Část politiků kroutí hlavou nad novým šéfem ČNB. Odborníci čekají dramatickou změnu

ZMĚNA VEDENÍ ČNB

Část politiků kroutí hlavou nad novým šéfem ČNB. Odborníci čekají dramatickou změnuAKTUALIZOVÁNO
Prezident Miloš Zeman. Foto: Kancelář prezidenta republiky
1
Domov
Echo24
Sdílet:

Jmenování Alešem Michla guvernérem České národní banky vyvolalo u části politiků ostrou kritiku. Proti rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana se ohradil například europoslanec za ODS Alexandr Vondra, podle kterého se jedná o úder vládě a nejhorším rozhodnutím hlavy státu za poslední rok. S kritikou nešetřila ani předsedkyně Poslanecké sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Ekonomové očekávají, že centrální banka dramaticky změní přístup k naplňování svého mandátu. Premiér Petr Fiala uvedl, že doufá, že nové jmenování nebude znamenat změnu cíle ČNB v podobě cenové stability.

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval nového guvernéra centrální banky Aleše Michla, jehož mandát začne od 1. července. Nahradí tak končícího guvernéra Jiřího Rusnoka, pod jehož vedením centrální banka navyšovala úrokové sazby kvůli boji s inflací. Michl po svém jmenování uvedl, že na prvním letním zasedání navrhne stabilitu úrokových sazeb, tedy ponechání na stejné úrovni.

Předseda Petr Fiala doufá, že Michlovo jmenování nebude znamenat změnu cíle v podobě cenové stability. „Věřím, že centrální banka podnikne všechny kroky k tomu, aby inflace v ČR začala postupně klesat,“ řekl Fiala.

Ke jmenování Michla se ale ostře vyjádřili někteří politici, kteří Michlovi vyčítají zejména jeho dřívější spolupráci se šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem. Nový guvernér ČNB byl totiž v minulosti Babišovým poradcem. „Má-li být ČNB respektovaná a podle Ústavy nezávislá instituce, nemůže v jejím čele stát ANOsluha! Tandem Zeman-Babiš bohužel zase zaúřadoval,“ uvedl ke jmenování europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil.

Ostře se také vyjádřil i Alexandr Vondra, podle kterého se jedná o špatný výběr Miloše Zemana. „Jmenování nového šéfa ČNB je nejhorším krokem prezidenta nejmíň za poslední rok. Úder vládě, nahrávka Babišovi a hlavně jmenování někoho, kdo uvažuje jen transakčně, často v rozporu s dlouholetou tradicí a také ústavní povinností ČNB držet stabilitu měny,“ uvedl Vondra.

K Michlovi nešetřila kritikou ani předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Podle ní je dle článku 98 ústavy úkolem centrální banky dosažení a udržení cenové stability a vytváření nízkoinflačního prostředí a nezávislost centrální banky na politické moci. „Pan Michl jako bývalý poradce Andreje Babiše nesmí mít za úkol zlevňování půjček Agrofertu, ale blaho země,“ dodala Pekarová Adamová.

Zelená vlna v bankovnictví

Ekonomové upozorňují, že jmenování Michla guvernérem naznačuje poměrně dramatickou změnu v přístupu centrální banky k naplňování svého mandátu. „Prezident Zeman bude v nejbližší době vybírat hned několik dalších členů rady, přičemž má možnost neprodloužit mandát dosavadním příznivcům růstu sazeb. To se v kontextu dnešního rozhodnutí jeví jako poměrně pravděpodobné. Již v létě by tak v bankovní radě mohla většinu tvořit skupina příznivců uvolněnější měnové politiky,“ řekl hlavní ekonom Cyrrus Vít Hradil.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se bude centrální banka držet současných úrokových sazeb a neočekává se další navyšování. „V tuto chvíli to tedy vypadá tak, že letos a také ještě příští rok sestaví prezident Zeman nakonec takovou bankovní radu, jež je většinově přesvědčena, že současná inflace je z velké, zřetelně převažující části dovezená, a že za ni tedy nijak zásadně nemohou tuzemští politici,“ řekl Kovanda.

Expert na bankovnictví z poradenské společnosti KPMG Martin Křivánek zase upozorňuje, že se zatím nemluví o směřování centrální banky v souvislosti s detailním klimatickým stres tesem bankovního sektoru. „Vhodná kalibrace testu by byla pro ČNB výzvou. Česko je totiž v evropském srovnání více závislé na fosilních palivech a bude tedy více ovlivněno takzvaným přechodovým rizikem, které se odvíjí od předpovědí, jak dobře zvládneme přerod na bezemisní ekonomiku,” řekl Křivánek.

Podle něj i bez případného stres testu bude muset ČNB již během podzimu reagovat na rizika, která plynou ze změny klimatu v rámci hodnocení bankovních rizik (SREP). „Změní ČNB své směřování v oblasti dopadů klimatických změn a ESG? Stane se členem mezinárodního uskupení přibližně 100 centrálních bank ozeleňujících finanční sektor? Zavede zelenou politiku a programy financování jako některé centrální banky v Evropě? Na tyto otázky se možná s příchodem nového guvernéra dozvíme v nejbližších měsících odpovědi,“ dodal.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články