U většiny lidí příznaky časem pominou. Nestrašte lidi long covidem, zní od infektologů

DLOUHODOBÉ NÁSLEDKY

U většiny lidí příznaky časem pominou. Nestrašte lidi long covidem, zní od infektologů
Lidé se po zotavování se setkání s covidem-19 mohou potýkat mimo jiné s poruchami soustředění, bolestmi hlavy či kašlem. Foto: Shutterstock
Domov

Rekonvalescence po covidu může trvat týdny, v naprosté většině však příznaky časem odezní a nenechávají žádná znatelná poškození. Infektologové se proto obávají nadužívání termínů jako „long covid“ či „post covid syndrom“ a varují před jejich možným zneužíváním ze strany některých pacientů, ale i samotných poskytovatelů zdravotních či jiných služeb. Otázku otevřela na červnovém jednání klinické skupiny ministerstva zdravotnictví primářka Kliniky infekčních nemocí Hana Roháčová z Fakultní nemocnice Bulovka.

Nižší výkonnost, poruchy soustředění, bolest hlavy, kašel či úzkosti a poruchy spánku. Pacienty po prodělaní onemocnění covidem-19 mohou trápit nepříjemné obtíže i několik týdnů či měsíců. Zejména u středně těžkých či těžkých případů nemoci tak podle odborníků může rekonvalescence trvat déle než u jiných respiračních infekcí. V naprosté většině případů však potíže časem vymizí a nezpůsobí trvalé následky.

Podle infektoložky Hany Roháčové je však třeba postupovat při posuzování potíží v rámci infekčních onemocnění obecně s obezřetností. Na jednání klinické skupiny, která je nyní hlavním poradním orgánem ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) ve věcech kolem epidemie covidu-19, zmínila potřebu zaujmout stanovisko kvůli tomu, že se ve veřejném prostoru objevují informace, které prezentují tzv. long covid či post covid syndrom jako nové onemocnění, které postihuje řadu lidí a způsobuje jim často těžko ověřitelné potíže.

„Setkáváme se s tím opakovaně – postencefalitický syndrom, postborreliový syndrom, nyní poscovidový syndrom. Obecně je třeba říci, že každé onemocnění, v tomto případě infekčního původu může zanechat po dobu několika týdnů nebo i měsíců potíže charakteru únavy, nevýkonnosti, eventuálně i bolestí hlavy, kloubů apod. Je to následek vyrovnávání se organismu s proběhlou nemocí,“ uvedla pro deník Echo24 Roháčová s tím, že jde převážně o „funkční změny“, které postupně odeznívají. „Jsou vnímány individuálně, nelze je paušalizovat a podíl hrají jistě i psychosomatické vlivy,“ dodala Roháčová.

Je třeba je pak odlišovat od poruch „organického charakteru“, jako jsou poruchy plicních funkcí po proběhlém zánětu plic. „Tyto jsou objektivizovatelné a vyšetřeními prokazatelné a při jejich prokázání je pacient dále sledován, popřípadě léčen. Pokud jde o potíže funkčního charakteru, je na místě individuální postup, nikoliv však zneklidňování pacienta, že jde o následky onemocnění, které vyžadují hospitalizaci, změnu pracovní schopnosti a podobně,“ vysvětluje svůj postoj Roháčová.

Roháčová tak na jednání klinické skupiny varovala i před možným zneužíváním této diagnózy. Podobné obavy sdílí Společnost infekčního lékařství ČLS JEP. Jak deníku Echo24 řekl její předseda a primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý, zneužívat situace se mohou snažit některá zdravotnická, laboratorní či lázeňská zařízení pro „tahání peněz“ z pacientů či skrze zdravotní pojištění. Stejně tak výrobci podpůrných prostředků, vitaminů či i samotní pacienti, kteří by mohli podle Dlouhého usilovat o invalidizaci či jiné neoprávněné výhody.

„V naprosté většině případů jsou potíže dočasné a vymizí; trvalé následky má jen velmi omezený počet nemocných s takzvanou pozánětlivou fibrotizací plic, kdy se zánět hojí tvorbou vaziva a jeho přítomnost následně zhoršuje dýchání,“ uvedl pro deník Echo24 Dlouhý s odkazem na odborné stanovisko společnosti, které podpořila klinická skupina na ministerstvu či výbor České internistické společnosti ČLS JEP.

„U většiny dočasných potíží, které pacienti po covidu-19 zažívají, nejsou lékařským vyšetřením nalezena poškození tkání či orgánů ani změřitelné či viditelné změny při laboratorních, rentgenových a jiných vyšetřeních,“ dodal s tím, že u dočasných potíží v rekonvalescenci neexistuje žádná speciální léčba. Rekonvalescence musí být dostatečně dlouhá, může případně zahrnovat i pracovní neschopnost či přizpůsobení zátěže aktuální výkonnosti a mírnit se může pomocí léků proti kašli či bolesti.

Pacienty je podle infektologů především třeba ujistit, že dlouhodobé potíže k infekci patří a v naprosté většině případů odezní, někdy to však může trvat déle. „Pokud problémy trvají nebo pacienta obtěžují příliš, měl by se obrátit na svého praktického lékaře. Ten pacienta vyšetří a rozhodne, zda jsou třeba konzultace se specialistou (plicním lékařem, infektologem, kardiologem apod.),“ dodal Dlouhý.

Infektologové současně varují před zmiňovanými psychosomatickými vlivy, kdy se u řady lidí může negativně projevit prožití dlouhých měsíců v době epidemie. „Se vším stresem, strachem o sebe i své blízké, s frustrací z lockdownů a omezení sociálních kontaktů i běžných životních radostí,“ dodal Dlouhý.