Úmrtnost diabetiků vzrostla o deset tisíc. Může za to covid a zanedbaná péče

Dva roky trvající pandemie za sebou nenechává jen oběti covidu, ale i omezování péče či obavy, kvůli kterým lidé vynechávají pravidelné či preventivní prohlídky. To s sebou nese varování nejen do dalších let, ale vede zjevně i k úmrtím. Podle dat patřila k druhým nejčastějším komorbiditám u zemřelých s covidem cukrovka, za rok 2020 se počet úmrtí diabetiků meziročně skokově zvýšil až o 10 tisíc případů.

Na rizika odkládání preventivní péče či pravidelných prohlídek upozorňovala opakovaně řada odborníků nejen z řad onkologů či kardiologů, stejně tak na zhoršení životního stylu, větší spotřebu alkoholu, cigaret či přibírání na váze. Podobně špatný dopad pak má zřejmě stále nekončící pandemie koronaviru na lidi trpící diabetem. Pacienti s nedostatečně léčenou cukrovkou, obézní lidé či osoby s dalšími souvisejícími chorobami totiž mají vyšší riziko těžkého průběhu covidu-19 a úmrtí.

A podle odborníků může u diabetiků právě špatně nastavená, neupravovaná léčba vést k většímu riziku těžkého průběhu onemocnění covidem-19, upozornila v tiskové zprávě Asociace inovativního farmaceutického průmyslu. „Během pandemie covid-19 nenavštěvují mnozí diabetici ambulance diabetologů tak často jako obvykle, nemusí docházet k pravidelným úpravám léčby a léčebných opatření, mohou být vynechávána některá preventivní vyšetření a také nezbytná edukace,“ řekl Martin Prázný, vědecký sekretář České diabetologické společnosti.

Diabetes patřil v minulém roce k druhé nejčastější komorbiditě, kterou měli podle oficiálních dat lidé prokazatelně zemřelí na covid-19. Umístil se těsně za ischemickou chorobou srdeční a objevil se téměř v pětině případů úmrtí. V roce 2020 tak zemřelo o deset tisíc diabetiků více než v letech předchozích. To je ovšem nárůst, který nejde vysvětlit jen covidem-19, zřejmě tak podle odborníků hraje roli právě zanedbaná péče.

Zatímco v předchozích let umíralo asi 37 000 až 38 000 lidí s cukrovkou ročně, loni jich zemřelo 48 000. Podle asociace nejde ve srovnání se zahraničím o výjimečná čísla. „Podíl diabetiků 2. typu u pacientů s covidem-19 v USA činil u nehospitalizovaných pacientů 6 %, u hospitalizovaných již 24 %, mezi přijatými na jednotku intenzivní péče pro těžký průběhu onemocnění covid-19 bylo 32 %. V Itálii byla hlášena 17% prevalence diabetu u pacientů, kteří byli pro vážný průběh covid-19 přijati na jednotky intenzivní péče. Ve Velké Británii bylo na jednotky intenzivní péče přijato 18,3 % diabetiků s vážným průběhem covidu-19. Další studie prokázala významnou převahu diabetiků zemřelých na covid-19 ve srovnání s přeživšími na odděleních jednotek intenzivní péče ve Španělsku (30,5 % vs. 19,75 %),“ dodala asociace v tiskové zprávě.

Kromě dopadů na zdraví pak podle asociace dochází i ke značným důsledkům ekonomickým. Podle studie nákladů na hospitalizaci covidových pacientů s diabetem v Evropě se náklady pohybovaly v rozmezí od 635 000 Kč mezi lidmi s diabetem 2. typu s dobrou kontrolou glykémie do téměř 1 500 000 Kč mezi lidmi s diabetem 1. typu s nedostatečnou kontrolou glykémie. „Vyšší částka odráží vyšší riziko intenzivní péče, nutnost ventilační podpory a delší hospitalizace dle typu diabetu. Odpovídající náklady na hospitalizaci osoby bez diabetu byly odhadnuty na 430 000 Kč,“ dodala asociace.

V Česku je v současnosti už přes milion lidí trpících cukrovkou. VZP, která je s 5,9 milionu klientů největší tuzemskou zdravotní pojišťovnou, loni evidovala 561 800 pojištěnců s cukrovkou, meziročně asi o 9400 méně. Pojišťovna na jejich léčbu vydala 8,3 miliardy korun, o půl miliardy více než v roce 2019.

Pojišťovna se chce podle ředitele Zdeňka Kabátka v příštím roce více zaměřit na prevenci cukrovky druhého typu. V současnosti dostávají bonifikace od pojišťovny lékaři, kteří pacienta pravidelně kontrolují, nastavují mu léčbu či jiná opatření. Nově by VZP chtěla odměnit i pacienty, kteří budou dodržovat doporučení lékaře a zlepší se například výsledky jejich vyšetření. Ti by pak mohli čerpat příspěvky z fondu prevence na ozdravné pobyty.