Čeští a norští vědci představí na Metropolitní univerzitě Praha mediální obraz norského sociálního systému

Kauza české rodiny Michalákových, jejichž děti byly v Norsku odebrány a nyní vyrůstají v norské rodině, vzbudila v Česku obrovský zájem o norský úřad sociální ochrany dětí Barnevernet. Jak se liší vnímání role této instituce na české a norské straně, byla jedna z  otázek, na niž se zaměřili vědci z katedry mediálních studií Metropolitní univerzity Praha a norské Volda University College. Předběžné výsledky jejich studie „Children between Czech Family Stereotype and Norwegian Welfare System“ budou společně prezentovat 23. října na veřejném workshopu v Praze.

Projekt financovaný z norských fondů se zaměřuje na mediální obraz norského sociálního systému a na to, jaký jazyk norská a česká média užívají při popisu případu české rodiny Michalákových. Výzkumníci se nepouštějí do otázek právního rázu, ale jde jim hlavně o to, jak tento jednotlivý případ odráží žurnalistické postupy a mediální rutiny v obou zemích a jak se do novinářských textů promítají představy o rodině, dětství a postavení dětí ve společnosti.

Přihlásit se můžete zde.

Vědci provedli obsahovou analýzu mediálních výstupů a zjistili, že obraz Barnevernetu se v norských a českých médiích zásadním způsobem liší.

„Norové zdůrazňují, že všichni věří v jejich systém péče o děti. Není tam příliš diskusí o tom, zda konání Barnevernetu je správné, respektive, nezpochybňuje se institucionální postavení Barnevernetu. Norští novináři ve vybraných případech upozorňují na kontroverzní kroky instituce, ale to neznamená, že by například volali po zrušení Barnevernetu. Zato v Česku je situace odlišná. Vládne zde představa, že jde o násilné akce, násilné odebírání dětí, narušování jednoty rodiny, která je chápána jako daná a přirozená. Alespoň takhle je mediální obraz celé kauzy médii vytvářen, respektive tímhle přístupem je zarámován,“ přibližuje předběžné závěry studie Martin Charvát, PhD. z Metropolitní univerzity Praha.

Také kauza rodiny Michalákových zaujala v obou zemích naprosto rozdílný mediální prostor. Zatímco v Česku na sebe případ strhnul značnou pozornost, v Norsku se mu nedostalo větší publicity. „Na norské straně bylo za celou dobou sledování od začátku případu do soudního rozhodnutí publikováno méně než deset zpráv. Oproti tomu v českých médiích bylo při vyhledávání pomocí klíčových slov nalezeno přes 900 zmínek,“ uvádí Martin Charvát.

„Paradoxem je, že ačkoli se o rodině Michalákových v tuzemských médiích tolik psalo či píše, tak samotný případ jde postupem času stranou a přehlušuje jej akt odebírání dětí, tedy rozbíjení rodiny, a souboj my versus oni,“ všímá si Martin Charvát. „V českých médiích má obraz Barnevernetu charakteristiku byrokratické mašinérie, která je neosobní a zasahuje do nitra rodiny. To je základní motiv, který se v českých médiích objevuje neustále,“ dodává.

Vědci se ve své práci dotkli několika faktorů, jakými jsou analýza odlišných tradic žurnalistické profese a analýza role médií ve společnosti ve dvou odlišných regionech.

Pražské setkání řešitelských týmů na půdě Metropolitní univerzity Praha je druhým v řadě. Již koncem května se vědci setkali na univerzitě v norské Voldě, kde navzájem prezentovali výsledky předvýzkumu. Závěrečnou studii plánují týmy dokončit příští rok.

Projekt je podpořen z Fondu pro bilaterální vztahy v rámci Fondů EHP a Norska 2014-2021.