Evropská unie má dlouhodobý sedmiletý rozpočet. Díky Evropskému parlamentu

Evropský parlament (EP) schválil ve středu 16. prosince příští Víceletý finanční rámec (VFR) na roky 2021–2027, takže prostředky EU mohou směřovat k občanům unie už od začátku nového roku. Europarlament tímto krokem naplnil literu Lisabonské smlouvy, podle níž sdílí tato instituce – společně s Radou EU – pravomoc rozhodovat o celém ročním rozpočtu EU a má v této věci konečné slovo.

Hlasování Evropského parlamentu (EP) potvrdilo předešlou dohodu Evropské rady z 10. listopadu. Poslanci přijali Víceletý finanční rámec (VFR) poměrem hlasů 548 (pro): 81 (proti): 66 (zdrželo se hlasování). Součástí rozpočtu je v červenci dohodnutý balík na podporu hospodářského oživení, tzv. Next Generation EU, ve výši 750 miliard eur, jenž má oživit ekonomiku EU po pandemii covidu-19. Ještě zkraje prosince existovala přitom možnost, že by tyto prostředky mohly sloužit k oživení ekonomik po koronavirové krizi pouze pro 25 unijních států, tedy s výjimkou Polska a Maďarska. Stažení hrozícího veta Varšavy a Budapešti se povedlo až německému předsednictví v Radě EU na summitu 10. prosince.

Česká republika by měla dostat z Fondu obnovy, který tvoří se 672 miliardami eur podstatnou část Next Generation EU, asi 182 miliard korun. Dvě třetiny této částky mají jít na přípravu na klimatickou změnu či na dopravní infrastrukturu.

Nařízení o VFR následně odsouhlasila Rada (ministrů) EU, čímž umožnila, aby vstoupil v platnost od 1. ledna 2021.

16 miliard eur navíc

Europoslancům se během vyjednávání se zástupci členských států podařilo zajistit také 16 miliard eur nad rámec sedmiletého rozpočtu dohodnutého hlavami států a vlád EU během červencového summitu Evropské rady.

Přibližně 15 miliard eur by se mělo prostřednictvím vyšší podpory klíčových programů EU vynaložit na ochranu obyvatel před následky pandemie onemocnění covid-19, na rozšíření příležitostí pro budoucí generace a na ochranu evropských hodnot.

Jedenáct miliard eur dodatečných výdajů by mělo být pokryto zejména příjmy z pokut v oblasti hospodářské soutěže, které jsou ukládány společnostem porušujícím pravidla EU. Tento přístup odpovídá dlouhodobému požadavku EP, aby prostředky získané na úrovni unie zůstaly v rozpočtu EU. Tyto prostředky postupně navýší celkový strop VFR stanovený na 1,0743 bilionu eur v cenách z roku 2018 až na 1,0853 bilionu eur.

Čtyři miliardy eur se získají přesuny prostředků a využitím rezerv v rámci VFR, zbylá jedna miliarda eur se vyčlení jako flexibilní rezerva využitelná například v případě budoucích krizí či na dofinancování klíčových programů EU.

Nové vlastní zdroje

Vyjednavači EP a Rady EU se dohodli, že střednědobé a dlouhodobé výdaje spojené se splácením dluhu z fondu obnovy nepůjdou na úkor zavedených investičních programů v rámci VFR, ani nepovedou k výraznému zvýšení příspěvků členských států založených na hrubém národním důchodu. Poslanci vypracovali plán zavádění nových vlastních zdrojů financování unie v příštích sedmi letech, který je součástí rovněž přijaté právně závazné interinstitucionální dohody.

Tento plán počítá od roku 2021 s poplatkem za plasty, který se bude odvíjet od množství nerecyklovaného plastového odpadu v daném členském státě. Předpokládá také zavedení zdroje příjmu založeného na systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) a pravděpodobně propojeného s mechanismem uhlíkové kompenzace na hranicích (od roku 2023), digitální daně (od roku 2023) a vlastního zdroje založeného na dani z finančních transakcí, jakož i příspěvku spojeného s podnikovým sektorem nebo nového společného základu daně z příjmů právnických osob (od roku 2026).

Posílení dohledu nad penězi do obnovy

Europarlamentu se povedlo prosadit pravidelná setkání tří orgánů (EP, Rada EU, EK) zaměřená na hodnocení vynakládání prostředků na základě článku 122 Smlouvy o fungování EU. Tyto výjimečné výdaje nad rámec běžného rozpočtu EU, které by měly znovu nastartovat krizí zasaženou ekonomiku, musí být vynakládány transparentně. Jakékoliv odchylky od předem dohodnutých ozdravných plánů budou kontrolovány europarlamentem a Radou EU.

Právním základem nástroje na podporu oživení (Next generation EU) je článek 122 Smlouvy o fungování EU, který Evropskému parlamentu nepřiznává formální úlohu v procesu čerpání prostředků. Parlamentní vyjednavači přesto dokázali vyjednat nový postup tzv. konstruktivního dialogu mezi EP a Radou EU. Ten by měl vést k dosažení dohody o rozpočtových důsledcích nových právních předpisů, které budou přijímány na základě článku 122.

Podpora biodiverzity, rovnoprávnost

Monitorování vývoje v oblasti biologické rozmanitosti nebo klimatu by mělo probíhat na základě nové metodiky. Zákonodárci chtějí zajistit, aby se na podporu cílů EU v oblasti klimatu vynaložilo alespoň 30 procent celkového rozpočtu unie a fondu Next generation EU. Cíle v oblasti biologické rozmanitosti by měly být od roku 2024 financovány částkou odpovídající 7,5 procenta ročních výdajů EU, od roku 2026 by mělo jít až o 10 procent rozpočtu EU na daný rok.

Další horizontální prioritou dlouhodobého rozpočtu EU bude podpora a uplatňování rovnosti žen a mužů, a to i prostřednictvím hodnocení dopadů opatření na rovnost pohlaví a s tím související monitorování programů.