ČEZu unikly interní informace do Bulharska. Stojí za nimi údajně ministerský náměstek z financí
Předání tajných dokumentů
NOVÉ
1
Prodej majetku ČEZ v Bulharsku se komplikuje. Vyšlo totiž najevo, že náměstek české ministryně financí a člen dozorčí rady ČEZ Ondřej Landa byl zřejmě ten, kdo bulharskému premiérovi Bojkovi Borisovi poslal interní informace o prodeji aktiv společnosti ČEZ. Ta sice podepsala smlouvu s bulharskou firmou Inercom, tamější vláda má ale zájem nečekaně vstoupit do obchodu.
Bulharský premiér v pondělí řekl, že mu citlivé materiály poskytl český premiér v demisi Andrej Babiš. Ten to však popřel. Server Mediapool.bg následně napsal, že zdrojem informací byl náměstek Ondřej Landa. „Nevím, co píšou bulharská média, s bulharskou vládou nekomunikuji,“ odpověděl stručně na dotaz HN.
Tajné dokumenty mají obsahovat fotokopie materiálů, které dokládají, jak chtěla firma Inercom koupi bulharských aktiv ČEZu financovat. Dle HN Borisov na základě dokumentů následně řekl, že pověří centrální banku i zpravodajskou službu, aby celou věc prošetřily.
ČEZ se s Inercomem dohodl na odprodeji aktiv v Bulharsku letos v únoru. Za 8,7 miliardy Kč má firma dle HN získat 67% podíl v jedné ze tří distribučních společností v zemi. Součástí koupě jsou i solární a bioplynová elektrárna.
Obchod ale vyvolává v Bulharsku nedůvěru hned z několika důvodů. Jednak je Inercom relativně malá a neznámá firma, u níž naskakují pochybnosti, zda vůbec dokáže hospodařit s majetky ČEZ, jednak se neví, odkud získala bulharská společnost dostatek peněz na tak velký nákup.
Situaci komplikuje i arbitrážní soud
Po podepsání smlouvy mezi oběma společnostmi se však do věci vložil bulharský premiér. Kvůli zdražování elektřiny v roce 2013 již jeho vláda jednou padla. Borisov dle HN na svém facebookovém profilu označil transakci za útok na svou osobu. Bulharský premiér následně oznámil, že podíl ČEZu koupí bulharský stát. „Máme podepsanou smlouvu, uvidíme, s čím nás Inercom osloví,“ uvedl pro HN k věci mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Zásahy do podnikání ČEZ vnímala firma tak, že znehodnocují její investici, a v roce 2016 se obrátila k arbitrážnímu soudu. Podle informací HN chce česká firma po bulharském státu 500 až 600 milionů eur, tedy až 15 miliard korun. Nabízí se tak otázka, zda by bulharská vláda společně s odkoupením aktiv zaplatila i případné odškodnění.
