Co čeká Brity? Scénáře „plánu B“ po odmítnutí dohody a ztroskotání hlasování o nedůvěřě proti Mayové
BREXITOVÝ BOLEHLAV
NOVÉ
1
Britská premiérka Theresa Mayová den po odmítnutí brexitové dohody Dolní sněmovnou přečkala hlasování o nedůvěře vyvolané opozicí. Poté, co se v úterý dočkala podle britského tisku historické porážky a ponížení, ji ve středu večer podržela její Konzervativní strana a severoirští unionisté podporující její menšinovou vládu. Nyní musí vláda Mayové předložit tzv. plán B.
Pro vyslovení nedůvěry vládě v Dolní sněmovně hlasovalo 306 poslanců. Vládu naopak podpořilo 325 zákonodárců. K vyslovení nedůvěry bylo potřeba 318 hlasů. Vládu kromě konzervativců podpořila také severoirská Demokratická unionistická strana (DUP), která podporuje menšinový kabinet Mayové. Předsedkyně DUP Arlene Fosterová po středečním setkání s Mayovou předem potvrdila, že její strana vládu v hlasování podpoří. V kritické době pro Británii je to podle ní v národním zájmu.
Na rychlé předložení nového plánu ohledně rozchodu s Evropskou unií tlačili jak britští politici, tak představitelé unijních zemí. Vláda Mayové musí podle nedávno schváleného dodatku zákona do 21. ledna v parlamentu předložit takzvaný „plán B“, tedy návrh dalšího postupu. Jaké jsou možné scénáře dalšího vývoje kolem brexitu?
Neřízený brexit bez dohody jako nejčernější scénář
Takzvaný neřízený brexit, který si ale žádná strana nepřeje a obecně je považován za nejhorší možnou variantu. Panují obavy především z ekonomických dopadů takového vývoje, zejména z výrazného narušení volného pohybu zboží, zdržení plynulého pohybu kamionové dopravy na hranicích a podobně. Nejistý by byl osud Britů žijících v zemích EU a také občanů EU v Británii.
Mayová se pokusí s Evropskou unií dohodu vyjednat znovu
Takový vývoj je nepravděpodobný, neboť Brusel dal opakovaně najevo, že opětovně rokovat o dokumentu nehodlá. To v úterý v k poslancům zdůraznila i sama premiérka. Německý ministr zahraničí Heiko Maas krátce před hlasováním uvedl, že další rozhovory s Londýnem jsou možné, ale že dohoda je „taková, jaká je“. Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že při jejím vyjednávání EU udělala maximum. Nejsou ale údajně vyloučeny úpravy politické deklarace, které brexitovou dohodu provází. Součástí rozhovorů s Bruselem by mohla být i žádost o odložení brexitu.
Odložení brexitu
Už v pondělí britská média informovala s odvoláním na bruselské zdroje, že EU se připravuje na „technické“ odsunutí termínu brexitu přinejmenším do července. Andrea Leadsomová, která organizuje vládní agendu v britské sněmovně, ale ve středu prohlásila, že vláda brexit odložit neplánuje. Tento krok by případně musely schválit členské státy EU.
Druhé britské referendum o EU
Vyžadovalo by odložení brexitu, neboť na jeho uspořádání už není do 29. března dost času. Vláda Mayové ale další plebiscit několikrát vyloučila.
Předčasné volby
I sama Mayová může dojít k závěru, že předčasné volby by byly nejlepším řešením současné patové situace. Pokud by s takovým návrhem přišla, musely by jej schválit dvě třetiny poslanců Dolní sněmovny. Volby by se mohly konat nejdříve za 25 pracovních dní.
Británie může jednostranně změnit názor na odchod z EU
Soud EU v prosinci potvrdil, že Británie může jednostranně stáhnout svůj záměr odejít z EU. Současná vláda je ale pevně odhodlána dotáhnout brexit do konce, takže takovému kroku by zřejmě musela předcházet změna kabinetu nebo nové britské referendum o EU.
