2 KOMERČNÍ PREZENTACE

Česko musí změnit systém přidělování dotací

Rovný a rovnější. Tak by se dal v současné chvíli charakterizovat přístup českých úředníků, kteří přidělují zemědělské dotace. Drobní malí zemědělci totiž kvůli různým záminkám na dotace často nedosáhnou a jistý holding pak má u žádostí nebývale vysokou úspěšnost.

Začnu jedním konkrétním případem. Manželé Poláčkovi z Osečnice u Rychnova nad Kněžnou jsou drobní zemědělci. Takoví ti poctiví farmáři, co už po několik generací chovající krávy na maso a mléko. Stát si je vědom toho, že podobné lokální farmy potřebuje pro udržení alespoň částečné potravinové soběstačnosti, proto je finančně podporuje. Zemědělství je totiž extrémně rizikový druh podnikání, a pokud nechceme jíst jen různou chemií upravené potraviny často ze zahraniční velkovýroby, nejde to jinak.

Podobné zemědělce se rozhodla podporovat i EU přes dotace. Vyčlenila na to určitou částku, nastavila rámcová pravidla a velmi zjednodušeně lze říct, že zbytek dělají čeští úředníci. Poláčkovi chtěli zainvestovat do nové dojící linky. Pár krav lze dojit ručně, když jich ale máte víc a skutečně se věnujete jen zemědělství, už se to bez techniky neobejde. Zjistili si, že právě na toto existují programy. A dokonce, že naprosto jednoznačně splňují všechna kritéria, mezi kterými bylo i to, aby zaměstnávali někoho pracovně znevýhodněného. S vidinou toho, že na část investice dostanou dotaci, si proto vzali poměrně vysokou půjčku. Dotace jim ale byla zamítnuta.

Právník by řekl, že kvůli „přepjatému formalismu“. V praxi šlo o to, že jednoho pomocného dělníka s 2. stupněm invalidity zaměstnali „jen“ na dohodu o provedení práce, nikoliv na plný úvazek a standardní pracovní smlouvu. Musím říct, že když jsem tohle viděl, dost mi vyletěl tlak. Prakticky okamžitě jsme proto s mým týmem sedli k psacímu stolu a poslali dopisy na příslušná ministerstva i úředníky. A takto v několika kolech. Trvalo téměř rok, než se celá situace vyjasnila a úředníci uznali, že podmínky udělení dotace byly splněny a peníze mohou být manželům Poláčkovým vyplaceny. Mám z toho opravdu velkou radost, vyvolává to ale otázku: „Proč bylo tak složité dovolat se v Česku spravedlnosti?“

Srovnání s Agrofertem

Od vstupu Andreje Babiše do politiky na podzim 2013 do konce roku 2017 získal Agrofert zhruba sedm miliard korun dotací. V roce 2017 pak inkasoval vůbec nejvyšší částku, a to zhruba dvě miliardy korun. Na daních však zaplatil jen 739 milionů korun. Před jeho vstupem do politiky přitom získával holding dotace výrazně nižší a i mnohem méně odečítal na daních.

Hlavní část peněz tvořily provozní dotace, které dostávají všechny zemědělské podniky v Česku podle rozlohy obhospodařované půdy. Kromě nich však koncern dostává ještě takzvané dotace investiční. Ty mají sloužit na inovace, zvýšení zaměstnanosti, rozvoj venkova apod. Patří mezi ně třeba kontroverzní linka na lepší toastový chléb za 100 milionů, kdy se objevovala v jiné firmě dávno objevená technologie. S tím ale nikdo problém neměl…

A teď mi vykládejte, že v ČR je vše v pořádku a audity Evropské Komise o střetu zájmu českého premiéra nejsou objektivní. Zvláště pak v momentě, kdy se může po odchodu z politiky okamžitě lusknutím prstu vrátit na pozici majitele své „bývalé“ firmy.

Pokud už máme evropské dotace, musíme dělat vše proto, aby peníze chodily k lidem, kteří na ně skutečně mají nárok. Nesmíme dopustit, aby si z nich někteří oligarchové dělali zlatý kohoutek. Proto budu dále prosazovat reformu dotační a zemědělské politiky. Nejen Česko musí změnit systém přidělování veřejných peněz!

Tomáš Zdechovský

europoslanec (KDU-ČSL), koordinátor Evropské lidové strany ve výboru pro rozpočtovou kontrolu