„Elektřinu nezaplatíme všem.“ Proč máme dražší proud než Slováci?

ZASTROPOVÁNÍ CEN

„Elektřinu nezaplatíme všem.“ Proč máme dražší proud než Slováci?ROZHOVOR
"Zastropovaná částka je vyšší, než byla v minulých letech, to je samozřejmě pravda. Zároveň je to ale cena, kterou je většina domácností schopna zaplatit," říká premiérův poradce Jakub Kajzler. Foto: Jan Zatorsky
1
Ekonomika

Markéta Malá

Vláda Petra Fialy (ODS) představila plán, jak občanům ulevit od bezprecedentně vysokých cen energií, které jim už nebezpečně zvyšují životní náklady. Ceny elektřiny i plynu konečně zastropovala. Ve stejnou dobu přišly návrhy na cenové stropy i z Bruselu. O tom, jak spolu česká a evropská cesta souvisí, koho nemine zdanění a jak z toho vyjde tuzemský spotřebitel, mluví v rozhovoru pro Echo24 poradce premiéra Jakub Kajzler. Ten také tvrdí, že český strop 6 korun za kilowatthodinu musí většina domácností utáhnout, protože níž už stát nepůjde. Co se pak týče podniků, pomáhat se bude jen těm, „které to skutečně potřebují“.

Bruselský návrh na zastropování ceny elektřiny na 180 eur za megawatthodinu (tedy na zhruba 4400 korunách) vyvolal diskusi o tom, zda tento strop není nižší než českou vládou schválených 6 korun za kilowatthodinu včetně daně. Co tedy zjednodušeně znamená ten evropský plán a jak jde dohromady s naším domácím řešením?

Částka 180 eur je určitá referenční hodnota, od které Evropská komise členským státům umožňuje výrobcům elektřiny zdaňovat jejich příjmy. To znamená, že když elektrárna vyrábějící z jiných než plynových a černouhelných zdrojů prodá elektřinu za částku vyšší než 180 eur, je stát oprávněn tyto příjmy zdanit. Ta částka ovšem neříká nic o tom, kolik má být cena elektřiny pro koncové spotřebitele. Komise pouze říká, že peníze ze zdaněných příjmů některých výrobců můžeme použít na kompenzace finálním spotřebitelům, tedy občanům a podnikatelům. Rozhodně tedy evropský strop a český strop nemůžeme srovnávat. Velká část elektřiny, která se nyní dodává, byla prodána už v minulých dvou, třech letech za daleko nižší částky, než je těch 180 eur. ČEZ má například velkou část elektřiny prodanou za cenu nižší než 100 eur. V tomto případě by tedy nebylo co danit, a tudíž ani co kompenzovat konečným spotřebitelům.

Jak s tím tedy souvisí ten český strop na elektřinu?

Opatření, která v pondělí přijala česká vláda, s tím evropským souvisí, doplňují se. Evropské řešení míří na hledání zdrojů pro kompenzace. My se zastropováním snažíme právě o to kompenzování nákladů spotřebitelům. Obchodníci tedy nemohou dodávat spotřebitelům elektřinu dráž než za 200 eur za megawatthodinu, tedy za 5 korun bez DPH a bez poplatků za distribuci. A pokud nakoupili obchodníci od výrobců elektřinu za částku vyšší, což se samozřejmě dělo, protože museli nakupovat na spotovém trhu, rozdíl mezi skutečnými vynaloženými náklady plus regulovanou marží a tím stropem 200 eur jim bude kompenzován ze státního rozpočtu. A na tyto kompenzace mohou být použity peníze, které získáme například právě zdaněním energetických firem. Ale to je ještě otázka, zda je získáme přes windfall tax nebo jiným způsobem.

Windfall daň tedy nakonec bude?

Vláda o ní zatím stále nerozhodla, i z toho důvodu, že Evropská komise přišla s dalšími úpravami, které je ještě třeba vyhodnotit, abychom byli v souladu. Detaily tedy zatím nemůžu říct, finální rozhodnutí ještě nepadlo. V tomto případě ale nejsme pod takovým časovým tlakem, protože daň by se stejně vybírala až za rok 2023. Určitě se ale s mimořádnými příjmy od několika sektorů počítá.

Jak to bude s kompenzacemi výrobcům elektřiny? Co znamená, když ministr financí Stanjura říká, že jim se nic kompenzovat nebude?

České řešení má ještě druhou větev, která se týká povinného odprodeje určité části elektřiny poskytovatelům veřejných služeb. Počítá se s tím, že výrobci část své produkce prodají státu za výrobní náklady plus přiměřený zisk. V tomto případě se tedy nehledí na tržní spotové ceny a k žádným kompenzacím výrobcům nedojde.

Těch avizovaných 130 miliard ze státního rozpočtu tedy padne na kompenzace pro obchodníky?

Ano. Je tady totiž velká část spotřebitelů, zejména firem, kteří elektřinu nakoupenou nemají. Ať už kvůli obchodní strategii nebo kvůli tomu, že stále věřili v pokles ceny, tak nenakupovali. A elektřinu pro ně musejí obchodníci někde nakoupit za aktuální velmi vysokou tržní cenu. A rozdíl mezi touto cenou a stanoveným stropem jim budeme kompenzovat. Neprodaná část produkce tuzemských výrobců elektřiny plně neobsáhne požadavky zdejších spotřebitelů. To znamená, že obchodníci pro ně musejí nakupovat i od zahraničních dodavatelů. Protože část české produkce se prodala tam. Nefunguje to tak, že by se všechna u nás vyrobená elektřina prodala v Česku a za hranice šly jen přebytky. Někteří obchodníci nakupují v zahraničí. Například proto, že je to díky dlouhodobým kontraktům levnější.

Když se vrátím k tomu našemu českému stropu 6 korun za kWh, což se započtením té regulované složky vychází pro spotřebitele na 7 až 9 korun za kWh, proč byl stanoven na této výši? Je to přeci stále dost, proč by nemohl být nižší?

Částka je vyšší, než byla v minulých letech, to je samozřejmě pravda. Zároveň je to ale cena, kterou je většina domácností schopna zaplatit. A ta část, která to neutáhne, může využít další nástroje, což je hlavně příspěvek na bydlení, který jsme rozšířili a zjednodušili. Kdybychom šli se stropem ještě níž, byly by to jednak další obrovské výdaje z rozpočtu, řekněme další desítky miliard. A navíc by to nemělo ten žádoucí úsporný efekt. Nabídka elektřiny je na evropském trhu relativně malá, především vzhledem k odstávkám jaderných elektráren ve Francii. Když je elektřiny málo, je drahá. Tedy když snížíme spotřebu, klesne opět i konečná cena.

Právě ve Francii nebo na Slovensku ceny elektřiny vláda zastropovala na mnohem nižší úrovni než u nás. Slováci na 61 eur za MWh, Francouzi dokonce na 46 eur. Jak lidem vysvětlíte, že u nás strop nemohl být také na podobné úrovni?

K tomu je třeba dodat, že nefyzické osoby, tedy podniky a firmy, mají v těchto zemích jednu z nejvyšších cen elektřiny. Na Slovensku mají domácnosti ceny nízké dlouhodobě, ale doplácí na to průmysl, veřejné instituce, a to třeba i domovy důchodců. Ti to vlastně kompenzují. A i přesto ještě vznikají dodavatelům energií obrovské schodky, které jim stát bude muset sanovat. Ve Francii je to obdobné. Zastropovali cenu domácnostem, ale průmysl tam platí jednou z nejvyšších cen elektřiny v Evropě. Nic takového jsme nechtěli. Hledali jsme balanc pro to, aby mohl náš průmysl fungovat a zaměstnávat lidi a zároveň aby i oni měli energie za dostupnou cenu.

Zastropovaná cena má platit do konce příštího roku. Co bude potom? Počítáte s tím, že cena elektřiny bude klesat a strop už nebude nutný?

Budeme mít určitě možnost platnost zastropování prodloužit, pokud by ta kritická situace na trhu převládala. Zatím ale podle různých predikcí budou ceny klesat.

Pokud budeme předpokládat, že cena elektřiny pod 50 eur za MWh, která v minulých letech byla standardem, už nikdy nebude, mají si tedy lidé zvyknout na to, že toto je nový normál, žádné stropy nebudou a minimálně dvojnásobné účty za elektřinu už budou platit navždycky?

Nevím, jak moc jste schopná ceny elektřiny na příští roky predikovat. Řekněme ale, že v nějakém krátkodobém výhledu, se nedá očekávat, že bychom se dostali na úroveň roku 2020. Ale například na rok 2025 se teď elektřina na trhu prodává pod 200 eur. V případě, že se podaří produkci elektřiny navýšit, zprovoznit LNG terminály a dosáhnout energetických úspor, je velký předpoklad, že cena půjde ještě níž.

Jak to vypadá s úsporným tarifem? Půjde dohromady se zastropovanou cenou?

Za letošní rok v rámci tarifu občané určitě dostanou „slevu“ na elektřinu zhruba čtyři tisíce. Obchodníci nebudou muset provádět dvě změny záloh, bude tedy jen jeden předpis, který se do záloh lidem propíše asi do konce listopadu. Do měsíčních plateb se jim tedy promítne jak sleva díky tarifu, tak rovnou ty zastropované ceny.

A od nového roku už bude tedy platit jen zastropovaná cena, ale úsporný tarif se zruší?

Bude platit strop, a ještě se řeší, jakým způsobem se úsporný tarif využije. Zda se úplně zruší, nebo bude využit třeba pro zranitelné zákazníky. Ale určitě už nebude plošný.

Vláda konečně představila také pomoc podnikům. Závěr je takový, že chce náklady na drahé energie kompenzovat asi 8 tisícům podnikům. Zastropované ceny tedy podniky mít nebudou?

Pomoc pro ty největší a energeticky náročnější podniky by měla být uplatněna přes evropský dočasný krizový rámec. Na to půjde dohromady 30 miliard korun. A k tomu bude platit nový režim zastropování cen pro malé a střední podniky na vysokém i velmi vysokém napětí. O uplatnění této pomoci jsme v Bruselu žádat nemuseli. Ale pro velké podniky zastropovanou cenu zavést nelze. Tam se musí postupovat podle krizového rámce.

A proč tedy o víkendu ministr Stanjura mluvil o ceně proudu pro průmysl 200 eur za MWh?

Ta pomoc bude obdobná, jen je k tomu přistupováno jiným, legislativně schůdným způsobem. Navíc k té pomoci z dočasného krizového rámce můžeme přistoupit opravdu co nejdříve ještě letos. Od zastropování se to liší jen formou: buď ty vyšší náklady vůbec nezaplatí, nebo jim je vrátíte.

Co když nějaké podniky na kompenzace nedosáhnou? Jaké pak budou následky? Mluví se tady o čím dál častější hrozbě insolvencí, propouštění zaměstnanců.

Podmínky jsou nastavené tak, aby pomoc šla firmám, u kterých náklady na elektřinu tvoří významnou položku. Jestliže ale firma vydává na energie jednotky procent svých nákladů, tak i v případě, že tyto náklady vzrostou, měla by to být schopná zvládnout bez státní pomoci. Samozřejmě, že u průmyslového podniku, který vydá na energie desítky procent nákladů, hraje jakékoliv zvýšení zásadní roli. Nelze všem zaplatit elektřinu. Musíme pomáhat těm, kteří to opravdu potřebují, jinak stát zbankrotuje.