Ofenziva u Chersonu nebude, zaznívají z fronty pesimistické hlasy

UKRAJINSKÝ PROTIÚTOK

Ofenziva u Chersonu nebude, zaznívají z fronty pesimistické hlasy
Ukrajinská protiofenziva vyvolává otázky. Foto: Shutterstock
1
Svět

Záviš Dobiašovský

Zásadní obrat, nová fáze války či nutnost, jak udržet západní pomoc a ukázat šanci na úspěch. Ukrajinská protiofenziva se skloňuje už několik týdnů z úst ukrajinských představitelů i některých západních analytiků. Naposledy se za její možný začátek považovaly například první nečekané výbuchy na Krymu. V realitě však zdaleka není zřejmé, zda Ukrajina něco takové plánuje a zda na to má prostředky. A nejen z fronty přichází spíše pesimistické odhady, ale i dohady o variantách ukrajinské taktiky.

U analytiků se objevují různé scénáře, kam rétorika ohledně zahájení protiofenzivy na jihu v Chersonské oblasti vede. Ta je v řadě ohledů stěžejní pro Rusko i Ukrajinu a skrývá strategické přístavní město Cherson. Za rétorikou může podle analytiků stát snaha přilákat více ruských jednotek na přijatelnější území pro protiútok, snaha vylákat ruské jednotky na území, které je možné odříznout od zásobování i doplnění čerstvých sil, či snaha oslabit ruskou přítomnost na východní frontě. Případně snaha Rusy odstřižené na území na západ od řeky Dněpr „vyhladovět“.

„Rusové v současnosti nemají ani jednu bezpečnou zásobovací trasu, která by byla s to naplnit potřeby vojenského uskupení u Chersonu. Antonivskyj most už nelze přejít ani pěšky. To se také stalo hlavním důvodem, proč vojenské velení opustilo Cherson. Většina z nich odjela z Chersonu, jsou o tom důkazy,“ komentoval situaci zástupce šéfa oblastní správy Jurij Sobolevskyj podle listu Ukrajinskaja pravda.

Problém však vězí nejen v prostředcích pro vedení protiofenzivy, ale i v čase. S blížícím se podzimem analytici upozorňují, že je pro Ukrajinu klíčové stihnout případně zaútočit do doby, než situaci ztíží nepříznivé podmínky podzimního počasí, podobně jako je to důležité pro západní spojence, kteří budou na domácí půdě bojovat s ekonomickými dopady války na obyvatele. Z fronty se přitom ozývají pesimističtější odhady, které věří spíše tomu, že k žádné protiofenzivě nedojde.

Na frontové linii v regionu příliš známek přípravy velké protiofenzivy není, píše například americký list The Washington Post s tím, že situace ukazuje spíše na dlouhé pokračování patové situace. „Musíme být upřímní. Ukrajina zatím nemá potřebné množství zbraňových systémů k provedení protiofenzivy,“ cituje anonymně list jednoho z vojenských poradců ukrajinské vlády. „Pořád je možné dosáhnout nějakého výsledku, ale pokud k tomu dojde, bude to výsledek chytré ukrajinské strategie spíše než protiútoku poměrnou silou,“ dodal.

Poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak v úterý oznámil, že se Ukrajina pouští do protiofenzivy ve stylu útoků na logistiku, zásoby a cíle daleko za frontovou linií, tedy podobně, jako nečekané výbuchy na Krymském poloostrově. Britskému deníku The Guardian řekl, že podobné útoky lze očekávat v příštích dvou či třech měsících. Deník však konstatuje, že nemusí jít jen o „strategii, která vyvolá v ruské armádě chaos“, jak ji nazývá Podoljak, ale také přiznání, že Ukrajina v současnosti nemá vojenské síly zahájit dříve naznačovanou mohutnou proitofenzivu.

Podoljak mluví o tom, že Ukrajina nechce na rozdíl od Ruska používat zastaralou taktiku protiofenzivy, tedy využití hrubé síly, která vedla ke zničení měst jako je Mariupol. I podle vojenského analytika a spolupracovníka redakce Lukáše Visingra je značně nepravděpodobné, že by Ukrajina v případě města Chersonu přistoupila k útoku. „To by znamenalo nutně dělat to, co Rusové se Severodoněckem, tedy srovnat ho z 90% se zemí,“ řekl deníku Echo24 Lukáš Visingr s tím, že v případě protiútoku přichází v úvahu spíše snaha Ukrajiny porazit výrazně ruské jednotky v regionu kolem města.

Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí. A podle analytiků Rusko v poslední době pozice na jihu Ukrajiny intenzivně posilovalo. Některé odhady mluví až o více než 20 tisících ruských vojácích, kteří se v současnosti nacházejí na pravém břehu Dněpru. V červenci odhadovalo ukrajinské vedení počet vojáků v Chersonské oblasti až na 15 tisíc. Podle Visingra je sice jasné, že Rusové v oblasti posilují a staví obranu, ale skutečný počet jednotek je spíše spekulativní.