr prohlásil, že ho považuje za dobrého kandidáta, ale před rozhodnutím ho musel nejdříve seznámit s hodnocením úřadu a vyžádat si návrh řešení. To by měl Daňhel předložit podle Blažka v řádu dnů. „Pokud tu představu řekne takovou, aby byla pro ministerstvo a vládu této země přijatelná, tak nic nebrání jeho jmenování,“ řekl Blažek. Lze tedy předpokládat, že provizorium, kdy zastupitelství v Olomouci vede Ištvanův zástupce Pavel Komár, by mělo zanedlouho skončit. O tom, že by Komár nahradil Ištvana dlouhodobě, se ani neuvažovalo. Blažek si totiž stanovil podmínku, že nástupcem musí být někdo mimo současné olomoucké struktury, což Daňhel splňuje.